2.7.2020 | Jana | 10 komentářů

Není pytel jako pytel

Dnešní článek je takovým předskokanem pro Petřin kaftan v rámci letního společného šití. Sama mám podobné jednoduché střihy, které ale nadělají spoustu parády, tak trochu slabost. Trvalo roky než jsem našla přesně onen super střih, kdy z kousku pěkné látky ušijete za odpoledne maximálně slušivé šaty.

Střih je z časopisu Patrones 370, který není dostupný v jejich aplikaci, ale stačí najít v tomto časopise cokoliv podobného, protože za patronovské střihy začínám pomalu ale jistě dávat ruku do ohně (pokud tedy nejsou velikostně úplně mimo).

První verzi těchto šatů jsem šila loni v létě, chtěla jsem udělat takový couture pytel nositelný v těhotenství i v následujících letech. Materiál je směs lnu a hedvábí, ale dosti řídce tkaný, takže než jsem jej došila, břicho bylo moc velké a bála jsem se, že když si v kaftanu sednu, vytrhne se v bočních švech. Nicméně letos dostávám komplimenty, kudy v něm chodím. Vrchní materiál jsem kupovala někdy v roce 2012, v době, kdy jsem šetřila na každém centimetru a měla ho docela málo. To, že jsem z něj vystříhala šaty bylo tedy příjemným překvapením.

Průhlednost látky jsem vyřešila podražením hedvábným habutajem. Trochu jsem se bála objemnosti případných francouzských švů a overlockem jsem měla zábrany je začistit, takže jsem všechny ručně obšívala.

V ruce jsem začišťovala i rozparky (látku jsem podhrnula) a výstřih a průramky (ty jsou olemované hedvábným šikmým proužkem).

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Jana (02.07.2020/12:00)
Kategorie: prázdninový kufr, Příběhy našeho šití, Šijte s námi, Techniky