Minulý týden jsem došívala letní šaty na ramínka. Dle obrázku naprosto jednoduché, řekněme až banální. Přední a zadní díl, prsní záševek, tenká ramínka. Viděla jsem to tak maximálně na dvě hodiny práce i s nastříháním. Ale zase jsem se přepočítala :-). To, co na první pohled vypadá jako jednoduchá, lehce překřížená ramínka, mi dalo celkem zabrat. Jedná se o model č.6 z Nähtrends 2/18.
Šaty jsem stříhala v té největší velikosti (46), protože jsem je chtěla volné a ležérní. Horní část jsem musela ale poměrně hodně zúžit a na středu zadního dílu pro jistotu ještě udělat pár skladů. Nähtrends opět nezklamaly a i v tomto střihu je počítáno s opravdu hlubokými průramky. Naštěstí bylo možné šaty upravit právě těmi ramínky, ale věřte mi, žádná legrace to nebyla. Němčinu moc nemusím, většinu věcí z tohoto časopisu šiju zkrátka bez návodu, jen s pomocí obrázku. Na těchto šatech byly v originále použity i zkracovače ramínek – stejný systém jako se používá třeba u ramínek podprsenek. Už z tohoto důvodu jsem se ani nesnažila si návod přečíst, protože porozumět popisu, jak do zkracovače provléknout ramínko, aby bylo funkční, by bylo stoprocentně nad moje síly. Měla jsem s tím problém už i v anglickém popisu návodu na podprsenku a myslím, že ani v češtině bych tomu moc neporozuměla. Lepší pro mne v těchto případech bývá podívat se na nějaký příklad. Nicméně u těchto šatů jsem se rozhodla zkracovače nepoužít. Přišlo mi to celkem zbytečné, protože pokud si správně ramínka nastavím, tak už s nimi přeci manipulovat nepotřebuji. Chápu to u šatů z konfekce, kdy někomu může možnost přitáhnutí či naopak povolení ramínek pomoci.