První měsíc nového roku je už za námi, takže po vánočním a novoročním období jsme zase všichni zpátky v klasickém každodenním šrumci. A my startujeme další společné šití, tentokrát na téma loungewear. Nějakou dobu jsme nové téma promýšlely, ale nakonec jsme se shodly, že by to za a/ chtělo něco jednoduššího (je nám jasné, že šití z kůže není tak úplně pro každého) a za b/ něco praktického. Pro toto téma jsme se rozhodly už koncem loňského léta, kdy ještě nebylo vůbec jasné, že nás čeká další série lockdownů, ale v tomto případě se volba tématu sešla s událostmi okolního světa. Takže pár následujících čtvrtků se můžete těšit na šití domácího oblečení, které bude tradičně zakončeno soutěží. A my doufáme, že tentokrát trhnete rekord a počet přihlášených domácích oblečků bude co nejvyšší.
Šít budeme jak klasické pyžamo nebo hedvábnou košilku s krajkou, tak ňuchňací domácí komplet.
Harmonogram
18. února – Inspirace
25. února – Materiály a střihy
4. března – Šití loungewear – Petra
11. března – Šití loungewear – Bára
25. března – Šití loungewear – Jana
1. dubna – Naše modely a soutěž
Stručná historie domácího oblečení
Domácí oblečení je poměrně nový vynález moderní civilizace. Podle všeho relativně dlouho v dějinách naši předkové spali nazí a nijak nerozlišovali mezi oblečením “na doma” a “na ven.” Nejdříve oděv pro spaní zastoupila košile běžně nošená pod oblečením i přes den, až v průběhu 16. století se objevují zmínky o noční košili jako samostatném oděvu, nicméně i tehdy pravděpodobně byl zvláštní oděv na spaní výsadou vyšších vrstev. V té době se také objevují zmínky a obrázky spacích čepiček – místnosti, kde se spalo nebývaly vytápěné, takže tyto pokrývky hlavy nebyly žádným módním výstřelkem a měly praktický význam.
První doklady o oděvu zvaném „pyžamo“ pak souvisejí s britskou koloniální historií a samotné slovo pochází z bengálštiny, protože první pyžama i látky na ně přivážejí Britové z Indie a nosí je jako pohodlné denní oblečení. Pyžamo jako domácí oblečení se prosadilo až v průběhu 19. století, kdy už není jen oblečením na doma (podobně jako pánské „kuřácké a domácí kabátky“), ale vysloveně oblečením na spaní. Revoluce v nošení pyžam i na veřejnosti přichází s kým jiným než s Coco Chanel, jejíž „plážová pyžama“ s širokými palazzo kalhotami zaplavila ve 20. letech francouzská letoviska.

Pyžámková móda z francouzské Riviéry. Mnoho dalších fotek a přečteníhodný text zde.
Od té doby se datuje poblouznění módního průmyslu pyžamem jako inspirací – v poválečné době se jimi nechaly ovlivnit domy Schiaparelli i Givenchi, v 70. letech mladí návrháři spojení s nástupem britské módní vlny a ani v posledních letech pyžama neopustily módní mola. V současnosti fascinují hlavně italské návrháře, viděli jsme je nedávno třeba v přehlídkách Dolce & Gabbana nebo Gucci. Oblíbily si je i celebrity, které je v některých případech povýšily na oděv pro červený koberec.
Ve Francii se během 18. století paralelně k pyžamu prosazuje tzv. négligée nebo deshabilée – jsou to vlastně “noční šaty”, které typicky bývaly průsvitné či krajkové. Na začátku 20. století pak z tohoto typu nočního oblečení vznikají saténové spodničky a košilky. Tyto spodničky se následně také stávají oblečením nositelným i na veřejnosti, a to už v divokých 20. letech 20. století (díky mimo jiné i novým rafinovaným střihům Mme. Vionnet), ale zcela legitimní součástí módních trendů se staly až v 90. letech díky modelkám typu Kate Moss a zpěvačce a herečce Courtney Love.

Courtney Love a její spodničkové šaty jako nedílná součást večírkové kultury 90. let i jevištního grunge stylu. Zdroj: https://www.glamourmagazine.co.uk/
A zbývá poslední klasická součást domácího oblečení – župan. Ten vzniká z domácích kabátků a kabátců opět inspirovaných Orientem během 17. a 18. století. Nejdříve byl vyhrazený pouze mužům – až v 19. století ho nacházíme i v dámském šatníku. Tehdy ale ještě župany neměly dnešní podobu poněkud beztvarého unisexového oblečení – byly to v podstatě domácí šaty nošené přes pyžama či noční košile, často z krásných saténů, nezřídka i s kožešinovými lemy. Nekonečným zdrojem inspirace v tomto je klasický hollywoodský film, ale i české filmy pro pamětníky skrývají různé poklady – krásné župany totiž nosila ve filmech nejen Lauren Bacall, ale i některé hvězdy “českého Hollywoodu” 30. let).

Oldřich Nový nosil župany a domácí kabátky hojně už v meziválečném filmu. Tady je v “prvorebublikovém” kabátku ve filmu Světáci ze 60. let.

Růžena Šlemrová v krásném županu s kožešinovými lemy ve filmu Velbloud uchem jehly (lepší foto se mi bohužel nepodařilo najít).
Kategorie: Historie a styl, Loungewear, Šijte s námi
Super! Již několikrát jsem se chtěla do loungewear pustit, jenom mi vadilo, že ho unosím právě jenom doma nebo na spaní, takže jsem vždy dala přednost jinému projektu. Společné šití mě alespoň nakopne. Střihy i materiál mám, jenom střihnout 🙂
Podobné pohnutky jsme měly i my při plánování tématu. 🙂
Měla jsem to stejně, ale před pár lety jsem se dostala do situace, kdy jsem málem skončila akutně v nemocnici a zděsila jsem se, že nemám skoro nic na sebe, co by bylo vhodné tam mít s sebou. Hned po uzdravení jsem si ušila pár dlouhých pyžamových kalhot a k nim základní trička. Od té doby jsem přehodnotila šití věcí jen tak na doma a jednou za čas se pouštím i do loungewear (takhle to zní honosněji :-)).
Za mě taky super téma, a myslím, že budu šít taky.. Jen to nebude klasické pyžamo ani saténová košilka nebo župánek (mě se to vždy líbilo ale nikdy jsem se v tom nedokázala cítit uvolněně, naopak:-) ale nejspíš něco teplákového typu.. Minulý týden jsem poprvé střihla do teplákoviny a zatím jsem nadšená.
Mám to podobně, už dlouho mám doma velký kus waflové bavlny a nechce se mi do zpracování, a teď už se tedy budu muset “dokopat” udělat z ní župan nebo pyžamo.
Úplně mi to vrátilo vzpomínky na mého dědu, který doma chodil v župánku ála Oldřich Nový, s cigaretkou v ruce… Zemřel, když mi bylo 5, ale ten župánek mi fakt utkvěl v paměti! 🙂
Před časem jsem si ušila pyžamko z bambusového úpletu z Moraviatexu (nějak se mi na nic jiného nehodil) a miluju ho, je strašně příjemné.
Jinak tedy vtipné téma! 🙂