Mou nejoblíbenější barvou je černá. Připadá mi sofistikovaná, dobře kombinovatelná, zeštíhlující a také celkem zapadající do davu velkého množství tmavého oblečení, které se na našich ulicích nosí. Ale mám i ráda barevné akcenty. Úplně nejraději asi výraznou růžovou, ale nezavrhuji ani další barvy. Někdy mě prostě látka upoutá jen svou barvou a aniž bych věděla, co s ní, koupím si ji do zásoby s myšlenkou, že se z toho někdy něco vymyslí.
Fotka trochu zkresluje do žluta, v reálu se jedná opravdu o jedovatě zelenou:-)
Tuto krajku jsem zahlédla jednou v Evi látkách. Už jsem byla u pokladny, platila hromadu mých oblíbených tmavých látek, když jsem v krabici na stole zahlédla balíčky zlevněných krajek. Metr stál asi 20 Kč. Oba moji kluci zrovna v té době u babičky objevili krabici s panenkami Barbie, které tam po mně zůstaly uloženy. Včetně nějakých oblečků, které jsem jim jako malá šila. A neustále mne prosili, abych jim ušila něco nového. Když jsem tedy zahlédla tuto jedovatě zelenou krajku za pár korun, hned mne začaly napadal různé modely plesových šatů a úplně jsem se viděla, jak zase budu šít na ty panenky. Vzala jsem tedy zbytek této a ještě jednu červenou se srdíčky. Doma jsem krajky schovala a plánovala si, jak šatičky ušiji a kluky překvapím. Další víkend je ale panenky už vůbec nezajímaly a tak nějak si myslím, že od té doby krabici s nimi ani nevytáhli. Krajky mi tu ležely tak dva, možná i tři roky. Občas jsem je při překládání skříně zahlédla a marně si lámala hlavu, co s nimi. Vždycky mne napadalo jen to, že by se hodily leda tak na spodní prádlo, do kterého jsem se ale v té době neměla odvahu pustit.
Jestli máte občas výčitky, že máte nasysleno hodně látek a nevíte, co z nich, či je nestíháte zpracovat, věřte, že jejich chvíle někdy přijde. Nemusíte mít proto špatné svědomí, že se vám zásoby zvětšují. Látky se přeci nekazí.
