V minulých dílech tohoto miniseriálu jsme se spolu koukly na šatníky, hledaly inspiraci a také vhodné barvy. V dnešním textu to dáme všechno dohromady. Jako první krok, ještě než začneme vytvářet onu osobní kolekci, je potřeba bez milosti vyházet z inspirace (a šatníku) všechno, co reálně nebudete nosit. Příkladem může být klasika všech klasik: vysoké podpatky. Na jehlách člověk hned vypadá líp, protože má hned delší nohy a v poměru k výšce vypadá štíhlejší (= je blíže k současnému ideálu krásy), nicméně pohodlné ani praktické nejsou. Vysoké podpatky jsou ale hlavně o zvyku, takže pokud na ně zvyklé jste, je to v pořádku, pokud byste na ně zvyklé být pouze chtěly, buďte nekompromisní. A stejné je to se vším ostatním, co byste si vysnívaly, že chcete nosit, ale realita je úplně někde jinde (nepočítáme ale mezi to třeba šaty do opery nebo na ples, které příští sezónu třeba potřeba zase budou). Nebudeme lhát, občas je fajn si koupit nějakou pěknou nepraktickou krajku nebo květovanou látku, i když květinové vzory vůbec nenosíte. Ale tenhle seriál by vám měl pomoci zaměřit se na materiály/oblečení, které opravdu využijete, i když jsou možná na první pohled trochu nudnější.
Když se podíváte na inspiraci, kterou jste si podle minulých dílů vytvořily a dáte ji dohromady s barevnou škálou, vznikne vám vlastně takový moodboard, který ovšem neberte nijak dogmaticky. Primárně byste se při nákupu oblečení, látek či výběru střihů na něj měly kouknout a ujistit se, že právě ten nový cool indie střih nebo látka v nádherném odstínu vám do něj zapadá. Může se stát, že ne, ale v takovém případě byste to měly reálně zhodnotit – nezapadá, ale nikdy jste takový styl nezkusily a chtěly byste? Pak je v pohodě si něco takového pořídit/ušít. Pokud ovšem vaše skříň s látkami přetéká retro květovanými plátny, ale nejradši nosíte splývavé jednoduché jednobarevné modely, prostě si další takovou látku odpusťte, i když je to zaručeně nejkrásnější potisk pivoněk, jaký jste kdy viděly.
