Dlouho jsem rozmýšlela, jestli se do tohoto konkrétního tématu pustit. Abyste tomu totiž rozuměly: chystám se tu přiznat některé z chyb, kterých jsem se při šití dopustila a občas stále dokola dopouštím. Takže tímhle článkem na ně veřejně ukážu prstem a odhalím něco, co by normálně zůstalo utajené. Ale protože se člověk chybami učí, beru to jako rekapitulaci a do budoucna i návod, který bych si měla přečíst a oživit, až budu zase někam chvátat. A tak trochu škodolibě doufám, že v tom nejsem sama a že i vy máte s některými níže popsanými jevy zkušenost. Některé z následujících chyb vznikly pouhou nepozorností, ale některé pro změnu z úplně opačného důvodu – tím je jednoduše “přeplánování” projektu.
Nevím jak vy, ale já už prakticky vynechávám šití podle návodů. Nejspíš to bude tím, že jsem odjakživa byla zvyklá na Burdu, jejíž návody jsou občas velmi krkolomně napsané. Z toho důvodu jsem se vždy snažila spíš jen držet postupu a některé složitější věci jsem si vyhledala někde jinde. Je zvláštní, že v Burdě jako takové vše dokáží napsat velmi složitě až nepochopitelně, přitom v knize o šití vydané stejným časopisem jsou postupy na druhou stranu poměrně dobře a srozumitelně napsané. Po objevení střihů od nezávislých designérů a jejich podrobných popisů, tutorialů, fotek, schemátek a všeho dalšího možného jsem na postupy v Burdě zanevřela ještě víc. No a o německy či španělsky psaných návodech z Nähtrends nebo Patrones ani nemluvím. Tam je to nejen nesrozumitelně, ale ještě cizojazyčně (a google translator se s mnoha šicími výrazy nekamarádí). Takže přesně z těchto důvodů se snažím pouze kouknout na nákres a pak si postup nasměrovat po svém. Jenže ne vždy se vydaří a do šití se vloudí chybička.
Podšívka
Radost z toho, že oděv vypadá dobře i zevnitř, může být celkem návyková. Pěkně upravený a začištěný vnitřek vypadá vždycky daleko líp než změť nití, zapošívání a roztřepených švových přídavků.
