Melounová sezóna aneb Poctivé rychlošaty

Ve svém šicím životě mám různé etapy, kdy preferuji to či ono a nechávám vše různě přelévat a plynout. Když se pod nedávným článkem objevila diskuze na téma couture vs. high end konfekce, uvědomila jsem si, že už jsem vlastně strašně dlouho nešila full couture šaty – podražené celé organzou, s přikrokvičkovanými švovými přídavky, ručně podšité… Historie článků mě dovedla až do prosince 2017, kdy jsem něco podobného dělala naposledy. Kde jsou ty časy, kdy jsem podrážela i šaty na lítačku! Neznamená to ale, že bych se vrhla na šití kvalitativně odpovídající řetězcové módě, prostě jsem jen vykročila směrem k metodám, které se používají u luxusní konfekce. A o jedněch takových šatech, šitých prakticky celých na stroji, daných dohromady po půl hodinkách během pár dní, bude dnešní článek.

Ale vraťme se zpátky na začátek příběhu těchto konkrétních šatů – některé projekty mají cestu jednoduchou, jiné zase složitější – obrovskou výhodou šití totiž je, že si můžete ušít prakticky cokoliv, na co seženete látku a stačí vám vaše schopnosti/odvaha. Hlavní nevýhodou je ale to, že si danou věc nemůžete vyzkoušet, než bude nastříhaná a alespoň částečně ušitá. Můžete si ušít zkušební model, který vám dá určitou představu, ale aby ta představa byla dokonalá, musely byste zvolit dosti podobný materiál a použít například i výztuhy, což reálně uděláte maximálně u velmi speciálních šatů.

Když jsem na začátku únoru uviděla tyhle šaty od australské značky Aje, byla to láska na první pohled. Byla jsem přesvědčená, že si je musím ušít (s úpravami).

Dokonce jsem měla i vhodný materiál se stejným složením jako originální šaty – směs lnu a hedvábí v krásném melounovém odstínu, který jsem koupila před asi 2 lety v BP látkách.

Jenže jak jsem nad nimi víc a víc přemýšlela, dospěla jsem k názoru, že tak objemný vršek s řasením kolem výstřihu mi nebude slušet a upřímně se mi nechtělo složitě upravovat a dimenzovat střih, abych ho pak jako neslušivý zahodila, zvlášť v situaci, kdy mám na šití občas 20 minut denně, občas hodinu, ale někdy taky 20 sekund. Místo toho jsem si navrhla něco podobného, jen s nařasenými spadenými rukávy.

Pak ale vyšla Burda 5/2020 a na FB jsem zahlédla designerský střih z tohoto čísla s téměř identickým živůtkem, jako mají původní šaty.

Říkala jsem si, že proč to nezkusit, zvlášť když jsem narazila na tyto fotografie dokazující, že tento styl sluší i plnějším postavám.

A také na tohle video, kde jsou ty šaty prostě půvabné.

Zkušební střih nevyšel tak špatně, takže bylo rozhodnuto. Navíc poté, co se inspirační šaty a střih z Burdy objevily ve story na našem IG a FB, spousta z vás nám psalo, že by je zajímal podrobnější návod, takže do sebe všechno zapadlo.

Abych se více přiblížila inspiračním šatům, rozhodla jsem se vynechat mezipanel v pase a udělat střih sukně jako u původních šatů (postup úpravy střihu najdete níže). Ačkoliv jsou šaty hodně populární kvůli průstřihu na zádech, na který se ovšem necítím, mně učaroval jejich střih rukávů a všechno to řasení.

https://www.instagram.com/p/B8zH3OKl1_w/?utm_source=ig_web_copy_link

Stylistické okénko: myslím, že šaty budou vypadat pěkně v jednobarevné verzi, případně v nějaké svěžím vzoru jako ve videu výše. Cokoliv bohatě květinového a la D&G je mnohem riskantnější varianta.

Při pohledu na burdí střih mi přišlo, že nařasení v pase nebude tak velké, jak bych si přála, navíc živůtek byl užší při porovnání s jinými šaty ne úplně na tělo, co jsem šila, takže jsem tušila, že budu muset zejména přes prsa rozšiřovat, ale rozhodla jsem se střih dopředu nijak neupravovat.

Střih jsem tedy obkreslila a přidala na dolním lemu předního i zadního dílu jednak šířku pásku (4 cm) a dále 3 cm, o které většinou živůtky prodlužuji. Vzhledem k absenci odšitých záševků a tomu, že průramky jsou od pohledu dost hluboké, jsem tedy celé prodloužení udělala prostým prodloužením živůtku.

Zkušební model jsem odšila včetně podsádky a zjistila… že to není hrůza! Takže jsem ještě nastříhala přední díl sukně (o střihu na ni se budu zmiňovat později) a přišila na živůtek. Občas to tak dělám, abych ověřila proporce a zároveň neplýtvala materiálem a manžel se mi pokaždé směje, jestli budu běhat s holým zadkem. 🙂

Šaty byly lehce těsnější v oblasti prsou: