Za módou virtuálně

Když si tak povídám se svými přáteli, co jim v té současné divné době chybí z věcí, které nutně k životu vlastně vůbec nepotřebujeme, ale které nás opravdu těší a povznášejí, opakovaně se v našich hovorech vrací jedno téma, které se pojí s cestováním. Chybí nám totiž nejen cestování samotné, ale hlavně cestování za kulturou a za výstavami. Pro některé z nás cestování směřuje za hudbou, za obrazy nebo za památkami, ale nemalá část mého okolí touží zase někdy vidět nějakou krásnou výstavu o módě.

Už jsem se o tom zmiňovala před dvěma lety, když jsem vám doporučovala dokument o Alexandru McQueenovi. Výstavy o módě za posledních několik let začaly být nejen úžasně výpravné, ale také slaví obrovský úspěch u diváků, kteří za nimi jsou ochotní cestovat i velmi daleko. Retrospektivní výstava Savage Beauty, věnovaná v roce 2015 McQueenovi ve Victoria and Albert Museu v Londýně a v MET v New Yorkou, byla tehdy nejen nejúspěšnější výstavou módy v dějinách, ale řadí se i mezi nejúspěšnější výstavní projekty v historii muzejnictví obecně (londýnskou expozici vidělo téměř půl miliónu lidí a poslední dva týdny byla otevřená i v noci, aby dostála zájmu všech návstěvníků.)

Loňská expozice, představující souborný pohled na klasické i novodobé období módního domu Dior (Christian Dior: Designer of Dreams) o nějakých 100 000 návštěvníků mcqueenovský rekord ještě překonala. Tahle výstava opakovala úspěch původní pařížské retrospektivy Diora, ale s mnohem větším rozmachem – bylo na ní k vidění víc než 500 exponátů jak z archívu módního domu, tak i ze sbírek muzea. Vystaveno tu bylo přes dvě stě couture modelů, ale samozřejmě také doplňky a šperky, fotografické a filmové materiály, parfémy a kosmetika z historie značky atd.

Pokud jste tuhle výstavu stejně jako já nestihli navštívit a už dlouho si to vyčítáte, máte teď jedinečnou možnost vidět dokument, kde vás výstavou provedou samotní kurátoři. Právě kurátor je člověk, který dokáže výstavu povýšit na něco víc, než jen sbírku oblečení sestavenou v nějaké posloupnosti – vypráví příběh, nachází souvislosti, dodává kontext, ukazuje na jinak skrytá témata. A tenhle film není jen o Diorovi a jeho dědictví, ale dává nám nahlédnout právě do kurátorského procesu vzniku výstavy a ukazuje to obrovské množství práce, které za takovou událostí je.

Náhled do expozice ve V&A Museum. Zdroj: vogue.com

Podobný přístup zvolilo muzeum i při zpřístupňování výstavy, která měla probíhat od února do června letošního roku, ale kvůli pandemii musela být uzavřena. Výstava Kimono: Kyoto to Catwalk představuje historii i současnost kimona jako tradičního oděvu, pevně ukotveného v dějinách své kultury, které ale za poslední století prorostlo do módní imaginace západního světa v nevídané míře. Na stránkách muzea najdete jednak rozsáhlý obrazový materiál, který vám dovolí do výstavy nahlédnout aspoň takto, ale také se na oficiálním youtube kanálu V&A můžete v pěti videích opět nechat expozicí provést přímo kurátory.

I další muzea umožňují v současné době nahlížet do sbírek online. Národní galerie v australském Melbourne třeba zpřístupnila ve virtuální prohlídce Collecting Comme soubor 65 modelů z kolekcí značky Comme de Garcons ze sbírek soukromých donátorů. Virtuální prohlídka je trochu obtížnější na manipulaci, protože má podobu tak trochu počítačové hry, kdy se procházíte přímo místnostmi výstavy. Ale ta chvilka strávená tím, že se naučíte pracovat s ovládacím mechanismem, se vyplatí. K nahlédnutí zde.

Muzeum Yves Saint Laurenta zase nabízí interaktivní přehledovou stránku o jeho životě a tvorbě zde.  Najdete tady velké množství materiálů k některým ikonickým modelům, třeba celou genezi tzv. mondrianovských šatů. Hodně materiálů na stránce se věnuje také návrhářské práci YSL pro film a divadlo.

Vzorkovnice k mondrianovským šatům z roku 1962.

Hodně obrázků z dějin módy najdete také v galerijní databázi Google Arts and Culture. Ať už je to expozice modelů haute couture z institutu módy v Kjótu, nahlédnutí do dějin švýcarské výšivky a krajky, soubor věnovaný Else Schiaparelli, současné španělské módě nebo Cristóbalu Balenciagovi. Všechny tyhle výstavy si navíc můžete procházet pohodlně v aplikaci v mobilu.

Takže i když asi ještě nějakou dobu bude cestování za módou pro nás všechny o něco obtížnější, virtuálně se můžeme podívat už ledakams a nasávat inspiraci, jak to jen jde.

Máte-li další tipy, jak virtuálně cestovat za módou, podělte se o ně prosím s ostatními v komentářích.