Jak už určitě dávno víte, studené počasí není nic pro mne. Znamená to další a další vrstvy oblečení, které na sebe nabaluji, abych neumrzla. Sbohem šatičky, uvidíme se zas až tak v květnu… Teď nastává doba vlny, úpletů a různých dalších pletenin.
Někdy vloni jsem na instagramu slovenské firmy Danata zahlédla moc pěkný růžový úplet s lurexem. A jak jste už určitě pochopily, máme s Janou obě pro růžovou slabost. Úplet jsem si tedy objednala, shodou okolností mi ho v Bratislavě vyzvedla Míša, která k nám jela na kurz a přivezla ho až přímo pod ruku.
Lurex nedokáže snad žádná fotka věrně zachytit, takže v reálu vypadá úplně jinak. Naživo byl blýskavý opravdu hodně, až jsem se ho trochu zalekla a neměla jsem odvahu se do něj pustit. Odležel si pár měsíců ve skříni a když se teď opět přiblížila zima, začala jsem po něm pokukovat. Jenže jsem si nebyla stále moc jistá, co z něj ušít. Úplně hladký a obyčejný svetřík jsem z něj nechtěla, jenže z tak výrazné látky, přestože je ve světlém odstínu, nemůžete vymýšlet žádnou velkou avantgardu. Napadl mě i rolák, ale pořád jsem si nebyla střihem moc jistá. Nakonec jsem si vzpomněla, že ve svém šatníku mám jednu mikinu a že by to možná vůbec nevypadalo v tomto úpletu špatně. Mikinu jsem šila před pár lety díky inspiraci od Petry, ale nosím ji málokdy. Je sice teplá a pohodlná, ale flitrová látka není moc přátelská k vlasům, takže ji mohu mít jen když je mám vyčesané. Střih je z Burdy, ročník 2015, číslo 10, lze jej zakoupit i v elektronické podobě.
