Mé nedávné šaty z punta mě opět ujistily o pohodlnosti úpletů a ještě před jejich dokončením jsem věděla, že nutně potřebuji další. Letních šatů mám spoustu, ale ty teplejší, s rukávy, mi vážně chyběly. Sháněla jsem proto další a další punto, tentokrát jsem chtěla něco se vzorkem, ale nemohla jsem na nic vhodného natrefit. Problém s puntem je totiž takový, že hodně záleží na složení. Některá na mě působí úplně umělým dojmem, připomínají na omak materiály známé ještě ze šatníků našich babiček, které byly v dané době nesmírně moderní a zkrátka silonové. Snažila jsem se tedy dopídit, jaké jsou rozdíly mezi punty, které můžete v eshopech a prodejnách najít pod jmény punto di Roma, punto di Prada nebo punto di Milano.
Všeobecně jsem mohla akorát vygooglit stále se opakující charakteristiku, kterou jednotlivé stránky navzájem přebírají: “Vysoce kvalitní úplety Punto di Roma se vyznačují speciálním zpracováním vláken, které zabraňuje nepříjemnému žmolkování látek. Oblečení ušité z úpletu Punto di Roma je příjemným kouskem na omak, pružným, pohodlným při nošení. Vhodné na šaty, sukně, kalhoty, legíny, kabátky apod.”
Charakteristika sice obecně odpovídá, ale moc dalšího vám toho neřekne. Proto je vždy důležité podívat se na složení. Prošla jsem celkem dost českých eshopů a ty se naštěstí drží poměrně stálého škatulkování. Takže punto di Milano je ze všech punt nejpevnější (pokud tedy nenarazíte na obchod, kde jsou pod názvem punto di Milano úplně všechny punta) a největší podíl ve složení má viskóza, většinou alespoň 65%, dále bývá tak 30% polyamidu a 5% elastických vláken. Punto di Prada je tenčí a mívá viskózy okolo 60%, 35% připadá na polyamid a zbylých 5% na elastická vlákna. Punto di Roma je pak ten nejvíc umělý typ, kdy převažuje polyester (okolo 60%), viskózy je v něm okolo 35-40% a někdy obsahuje také elastická vlákna.
Jeden z našich oblíbených italských obchodů nazývá všechny punta přívlastkem di Milano a mají jej i ve složení 96% viskóza a 4% elastická vlákna nebo nově i bambusová punta – 90% bambus, 7% polyamid a 3% elastická vlákna.
Pokud budete chtít na omak něco příjemnějšího, určitě volte takový úplet, kde převažují přírodní vlákna. Jedno důležité upozornění – některá punta se mohou opravdu hodně srazit! U čistě viskózových punt není výjimkou srážlivost i 15%, proto je určitě dopředu vyperte a vysušte.
Na svoje další šaty jsem nakonec našla vlněné punto ve složení 97% vlna a 3% elastan. Objednávala jsem ze slovenského obchodu Danata, který sice nemá klasický eshop, ale celkem spolehlivě funguje na Instagramu – vyberete si látku z nabídky, napíšete jim zprávu a vše vykomunikujete po telefonu. Musela jsem ale ustoupit z mého požadavku na vzorovanou látku – nakonec mám materiál světlý. (Hurá! Aspoň trochu nějaká změna od mých oblíbených černých a šedých.) Původně jsem chtěla ušít úplně stejné šaty jako ty předchozí (aby taky ne, když jsem se tak narozčilovala se střihem 🙂 ). Ale kvůli barvě jsem měla trochu strach, aby nevypadaly úplně obyčejně, tak jsem začala přemýšlet o možné úpravě střihu – někde něco přestřihnout či nařasit… A při té příležitosti jsem si vzpomněla, že mám v poličce uložený střih z Vogue od Donny Karan. Kdysi jsem si ho koupila v rámci akce, kdy se doprodávaly střihy od této značky, protože Vogue s ní ukončoval spolupráci. Šaty jsou určené pro kombinaci dvou materiálů, ale můj účel splnilo i použití jednoho materiálu. Již zmíněné ukončení spolupráce mě celkem mrzí, protože její střihy, ač už byly vydány před pár lety, jsou stále nápadité, nadčasové a moc pěkné. Střihy Donny Karan u Vogue už tedy nekoupíte, ale dají se sehnat různě po internetu.
