Fenomén zerowaste

Zero Waste je v dnešní době poměrně oblíbený přístup k životu. Někdo se jej snaží dodržovat, co to jde, někdo spíš jen okrajově. Ale mne v tomto případě zaujal tento přístup právě u střihů.

Úplně náhodou jsem totiž při brouzdání Instagramem narazila na jedny zajímavé šaty – zavinovací a asymetrické. Podle hastagu jsem si dohledala další modely a dostala se i k samotnému střihu od značky ELBE Textile.

Maynard Dress – Elbe Textiles

Tentokrát jsem docela dlouho přemýšlela, jestli se do nich pustit, nebo ne. Probíhal ve mně takový vnitřní boj – je to něco nového, zero waste by mě zajímalo, chtěla bych vědět, jak to funguje, ale na některých ženských na Instagramu to vypadá úplně děsně – ale většinou jen na těch hodně silných, co si to ušily z batikované látky, na těch štíhlých a obzvlášť na jedné to byly hodně zajímavé šaty… a tak pořád dokola. Proti byla celkem i cena střihu – 17 dolarů. Ale nakonec byla moje zvědavost silnější a střih jsem objednala a vytiskla, protože jsem v zásobách našla vhodnou látku, kterou jsem mohla použít. V návodu je požadavek na splývavý materiál, z velké většiny měly ženy šaty ušity ze lnu. A já našla vhodně velkou látku, kterou jsem kdysi koupila nejspíš někde ve Flextexu a původně jsem si z ní chtěla ušít asi sako. Vůbec jsem si nepamatovala, co je to za materiál, ale napověděla zkouška ohněm. Jedná se nějaké hrubší hedvábí a strukturou připomíná dokonce ten len.

Střihy zero waste se vyznačují tím, že věc vystřihnete z určitého množství látky prakticky beze zbytku. A pak musíte poskládat origami. Tento střih má několik různých velikostí a každá má pro sebe jiný soubor, který si vytisknete. Celý arch se poslepuje k sobě a položí na látku. Pak byste si měli poznačit skrz papír značky a prokreslit s pomocí například křídy a pravítka na látku po sundání papíru. Já na tohle byla trochu líná, takže jsem látku nastříhala rovnou se střihem ležícím na ní. Vzala jsem na to jedny starší nůžky na látku. Do okrajů jsem si udělala i krátké nástřihy v místech značek.