14.3.2019 | Jana | 7 komentářů

Nalezení svého šicího já

Krása šití mimo jiné spočívá v tom, že jde o obor široký, ve kterém si každý, kdo se mu věnuje, může vybrat tu část, která nejlépe odpovídá jeho povaze. U profesionálek je situace trochu komplikovanější, protože musí myslet i na ekonomickou stránku věci a ve svém šití zhusta dělat kompromisy i po technologické stránce. Amatérky naproti tomu limituje nedostatek času, ale zase se mohou v rámci svého rozpočtu rozhodnout, z čeho budou šít a zcela svobodně pak, jak to budou šít.

Ve svých článcích se hodně věnujeme vysoké krejčovině a metodám, které se používají v luxusní konfekci (a podle toho, co jsme se od vás dozvěděly v dotazníku, je to právě téma, které zajímá největší část čtenářek). Důvodem je, že podobné texty nejsou zas tak časté ani v rámci zahraničních webů. Smyslem těchto článků je spíše rozšířit obzory než očekávání, že takto každý, kdo nás čte, bude šít. Ani my tak zdaleka všechno totiž nešijeme. Na web se dostává spíše výběr toho zajímavého, než abychom psaly o každém triku, co spíchneme ve volné hodině po nedělním obědě.

Zrovna nedávno jsem si zahrála na sweatshop, když jsem během 24 hodin ušila manželovi 6 identických černých triček. Nikdo nade mnou nestál s bičem (to by moje produktivita vypadala zase trochu jinak), ale prostě jsem využila situace, kdy si manžel hrál s dítětem a já mohla splnit něco, co jsem mu slíbila. Zároveň se přiznám, že jsem to chtěla mít co nejdříve z krku, protože šití triček, zvlášť sériově, mě zas tak nebaví. Ale to ani náhodou neznamená, že tímto šitím opovrhuji! Upřímně obdivuji výtvory jedné z našich čtenářek, Radky, která se stala mojí kamarádkou a pravidelně mě přivádí v úžas její vlastnoručně šitá garderoba pro školkové dítě. Nikdy bych se asi nedokázala přinutit k tomu, abych takhle precizně vypracovala triko, které nevydrží čisté ani do večera.

Když se vrátím k těm tričkám – dost dlouho jsme hledali a testovali nejlepší materiál, který by manželovi vyhovoval. Našila jsem mu postupně trička z asi pěti různých druhů bavlněného úpletu, z různých zdrojů, až jsem našla úplně super materiál, který se mi líbil vším – dobrá gramáž, příjemný na omak. Později mi ale muž sdělil, že tenhle materiál nic moc, že nejlepší tričko je z úpletu, který se mi zdál snad nejhorší. A o tom je vlastně i celé šití: nejde o nás, jak my bychom něco ušily, jediná důležitá osoba ve vašem šití jste vy (a případně ten, pro koho šijete).

Článek je přístupný pouze předplatitelům.

Pokud máte zaplacené členství, tak se stačí přihlásit.

Pokud nemáte zaplacené členství, tak ho můžete zakoupit zde.

Článek pro Vás napsala Jana (14.03.2019/10:04)
Kategorie: Psychologie šití