Když jsem na podzim psala článek o nepodařených věcech, zrovna jsem si nepřála v brzké době čerpat další zkušenosti. Měla jsem v plánu napsat článek o úplně jednoduché mikině, kterou zvládnete za jedno odpoledne. Ale nějak to nevyšlo, přestože začátek vypadal velmi slibně.
Tak v prvé řadě materiál. Už jen díky tomu mělo jít o efektní volnočasovou mikinu. Jednou jsme si tak psaly na Whatsappu s Vendy, která pro vás napsala několik zajímavých článků o šití z úpletů, a dostaly jsme se na sortiment látek pana Pavlačky z B.P. látek. Říkala jsem jí, že se tam chystám vypravit, tak mne hned upozornila, že si tam pár dní zpět koupila japonskou teplákovinu z kašmíru. To mne samozřejmě nenechalo chladnou. Zvlášť poté, co mi tuto látku vylíčila jen v superlativech a ještě vyjmenovala všechny odstíny, které na prodejně byly. Já jen měla obavy, aby tam do mé návštěvy něco zbylo. Nakonec jsem měla štěstí a všechny očekávané barvy byly k dispozici. O oranžovou jsem tedy moc zájem neměla, tu nemám v oblibě. Ale sytě červená, taková ta opravdu pěkná červená, se mi líbila hodně. Stejně tak šedá, ale také černá. Zase dilema. Nejraději bych všechny, ale zase nemůžu být hamižná. Nakonec to za mě rozsekl pan Béďa. Když viděl, jak jednotlivé role překládám zespoda nahoru a zeshora dolů, říká mi: „Ještě byla v takové světlé starorůžové, ta byla moc pěkná…“ A za chvíli dodal: „Vzadu mám ještě zbyteček, chcete kouknout?!“ No ne asi! A bylo rozhodnuto… Přeci tam ten ubohý kousek nenechám někde ve skladu. Látka je směs kašmíru, viskózy a PES. Z lícové strany má úplně nízký a hustý chloupek, něco jako samet, ale ještě víc „na ježka“, prostě na dotek strašně příjemná. Je lehce pružná, poměrně pevná a hutná.
Druhým slibným vstupem byl střih. Prakticky bez přemýšlení jsem sáhla po oblíbeném a vyzkoušeném střihu Linden od Grainline Patterns. Tuto mikinu s raglánovým rukávem jsem šila už několikrát. Nepředpokládala jsem tudíž žádný problém, střih vyndala ze šanonu a pustila se do toho. Akorát jsem chtěla trochu upravit spodní okraj a rozhodla se pro kombinaci se střihem od Closet Case Pattern – košilí Kalle. Ta má velmi pěkný oblouk na spodním okraji. Na střih Lindenu jsem tedy izolepou přichytila střihový papír a střih Kalle položila na něj. Nejprve jsem si ale na sobě naměřila, jakou zadní délku bych u hotové mikiny chtěla mít. Pak jsem spodní okraj střihu Kalle posunula tak, aby na středu předního i zadního dílu kopíroval požadovanou délku a oblouk na střihový papír dokreslila. V krajích jsem jej pak napojila do bočních švů.
Úprava střihu byla snadná. Proto jsem jej šla stříhat úplně s čistou hlavou s tím, že během dvou hodin mám hotovou mikinu a ráno v ní vyrážím do práce. Jenže jsem se trochu přepočítala.
