Módní svět se pomalu probouzí z útlumu a zahraniční módní magazíny už se zase začínají plnit obrázky postpandemického street stylu. Vše se zdá být ve starých kolejích – třeba v New Yorku je zase na ulicích možné potkat divoké barvy, podivuhodné kombinace vzorů, barev a materiálů, a jen všudepřítomnost roušek prozrazuje, že se svět na za poslední měsíce zásadně proměnil. V normální situaci by přehlídka street stylu nastala i u nás ve městě – právě okolo velikonočních svátků do města začínaly proudit první davy z Evropy i Asie a Krumlov rozkvetl často i modely z nedávných přehlídek. Letos je to úplně naopak. Není tu nikdo, kdo tu nebydlí, a i nás místních je tu jen pár. Ale protože jsem vždycky byla navyklá na jaře pozorovat tu přehlídku oblečení okolo sebe, dělám to i letos. A na tom malém, ale vypovídajícím vzorku lidí, co okolo sebe díky kavárenskému ukénku vidím, si dovolím pár pozorování o pandemické „módě“. Berte to třeba jako odlehčený dovětek k seriálu o stylu. Co se tedy okolo mě změnilo?
1. Všichni muži, co si před pandemií pečlivě opečovávali „interesantní třídenní strniště“, dneska mají plnovousy. Nezáleží na věku, nezáleží na tom, zda pracují na homeofficech nebo mají zastavené podnikání. V mé sociální bublině, ve které vlastně nikdo nechodí „normálně do práce,“ to teď vypadá jako mezi dřevorubci.
2. Nemálo žen z mého okolí si přestalo barvit vlasy už za prvního lockdownu, v létě odstřihlo odrosty a má teď šedá mikáda. Prošedivělé mikádo je tady pandemický styl par excellence.
3. Tepláky a loungewear se staly normálním oblečením na den i na ven po celém civilizovaném světě. U nás k tomu přibyly montérky. A to i u mužů, které jsem běžně znala v oblecích nebo smart casual
