30.3.2020 | Barbora | 14 komentářů

Šití z kůže II. Kalhoty

Musím přiznat, že ušití koženkových culottes mou touhu po kožených džínách po vzoru Sashi ze Secondo Piano neuspokojilo. Ale shodou okolností netrvalo tak dlouho a i tenhle sen jsem si mohla konečně splnit. Jana mi napsala, že v Solidusu mají krásnou kůži, navíc zpracovanou tak, že je elastická. Je vyčiněná do tenka a podlepená elastickým úpletem, takže opravdu pruží. Cena nebyla nejnižší, nicméně Jana umluvila paní majitelku a ta mi poskytla malý odstřižek jako vzorek. No co vám budu povídat, bylo to přesně to, co jsem potřebovala. Janu jsem tedy při příští návštěvě obchodu poprosila, aby s sebou vzala střih na kalhoty a kůže mi koupila. Vyšlo to úplně přesně na čtyři usně. Při šití z kůže je totiž vždy velmi komplikované odhadnout správné množství. Protože se jedná o poměrně nákladný materiál, určitě se nikomu nechce kupovat toho zbytečně moc, ale zase si nemůžete dovolit koupit málo, protože byste pak už nemuseli sehnat zbytek. Proto se doporučuje vzít s sebou na nákup vždy střih a jednotlivé díly na usně položit. Už v tomto okamžiku dávejte dobrý pozor, aby se na ploše usně neobjevovaly velké abnormality, které by vám pak mohly vadit. Některé usně mohou mít třeba i uprostřed dírky nebo mohou být ztenčené či poškrábané. Přeci jen je to přírodní materiál. Zkuste proto napolohovat střih na lícovou stranu, aby vše dobře vyšlo.

Když usně dorazily, mohla jsem se rovnou pustit do stříhání a šití. Měla jsem totiž z předchozího pokusu s koženkou zkušební model Ginger džínů hotový a nemusela jsem se s ním tak zdržovat. Akorát jsem díly nohavic těsně nad koleny rozstřihla a přidala švové přídavky. Převážná většina kožených kalhot mívá dělící šev právě nad koleny. Je to z toho důvodu, že většina oděvních usní bývá menší velikosti a na délku by se tam nohavice zkrátka nevešly.

Trochu jsem přemýšlela, jestli použít i podšívku. (Kalhoty stačí většinou podšívkovat ve zkrácené verzi, tedy cca ke kolenům.) Nakonec jsem od toho ustoupila, a to proto, že je na rubové straně úpletový materiál a měla jsem strach, že u upnutých kalhot by mohla podšívka dělat neplechu. Ke stříhání jsem akorát potřebovala vykreslit i druhou polovinu střihu, abych si všechno mohla položit najednou na usně a zjistit, jak se to tam vejde. Když jsem zjistila, že mám opravdu všechny díly položené a je na ně dost materiálu, dala jsem jednotlivé usně vždy na podložku a kolečkem střih vyřezala. V tomto případě fakt byla výhoda střihu s přinechanými švovými přídavky, protože mi pak všechno sedělo pěkně na sebe.

Šití pak už bylo jednoduché. Protože jsem Gingery šila už několikrát, nepotřebovala jsem ani koukat do instrukcí. Ty jsem jen tak pro jistotu otevřela až ve fázi šití poklopce.

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Barbora (30.03.2020/3:09)
Kategorie: Příběhy našeho šití, Techniky
Štítky: ,
14
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x