Srdce a hvězdy

Přijde vám látka, ze které jsou tyhle šaty, povědomá? Ano, už jste ji viděly! Bára z nich totiž na podzim šila šaty podle střihu od značky Altuzarra. Stejný střih vás později provázel také videokurzem o šití z jemných látek. Látku jsme s Bárou kupovaly zaráz a dá se říct, že to byla pro obě láska na první pohled. V té době už jsem měla materiál na šaty Altuzarra vybraný ze svých zásob, tak alespoň nemáme identický střih, i když se naše modely vlastně liší jen tvarem výstřihu a zapínáním na předním díle.

Oboje šaty mají totiž úplně stejný základ, jen jsem vzala svůj oblíbený střih na šaty a překreslila z něj horní část živůtku, včetně rukávové hlavice. Výhodou střihu je i pas na gumu nebo případně zavazování/pásek, protože po dalším porodu u mě dochází k následným změnám objemů a šaty jsou nositelné, i když nemám ustálenou postavu.

Dlouho jsem přemýšlela nad výstřihem a jeho řešením na předním díle, protože se mi nechtělo úplně rozbíjet vzor, na druhou stranu jsem věděla, že budu nějakou dobu kojit, takže by se hodilo zapínání. Z toho důvodu jsem se nakonec rozhodla pro výstřih do V  s rozepínáním na potahované knoflíčky.

Nejdříve bylo potřeba živůtek nastříhat tak, aby vzor v předním švu navazoval. Pomohla jsem si hedvábným papírem, který jsem stejně používala na stabilizaci výstřihu. Překreslila jsem na něj jednotlivé motivy a ty jsem prekopírovala na protilehlý díl tak, aby vzor navazoval.

Místo švu jsem prostehovala žlutou stehovkou, aby se mi díly lépe sesazovaly. Jak si asi dokážete představit, stejně to bylo na krepdešínu docela peklo a vyžadovalo to hodně špendlení. Naštěstí je látka neustále v pohybu, takže se drobné nerovnosti ztratí.

Samotné zapínaní jsem vyřešila pomocí tunýlku/dutinky, který jsem si ale nejdřív musela ušít. Nejdříve jsem pro tento účel vystřihla 4 cm šikmý proužek, přehnula ho napůl a prošila ve vzdálenosti asi 4 mm od přehybu. Dutinku jsem pak bez odstřihávání švových přídavků obrátila. Tím se dutinka vyplnila a je pěkně kulatá (s jinými než hedvábnými materiály to ale asi nepůjde tak snadno). Nicméně se mi zdála trochu moc hřmotná, takže jsem celý proces zopakovala s tím, že jsme tentokrát šila v šíři 3 mm. Vzniklým prostorem pomalu neprošel ani obračeč tunýlků, ale vznikla o dost jemnější dutinka.

Dutinku jsem nastříhala a v okrajích příčně prošila, aby se zbytečně okraje nepáraly.

Zároveň jsem si nechala potáhnout knoflíčky, ty jsem ale už neladila tak, aby vzor navazoval i na nich.

Původně jsem uvažovala o černých saténových knoflících, ale ty paradoxně vycházely dráž, než si knoflíky nechat potáhnout. Látku jsem dopředu podžehlila výztuhou G785, což ulehčuje samotné potahování a výsledek je pak úhlednější, navíc nehrozí protlačení kovového základu knoflíku do líce.

Šaty mají francouzské švy a jsou začištěné 12mm a 18mm šikmými proužky z vrchní látky, kompletně v ruce. Pokud by vás zajímal celý postup podrobně, můžete jej nalézt ve zmiňovaném videokurzu.

V pase jsou i tyto šaty na gumu, tentokrát jsou ale nepodšité, takže jsem musela tunýlek vytvořit. Nabízel by se opět šikmý proužek, ale ten má tendenci se vytahovat, takže šaty nedrží úplně u těla. Látky z kroucených vláken jako šifon nebo krepdešín mají ale tu výhodu, že jsou tvárné a pružně, takže jsem prostě vystřihla proužek dvojnásobné šíře po útku a pomocí tvarovače šikmých proužků ho nadvojito složila. Proužek jsem pak přišila v ruce perličkovým stehem (když už v ruce, tak v ruce :-)).

Rukávy jsou oproti šatům Altuzarra o něco delší, zároveň jsem manžety vyztužila výztuhou G785, kterou máme nyní i v tělové barvě a hodí se právě pro podobné poloprůsvitné a průsvitné projekty, protože nedojde ke změnám tónu tak, jako je tomu u bílé nebo černé výztuhy.

A jak šaty dopadly? Jako vždycky, manžel je trochu zkritizoval, ale dcera mi je pochválila. Ještěže ji mám (a můžu si to užívat, dokud budu v jejích očích princezna a ne trapnomatka :)).