Látka na tyhle šaty je jedním z těch materiálů, které si zamilujete na první pohled, ale kvůli ceně si jej nakonec nekoupíte. V tomto případě jsem ale měla štěstí, protože v Evi-látkách vydržel do loňských 40% slev a já si ho koupila. A protože byl i tak dost drahý, koupila jsem si ho sice na šaty, ale bylo to vypočítané na centimetry. A pak jsem kolem téhle madeiry akorát chodila. Byla jsem v té době na začátku těhotenství, takže vzhledem k ceně jsem stejně věděla, že těhotenské šaty z ní nebudou. V hlavě jsem měla sice nějakou představu, ale musela jsem vyřešit dost rébusů: látka má krásný vyšívaný okraj, ale nařasené sukně pro mě nejsou. První možnost, kterou jsem nakonec využila u rukávů, bylo okraj odstříhnout a znovu našít na dolní okraj kolové sukně. Nakonec ale rozhodla náhoda: když jsem ušila khaki šaty s pásky, okolí mi je hodně chválilo, tak jsem se rozhodla, že si podle stejného střihu ušiju i šaty z téhle madeiry. Tím jsem vyřešila jednak střihový rébus, a také rébus s dolním okrajem sukně, protože tu tvoří půlkolové sedlo, na němž jsou našité dva obdélníky.
A proč jsou šaty paradoxní?
Když jsem tak stála v téměř ušitých horních šatech ve svém šicím pokojíčku, přišla naše holčička v závěsu s tatínkem. Z šatů mi čouhal habutaj, ze kterého jsem si hodlala ušít spodničku.
A: “Mami, proč to máš tady dole tak dlouhý? ”
já: “Protože si jen zkouším, jak to bude vypadat, až si z toho ušiju spodní šaty.”
A: “A proč je tam budeš mít?”
já: “Aby mi nebylo vidět spodní prádlo.”
A: “A proč?” (V téhle chvíli se sama zasmála, jaký udělala super vtip.)
t: “To je paradox, co? Mamka si ušije šaty z děrovaný látky a pak si je podšije, aby ty díry nebyly vidět.”
Jenže tatínci neví všechno, takže se vrátíme k tématu, jak to udělat, aby pod madeirou nebo krajkou nebylo vidět spodní prádlo a zároveň abyste tyhle látky nezabily/neutopily.
