2.12.2021 | Barbora | 9 komentářů

Malá změna kalhotového šatníku

Už několik let nosím nejraději černé nebo tmavě šedé úzké džíny prakticky stále stejného střihu. Občas je zaměním za tmavěmodré Gingery, které jsem si před pár lety ušila, ale postupem času (a přibývajícími kilogramy) mi přestal vyhovovat jejich nižší střih a mám radši, když to všechno můžu schovat pod vrstvu látky a nikde se mi nic zbytečně nezařezává. Se širokými kalhoty moc zkušeností nemám, ale letos jsem si řekla, že zkusím trochu pozměnit styl a třeba mu přijdu na chuť. Chtěla jsem si pořídit volnější typ kalhot – něco, co by vypadalo dobře a ležérně jak k teniskám, tak i k polobotkám. Líbilo se mi docela dost střihů v Patrones, ale po velmi dobré zkušenosti s ruskými střihy jsem si řekla, že nejprve zkusím raději je. Na Vikisews jsem našla jedny, které přesně odpovídaly mojí představě.

Jenže jsem měla obavy, že v takových kalhotách budu mít obrovský zadek a celkově budu působit hodně tlustě. Proto jsem se rozhodla jít po dlouhé době do obchodu a podobný typ kalhot si vyzkoušet. Byla jsem nemile překvapená, že sehnat ucházející černé kalhoty mnou zamýšleného střihu byl v celém Paladiu nadlidský výkon. Proběhla jsem toho spousty a kde nic, tu nic. Na první pohled to vypadá, že černé kalhoty v nabídce mají všude, při bližším zkoumání jde víceméně maximálně o tepláky či zvonáče nebo ještě o rádoby klasické kalhoty. (To, že jsem byla zděšená z materiálů a kvality, nemusím asi ani rozebírat.) Prošla jsem obchody s vyšší cenovou hladinou, ale i ty obyčejnější typu Lindex či C&A. Do kabinky jsem vlezla s pouhými jedněmi kalhotami, které se mi na věšáku zdály jako přijatelné (materiálově to byl nějaký děsivý polyesterový pevnější úplet). Ve velikosti 42 jsem vypadala jako mamut, přestože mi v pase seděly. Takže moje obava, že mi tento typ kalhot rozhodně nebude slušet, se mi potvrdila. V C&A jsem pak sáhla po střihově přibližných kalhotech z kostkované látky  a s velkou představivostí jsem mohla doufat, že to úplný průšvih nebude.

A jelikož jsem měla střih již koupený, řekla jsem si, že minimálně zkusím ušít zkušební model, ať se na vlastní oči přesvědčím. A dobře jsem udělala. Velikost kalhot jsem měla 46 na výšku 170-176 cm a tak, jak jsem je podle střihu spíchla, mohly zůstat a nebyla třeba žádná úprava! Nechtěla jsem tomu uvěřit. Kalhoty jsem schválně sešívala na posledním pražském kurzu, abych měla k ruce víc poradců pro případné úpravy, protože přeci jen úprava kalhot není jen tak. Musela jsem uznat, že i z obyčejného světlého plátna vypadají kalhoty moc dobře, postavu nijak nedeformují a jsou pohodlné. Proto jsem se už nemohla dočkat, až si je ušiju z krásné černé látky od pana Pavlačky – vlnu s příměsí polyesteru a trochou elastanu, krásně padavou, nemačkavou a příjemně hladkou,  prostě úplně ideální.

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Barbora (02.12.2021/10:20)
Kategorie: Příběhy našeho šití
9
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x