Jak to celé začalo?

 

Historie Stehu vlastně sahá až někam do let 2010–2011. My tři, které za webem stojíme, jsme se ale tehdy ještě neznaly.

 

V Brně Jana právě znovu zasedla k šicímu stroji, na který poprvé za celý její život nebyl kvůli studiu medicíny pár let vůbec čas.

 

Petra se v té době vrátila do Prahy z pracovní stáže v Americe a začínala se učit nežít jen prací. Šití, ke kterému se vrátila po víc jak dvaceti letech, jí najednou pomáhalo lépe proplout krizí středního věku.

 

V Táboře si Bára, která byla zrovna na mateřské, právě koupila overlock a coverlock…

 

Všechny jsme v té době hltaly stejné zahraniční blogy, kurzy na craftsy.com, obdivovaly Marinu von König a Susan Khalje a kupovaly všechny dostupné knihy o couture. Pak si Jana založila vlastní blog, Sewing Boudoir – když ho o pár měsíců později našla Petra, inspirovalo ji to jednak k vlastnímu psaní o šití (blog Zruční práce), jednak hned začala Janu ponoukat ke společným projektům. Tak v roce 2012 vzniklo Šicí fórum, kde sice debatovalo jen pár nadšenkyň, ale hlavně se tam objevila Bára… A když jsme se začaly občas potkávat i naživo na kurzech, bylo rozhodnuto.

 

Jana pak sice ještě chvíli psala pro web Módní peklo, ale souběžně už krystalizoval nápad na vlastní online časopis věnovaný hlavně šití. A protože Jana je akční, jakmile jsme vymyslely název, koupila doménu a přesně 12.2.2016 vyšel první článek na novém webu nazvaném Steh za stehem. V roce 2017 jsme webu dopřály profesionálnější grafickou podobu a jako doplňkovou službu jsme spustily e-shop s těžko dostupnými pomůckami a materiály pro kvalitní šití. V roce 2018 přišla nová éra webu – má stabilnější hosting, profesionálního webmastera a od 1.3.2018 pak funguje jako časopis s předplatným.

 

 

 

 

Co je naším cílem?

 

Zábavně a inspirativně psát o šití pro všechny, kteří se chtějí dozvědět víc! Na první pohled se to zdá možná jako chodit s dřívím do lesa – z internetu se na nás valí spousta tutoriálů, blogů, článků o šití, většinou však pouze v angličtině, případně informace nejsou ucelené. Knihy o šití se vydávají prakticky jen začátečnické, takže pokročilejší švadleny se při hledání nových informací většinou bez cizího jazyka neobejdou.

 

Naším cílem je probudit v čtenářkách vášeň pro šití a touhu si v něm najít vlastní cesty. Jsme časopis, který myslí nejen na začátečnice, ale i na pokročilé. Chceme, aby začátečnice opustily bezpečné přístavy bavlněného plátna nebo dětského oblečení a pustily se do ambicioznějších projektů, kterými je provedeme krok za krokem. Doufáme ale, že i pokročilé švadleny u nás najdou inspiraci, protože věříme, že v šití nikdy není jen jedna správná cesta. Fascinuje nás svět vysoké krejčoviny a tradičního šití, ale máme rády i jednoduché věci, jako je šití z úpletů či pletenin.

Těší nás objevování nových cest a překračování svých stínů.

 

Kdo jsme? 

 

Jana

 

 

Šít začala tak dávno, že si na svoje první pokusy ani nepamatuje. Díky důvěře svojí maminky ovládá šicí stroj už od šesti let, kdy ale tvořila jen oblečení na panenky. V desíti letech pak poprvé ušila něco na sebe a to manšestrové kraťasy.
Od té doby šije prakticky pořád, s drobnými přestávkami, které s sebou nesla náročnost studií a posléze i nástupu do zaměstnání.
Po poslední pauze objevila svět zahraničních blogů a knih – a tím pádem i couture šití, které ji baví nejvíc. Jejím nejoblíbenějším materiálem na zpracování je vlna, protože se s ní dá skvěle pracovat se žehličkou a je poměrně nenáročná na šití. Dalšími favority jsou hedvábí a len.
Ačkoliv je šití její celoživotní vášní, o kariéře s ním spojené neuvažovala, protože by jí už nepřinášelo takovou radost. V běžném životě pracuje jako lékařka.

 

Bára

 

 

Jako malá se naučila nejprve háčkovat, plést a šít v ruce, aby mohla oblékat své panenky. Šicí stroj ji i přes zákaz vždy přitahoval a tak jednou k němu potají sedla a pouhým točením kolečka, aby se hlukem neprozradila před rodiči, sešila svůj první šev na šatičkách pro Barbie. A protože to zvládla bez prošití prstu, bylo jí následně dovoleno začít stroj využívat. Začátky nebyly jednoduché, zastaralá technika moc neposlouchala, ale vydržela a odměnou za trpělivost byl šicí stroj Pfaff s IDT systémem, na kterém, s kratšími či delšími přestávkami, šije dosud.

Po absolvování VŠE a narození dvou synů se k šití  s o to větší vervou opět vrátila. Pořídila si overlock a coverlock, objevila zahraniční blogy a svou cestu spojila s Janou a Petrou.

Volný čas na šití se nyní snaží najít v každé možné chvilce, a i když ho není moc, snaží se jej spravedlivě dělit mezi další ruční práce – pletení a nově i tkaní.

 

Petra

 

 

Šít ji naučila v dětství babička, která na své šlapací Ladě dokázala vykouzlit hotové zázraky a navíc měla skříň plnou neuvěřitelných látek, protože dědeček ve 30. a 40. letech 20. století vedl obchod s textilem. Na rozdíl od Jany a Báry nikdy nešila na panenky. Se šitím pak na dlouhá léta přestala s nástupem na vysokou a v období, kdy budovala akademickou kariéru – ale o to radši se k němu vrátila, když se její život před čtyřicítkou začal konečně zklidňovat.

Miluje buklé a chanelovské techniky, ale ráda šije i z úpletů a svetroviny. Je také přebornicí v počtu rozešitých věcí a odložených zkušebních modelů.

Šití je její nejnormálnější koníček. Jinak ji právě teď nejvíc baví genetická genealogie, prastaré jazyky a rekonstrukce o něco míň prastarého domu.

Protože kdysi napsala a zeditovala pár knih a psaní i nějakou dobu učila, stará se o to, aby všechny texty na Stehu byly hezky a správně česky.

 


Chcete nás vidět v pohybu?
Bára a Petra zastupovaly Steh za stehem v reportáži TV NOVA.
Video najdete zde: