Dnes bychom se více dopodrobna podívali na určitá témata, která nám šití z takovéhoto materiálu přináší. Vždy musíme vzít v potaz právě specifiku madeiry, kterou jsou drobné či větší otvory na ploše látky.
Otázkou jsou zejména výztuhy, podražení či podšití, základní švy, způsob začištění švů a případně jak vyřešit okraje.
Začneme chronologicky podle toho, jak jednotlivé problémy v průběhu šití přicházejí.
Vyřešení průhlednosti
Pokud máte velmi málo prostříhanou látku s malými otvory, není potřeba zejména u topů řešit podšívku, u šatů to v nejhorším vždycky jistí tělová spodnička/košilka.
V případě větších dírek je potřeba zvážit, jestli bude lepší pod oděv nosit zmíněnou spodničku/košilku či zda je lepší jej podšít nebo podrazit. Všechny tři varianty splní svůj účel, protože zamezí průhlednosti daného materiálu. Otázkou tedy je, co je lepší?
Samostatná spodnička/košilka je využitelná pod více oděvů a zachová se určitá vzdušnost materiálu. Pokud střih vyloženě vyžaduje podšívku či podrážení, tak tam volba záleží na svrchní látce, způsobu jejího začištění a jestli potřebujete, aby materiál zůstal přesně takový nebo mu naopak prospěje lehké vyztužení. Podšívka bývá přichycena jen na horním okraji – většinou v průkrčníku a její spodní část je volná. V tomto případě si můžete pohrát s její délkou a spodní část nechat třeba průhlednou úplně. Naopak podrážení je trvalé spojení dvou vrstev látky a nadále s nimi pak pracujeme jako s jednou vrstvou.
Na jednom oděvu můžete kombinovat více metod: například top podrazit a sukni podšít, aby byla více vzdušná a podrážecí materiál ji zbytečně nezabil či u řasených sukní nepřidával objem v pase. V případě, že šijete košilové šaty či máte na šatech manžetu, můžete díly určené k vyztužení podrazit a šaty jinak ušít bez podšívky.
U modelů, kde má z nějakého dobrého důvodu podšívka jiný tvar než vrchní oděv (jako třeba u šatů, jež bude šít Bára), bývá situace celkem jasná.
Kromě způsobu podložení madeiry je potřeba vyřešit i rébus s jeho barvou. Ideální je mít podkladový materiál v lehce jiném odstínu než horní materiál, aby vynikl vzor. O tomto tématu jsme psaly i ve článku o krajkách. Samozřejmě ale vždycky záleží, co seženete. Jako spodní vrstva hodí bavlněný či bavlněno-hedvábný batist nebo hedvábný habutaj/podšívka – prostě něco lehkého, vzdušného, přírodního v nějaké rozumné cenové hladině.
Tužení
Nažehlovací výztuhy nejsou úplně ideální řešení, protože výztuha může být vidět přes dírky a lepidlo by mohlo dlouho po ušití ulpívat na žehličce nebo prkně. První variantou je použít všívací výztuhu (prakticky příslušné díly podrazíte tužší látkou) nebo vezmete podkladový materiál, ten vyztužíte a pak nastehujete na příslušné díly.
Švy a jejich začištění
U nepodšitých oděvů je potřeba myslet na to, že dírami madeiry mohou prolézat vlákénka roztřepeného okraje, takže i u francouzského švu je dobré první šev začistit – cikcakem či overlockem.
