2.11.2020 | Jana | 6 komentářů

Šijte s námi koženou bundu – appendix

Jak jsem psala v minulém a zdánlivě posledním článku ze společného šití kožené bundy, její šití mě nadchlo tak, že jsem se (skoro) hned pustila do další. Vzhledem k tomu, že jsem tentokrát dělala kapsy s výpustkami a rukávy bez podkrytu, čili trochu modifikované technologické postupy,  nafotila jsem je do dalšího článku.

Na Petřinu khaki kůži jsem si začala myslet prakticky ve chvíli, kdy jsem sedla do auta a odjížděla ze Solidusu. Při další návštěve jsem si ji šla tak nějak obhlídnout, ale paní majitelka mě zklamala hned ze startu – usně už byly hodně přebrané, dost poškozené a byla otázka, jestli z nich budu bundu schopná vystříhat. Nicméně jsme se nakonec domluvily na ceně za celý balík a i když jsem původně šla jen na obhlídku, odcházela jsem asi s 9 m2 kůže.

Tentokrát jsem se rozhodla udělat zkušební střih o číslo menší, než si obvykle z Patrones šiju – podle bundy Dan Cassab z čísla 401 s tím, že na rukávech vynechám přezky a dám na ně zipy, opět do přední části rukávů, protože u první bundy mi toto umístění hodně vyhovuje – když někde opřu ruce, nic nemlátí jako u klasické bundy.

Zkušební model byl dost natěsno, zejména u rukávů jsem měla obavy, jestli se do nich v hotové bundě vejdu, ale kůže je přirozeně elastický materiál, tak jsem věřila, že to prostě klapne.

Původně jsem plánovala, že si všechny usně rozložím proti světlu a budu prostě stříhat, ale nakonec jsem vzala křídový popisovač na sklo a začala škaredá místa a defekty na kůži značit. Nechtěla jsem použít pernamentní fix, protože jsem počítala, že třeba některá horší místa budu muset použít na spodní rukávy, nebo přední díly položím tak, aby byly defektíky v boku. Nakonec jsem naštěstí tuto variantu musela využít minimálně. Naštěstí proto, že jsem sice vyzkoušela, že jde křídový popisovač z kůže lehce setřít, ale po třech dnech už to taková hitparáda nebyla, takže jsem musela vzít mokrý hadřík a stejně se nepodařilo umýt značku na 100% (křídový popisovač dělá nově i Ikea, ale to by byla hodně špatná volba, protože ta se stírá extrémně špatně). Kůže jsem procházela a zjišťovala pod různými úhly a s různým světlem, jak jdou defekty nejlépe vidět a  postupně si je označovala. Některé usně byly opravdu hodně poškozené, problém byl i v rozdílné tloušťce. Nicméně samotné stříhání šlo vzhledem k uvedeným značkám od ruky, protože jsem hned viděla, kde je prostor na větší díly a kam se vejdou jen detaily. Navíc jsem mohla stříhat v naprostém klidu postupně na stole.

Další trápení přišlo se zipy. Chtěla jsem se pokusit sehnat nějaké v barvě, ale popravdě řečeno po práci se zipy Raccagni se mi obyčejné zipy, byť YKK, moc nezamlouvaly. Říkala jsem si, že mi ale nic jiného nezbyde, v té chvíli ale zasáhla náhoda. Při nákupu kůže jsem totiž kupovala Báře dvě látky a pro jednu z nich jsem se ještě vracela, abych z ní ušila top mámě.

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Jana (02.11.2020/9:56)
Kategorie: kožená bunda, Techniky
6
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x