Dnešní článek bude poněkud obecnější, abychom si v kostce řekly, co všechno vám napomůže k tomu, aby byl váš výrobek ze lnu trvanlivý, pěkný a dobře se vám z látky šilo. Len má spoustu dobrých vlastností, ale také pár takových, které je občas vhodné vylepšit, jako například mačkavost.
Předepírání lnu
Na první omak bývá obyčejný len ostrý, ať je jakékoliv gramáže. Čím hrubší lněná tkanina je, tím více tuto vlastnost můžete pozorovat. Surový len je tuhý a hrubý. Ale spousta lnů si již při zpracování prošla úpravou změkčení – opakovaným praním s přídavky enzymů, proto většina lněných látek působí příjemně a pocit škrábavosti z nich mít nebudete.
Určitě doporučujeme len před šitím vyprat. Nejen že z něj dostanete zbytky chemikálií z výroby, ale zjistíte tak především to, jak se bude nadále chovat. A nebudete překvapené po vyprání hotového výrobku. Může se totiž stát, že první domácí vyprání úplně změní charakter materiálu – co bylo po přinesení z obchodu hladké, jemné, rovné, řídčeji tkané lněné plátýnko, může být najednou beztvarý hadřík spíše podobný mušelínu. A vy mu budete muset najít nové využití, protože původní střih by třeba nemusel být vhodný. To ale platí obecně pro jakýkoliv materiál. U klasických lněných pláten naštěstí dojde spíš jen k jemnému změkčení.
Praní barevného lnu doporučujeme na 30, max. 40 stupňů, bílý a přírodní len můžete prát i na 60° či dokonce vyvářet a sušit na slunci. Je opravdu odolný a teplejší lázeň mu neublíží. Pokud jej pak hodíte do sušičky, bude ještě více měkký a nadýchaný, ale počítejte s tím, že i hodně zmačkaný, pokud ho hned po skončení programu nevytáhnete a nevyrovnáte. Proto na něj vezměte žehličku s hodně vysokou teplotou. Ačkoliv se to může zdát paradoxní, někdy je ale lepší len vůbec nežehlit (nebo jen hodně zkroucené okraje). Na dokonale vyžehlených šatech jsou totiž daleko víc vidět sklady než u těch, co jsou ze startu lehce pokrčené.
