Šití na děti I

Pořádání kurzů je sice v rámci Stehu jen doplňkovou činností, která pro nás je vždycky velmi náročná, protože celý víkend běháme, špendlíme a mluvíme, ale je to také záležitost velmi příjemná. Kromě toho, že nám vždy kurzy vlijí do žil novou šicí energii, sejde se pokaždé parta skvělých a inspirativních žen, které jsou naladěné na stejnou vlnu jako my. Na jeden z prvních kurzů přijela i Radka, která bydlí stejně jako Jana v Brně, a protože na pražský kurz dorazila vlakem, domluvily se, že zpátky pojedou společně autem. Cestou zjistily, že mají stejně staré děti a shodly se, že by mohlo být fajn vyrazit společně do dětské herny nedaleko jejich bydlišť. Tak začalo přátelství, které trvá dodnes. Jak Jana už psala ve starším článku, u Radky obdivuje, jak se dokáže věnovat každému detailu dětského oblečení, protože ona sama se přizná bez mučení, že dceři šije jen velmi zřídka. Z toho důvodu jsme Radku požádaly, jestli by o šití dětského oblečení nenapsala malý seriál. Pro Steh je to téma nové, takže začínáme hezky od základů. V dnešním díle proto nečekejte technické návody, ale spíš informace o tom, co by mělo dětské oblečení splňovat. Předejme tedy slovo Radce:

Na děti jsem začala šít před necelými pěti lety a jednou z prvních věcí bylo povlečení a mantinel do postýlky. Když jsme s kolegou v práci rozebírali ekonomiku toho počinu, s hrůzou jsem zjistila, že bych za jeho cenu jednoho pořídila v běžném obchodě povlečení dvě. Ale radost ze šití pro miminko mi už nikdo nevzal. Opravdový průlom nastal zhruba o rok později, když jsem si pořídila overlock. Začala jsem šít trička nejen na sebe, ale ze zbytků látek i pro syna. Právě malé dětské tričko se skoro vždycky na látku vejde a vlastní šití nezabere o tolik víc času. Trička jsou v porovnání s těmi z obchodu z lepšího materiálu, vydrží časté praní bez přetočených švů a sedí také o trochu líp. Syn je navíc dlouhý a hubený, s čímž nabídka v obchodech příliš nepočítá. Pokud se mě tedy zeptáte, zda se šití pro děti vyplatí, tak jednoznačně ano. Mimo zužitkování zbytků se i učím nové postupy nebo zkouším detaily, které nechci šít naostro na věcech pro sebe. Třeba kalhotové poklopce s podkrytem nebo džínové prošívání jsem zkoušela nejdřív na oblečení pro syna.
Dětské oblečení musí být funkční, pohodlné a bezpečné. Oblečení by nemělo nikde škrtit, ale ani být příliš plandavé. Mělo by se i dobře oblékat a svlékat. Proto se oblečení pro miminka a malé děti dělá často propínací a do ramenních švů a rozkroku se umísťuje zapínání.