Chcete něco od McQueena?

Nedávno jste si mohly přečíst o šatech z Nähtrends/Patrones, které měly vždy nějaký trochu zapeklitý prvek. Mé oblečení bývá víceméně minimalistické a v poslední době bylo až uniformní, protože bylo spíš studené počasí a já jsem nosila stále jen tmavé džíny, černé triko s dlouhým rukávem a svetr. O to víc ale občas podvědomě tíhnu k nějakým složitějším kouskům.

V minulosti jsem narazila na stránky www.showstudio.com, které se věnují módě v trochu jiné formě. V jejich archivu najdete i nějaké střihy renomovaných návrhářů k volnému stažení. A takto jsem právě našla i záložku s modely módního návrháře Alexandra McQueena. Koncem loňského roku napsala Petra článek o filmu zaměřeném na jeho tvorbu, který určitě doporučuji zkouknout. V archivu Showstudia můžete najít ke stažení i sáčko inspirované kimonem z jeho kolekce z roku 2003. A nebyla bych to já, kdyby se mi tenhle avantgardní střih nezalíbil prakticky na první pohled.

Už nějakou dobu o něm přemýšlím a strašně ráda bych se do něj pustila. Ale samozřejmě mám obavy. Na našem webu jste většinou zvyklé číst články o hotových věcech. Skoro nikdy zde neřešíme proces, který celému šití předchází. Tohle je natolik specifická a nejistá věc, ze které mám obavy, proto berte tento článek i jako takovou mou psychickou přípravu a sesumírování myšlenek. Nejsem úplně na 100% rozhodnutá, že se do šití pustím, ale nahlodaná jsem dost. A kdo ví, třeba se některé z vás sáčko také zalíbí a pustíte se do něj společně se mnou. Co takový malý sew-along? Kdo se chytne?

Jako první jsem se snažila vygooglit všechny možné recenze a zjistit, jestli je reálné podle střihu ušít vůbec nějakou nositelnou věc. Celkem dost mne odrazuje to, že je potřeba vytisknout a poslepovat asi 50 stránek a že střih je kreslený pro modelkovskou velikost. Vzhledem k jeho složitosti a origami povaze bude asi zřejmě složitý na zvětšení. Trochu mne zarazilo, že vzhled hotových modelů se trochu liší, ale většina švadlenek, co už sáčko zkoušely šít, právě psala, že instrukce nedávaly moc smysl, proto se do skladů pustily tak, jak se jim jevily správně. Pár recenzí je dostupných na serveru Patternreview, pár jsem jich našla na samostatných blozích. Všechny se shodují v tom, že střih neobsahuje prakticky žádné instrukce a některé značky úplně chybí. Valná většina z těch, které model šily, doporučuje udělat zkušební model. Ale to je v tomto případě něco, do čeho se mi vůbec nechce. Zkompletování střihu je časově náročné a já přesně vím, že když se budu o zkušební model pokoušet, stejně ho vezmu jen tak halabala, jak jsem zvyklá, a ve finále na něm nic nepoznám a bude to ztráta času. Protože všichni víme, že materiál udělá mnoho a na obyčejném plátně toho nebude moc vidět. Celá věc nevynikne tak, jak by měla.

Výběr materiálu je kapitola sama o sobě. Je mi celkem jasné, že když budu shánět konkrétní látku, kterou si vysním, tak se do šití nepustím nikdy. Proto bych si ráda stanovila určité vlastnosti, které látka mít rozhodně musí, a pak takové, u kterých je možný kompromis. Popravdě hned když jsem viděla hotové kimono na stránkách Showstudia, okamžitě mi v hlavně vyskočila myšlenka na jednu látku, kterou mám doma a ze které by se mi maximálně líbilo. Naštěstí té látky mám málo, tak jsem ji mohla s klidným srdcem zavrhnout a od masochistického úmyslu ustoupit. Jedná se totiž o černý hedvábný gazar se strukturou kanavy. Bylo by to učiněné peklo, protože látka se díky řídké vazbě hýbe už jen při pohledu na ni, navíc je dost třepivá a kvůli průhlednosti by to také chtělo francouzské začištění švů. Takže si mohu vlastně pogratulovat, že jsem si jí kdysi koupila tak málo.

Látka by měla být určitě trčavá, ale tenká. Neměla by se moc třepit. Vlastně kdyby se netřepila vůbec a stačilo její zastřižení, bylo by to nejlepší, ale vím, že nemůžu mít nereálná přání.

Prakticky všechna sáčka, které jsem na internetu zahlédla, vypadala moc dobře. Na některých sklady na zadním díle vynikly lépe, na některých pak míň, ale celkově musím zkonstatovat, že to nebyla marná práce. Úplně klidně si dokážu představit, že sáčko bez problémů doplním do svého šatníku a budu jej nosit.

Z blogu Inside out inside

Z blogu Inside out inside

A teď otázky na vás…

Najde se tu někdo podobně poblázněný, kdo by šel do šití také? Stály byste o nějakou verzi společného šití? Napadá vás materiál, který použít?

Co nejvíce zapeklitého jste kdy šily? A došily nebo odložily? Budu ráda, když se se mnou podělíte o vaše názory. Třeba mne dokážou popostrčit a já se konečně rozhoupu.

A ještě pár odkazů k nastudování…

– Původní stránky se střihem

– Patternreview

– Blog Blithestiches

– Blog Clio and Phineas

– Web Burdy

– Blog Catherine Daze

– Blog Inside out inside

– Patternvault

– Blog Handmade by Carolyn – pokus číslo 1

– Blog Handmade by Carolyn – pokus číslo 2

– Blog Made by Toya

P.S.: V současné době ( 22.5.-22.7.2019) probíhá v Praze v Centru Chodov výstava modelů Alexandra McQueena nazvaná Memory. Je na ní k vidění asi 14 modelů zapůjčených od Alexandrovy múzy a mecenášky Isabelly Blow.  Jedná se o průřez jeho tvorbou, kurátorkou výstavy je česká návrhářka a vedoucí ateliéru designu oděvu a obuvi na pražské UMPRUM Liběna Rochová.

Tak až budete na Chodově nakupovat, určitě nahlédněte a dejte vědět, zda vás něco zaujalo. Já si bohužel nejsem jistá, zda výstavu stihnu.