1.8.2019 | Jana | 22 komentářů

Dlouhá cesta k růžovým šatům

Když jsem objevila časopis Patrones a střihy, které nabízí, strávila jsem poměrně dost času na jednom blogu projížděním starších čísel, která jsem si pak objednávala přímo u vydavatele. Na první pohled mě zaujaly následující šaty Lanvin z jednoho hodně starého čísla, nicméně to už nebylo k dispozici.

Když jsem se o tom o rok později bavila s naší čtenářkou a účastnicí kurzů Dariou, říkala mi, že se jí toto konkrétní vydání podařilo sehnat na ebayi. V průběhu dalšího kurzu jsem už překreslovala střih.

Samotný střih podle polohového plánu vypadal nějak takto:

U velkého dílu 1 tedy obkreslíte obvodové díly, které slepíte k sobě. Štólový díl, u kterého dva ze čtyř úhlů jsou neznámé, si pak musíte nakreslit úplně samy, takže si opět po letech promrskáte základy geometrie. (Jde o opačný extrém proti střihům od nezávislých designérů nebo velkých amerických společností, ve kterých najdete i střihové díly na šikmé proužky.)

Největší hrůza a děs ale přišla ve chvíli, kdy jsem musela dát tomuto útvaru formu šatů. Značek pomálu, návod ve španělštině… Možná si pamatujete na Bářino trápení s uzlem, tady to bylo ještě o to těžší, že nebylo úplně jasné, co je vůbec šev a co spodní lem. Původní střih je navíc kreslený na látku šíře 160 cm, což není úplně standard a sehnatelnost vhodné látky ztěžoval i fakt, že je potřeba, aby byla stejně pěkná z obou stran.

Nakonec jsem se pustila do zkušebního modelu z látky užší a prostě přidala jeden mezidíl.

Abych vám pomohla v orientaci, vyznačila jsem na následujícím schématu, co je co.

0 0 hlasů
Article Rating

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Jana (01.08.2019/7:33)
Kategorie: Příběhy našeho šití
22
0
Děkuji za vaše názory, prosím komentujte.x