V minulém díle jsme se už vrhly na samotné šití a dnes budeme pokračovat. U košile či košilových šatů můžete obecně zároveň vsazovat rukávy i límec, čímž výrazně urychlíte svoji práci, protože budete naráz šít a žehlit více věcí najednou. U Bářiných šatů je ale vzhledem k raglánovému rukávu potřeba nejdříve všít rukávy a poté teprve límec, proto jsme se rozhodly je v seriálu předřadit právě před límec.
Bára
Nemám moc ráda manžety, které jsou hodně upnuté okolo rukou, hlavně z toho důvodu, že nosím poměrně velké sportovní hodinky. Je to takový můj nešvar, sice se to občas nehodí a chtělo by to k určitým příležitostem subtilnější hodinky, ale mám je ryze z praktických důvodů a jsem na ně zvyklá, takže je prakticky nesundávám. Akorát nedávno, když jsem šla na ples, tak jsem si hodinky sundala a byla jsem celá nesvá. V průběhu večera jsem se zapovídala s kamarádkou a dostaly jsme se na téma hodinek a plesových šatů a ona mi také říkala, že je celá nesvá, že nemá své Garminy. Tak jí na to odpovídám, že má aspoň nějaké hodinky na ruce a ví kolik je hodin, že s holou rukou je to velký nezvyk. Tak mi ukázala ciferník, na kterém bylo asi půl 4 a říká mi: “Nejdou, vytáhla jsem nějaké staré ze šuplíku a asi jim došla baterka.”
Na jedné z košil jsem to tenkrát vyřešila tak, že jsem na levé ruce ušila manžetu o trošku širší, aby šla lépe přes hodinky přehrnovat. Je to jedna z možností, jak si upravit střih ke své libosti, pokud také nosíte mohutné hodinky.
U těchto šatů jsem to ale nakonec vyřešila tak, že jsem nešila manžetu rozpínací, ale pouze pevnou a volnější. Originál šaty mají manžetu opravdu vysokou, což sice může vypadat pěkně, pokud se to hodí ke stylu daných šatů, ale k těm mým by se to podle mě nehodilo. Rukávy jsou dlouhé a široké, do střihu jsem v tomto případě nezasahovala. Rukávový šev jsem ušila francouzským švem.
