9.5.2019 | Petra | 3 komentáře

Šití v presu a Kalle s krátkou légou

Slíbila jsem vám, že se trochu rozepíšu o tom, jak šít, když vůbec nestíháte. Můj život v posledním roce nabral takové obrátky, že nestíhám permanentně a naučila jsem se využívat k práci i krátké úseky volného času, které normální člověk běžně prolelkuje (tenhle článek třeba píšu na telefonu ve Flixbusu na trase Praha – Krumlov). O co víc nestíhám, o to větší mám ale chuť šít. Kvůli častému přejíždění to ale skoro nikdy neklaplo – buď jsem něco zapomněla zrovna v jedné nebo druhé domácnosti, nebo jsem prostě jen něco nemohla najít v tom chaosu, co se mi v pražském šicím koutku podařilo v mezičase vytvořit, takže místo klidné půlhodiny šití z toho byla půlhodina nepříčetného hledání a vzteku sama na sebe.

Pomohl samozřejmě až hloubkový úklid a roztřídění rozdělaných projektů do kategorií podle časové náročnosti. První dodělané UFO z “desetiminutové” katogerie byla teda opravdu velká euforie a pocit vítězství řádu na chaosem. S těmi časově náročnějšími UFy to ale je pořád slabota, tam stále tápu, jak s nimi naložit.

Každopádně další z metod, která se mi osvědčila, když fakt chci šít a nestíhám, je v poslední době to, čemu teď v redakci říkáme “Bangladéš”. Znamená to mít v zásobě jeden střih, který už jste ušily několikrát, takže ho dokážete dát dohromady i skoro poslepu, zároveň je tak snadný, že se dá ušít za odpoledne až dvě, navíc je univerzálně nositelný a využitelný z různých materiálů a v různých verzích.

4 1 hlas
Article Rating

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Petra (09.05.2019/4:14)
Kategorie: Odstřižky..., Psychologie šití, Techniky
3
0
Děkuji za vaše názory, prosím komentujte.x