Pružná látka je praktická. V dnešní době si bez ní asi už život nedovedeme představit. Ale ne vždy tomu tak bylo. Z historického hlediska byly látky původně nejprve tkané z přírodních materiálů jako len, konopí, vlna, bavlna apod. a tím pádem nepružné. S příchodem umělých vláken jsme ale získaly jedno, které i ze tkané látky dokáže udělat tkaninu příjemně se natahující. Tímto vláknem je elastan. V anglicky mluvících zemích jej najdete pod názvem spandex (jedná se o přesmyčku slova expands).
Lycra = elastan ?
Také máte dojem, že tato dvě slova bývají často zaměňována nebo používána nesprávně? Vezmeme to jednoduše – Lycra je elastan, ale elastan není vždy Lycra. Elastany jsou obecně pružná vlákna, Lycra je potom konkrétní název jednoho z nich. Od roku 1962 jej vyráběla firma DuPont, která se roku 2004 rozdělila a práva přešla na dceřinnou firmu Invista.
Fyzikální a chemické vlastnosti elastických vláken jsou jistojistě zajímavé, ale protože mne fyzika ani chemie ve škole nikdy nebavily, ani jsem nezkoušela do tajů elastických vláken z tohoto hlediska proniknout. Podíváme se na ně spíše z praktického hlediska, které pro nás bude při šití potřebnější.
Tkané látky
U tkaných látek pomůže příměs elastického vlákna k tomu, že tkanina bude lehce pružit a vracet se do původního tvaru. Určitě znáte elastickou džínovinu nebo satén. Pružnost tkaných látek nebývá moc velká, většinou se pohybuje okolo 2-5%.
Úpletové látky
Úplet je pružný sám ze své podstaty. Přidáním elastických vláken je jeho pružnost ještě zvýšena.
Dvousměrné strečové materiály – tkaninu je možné natáhnout v jednom směru, buďto po osnově, nebo po útku.
Čtyřsměrné strečové materiály – tento typ tkaniny je pružný jak od okraje k okraji, tak i ve směru po osnově.
Jak změřit pružnost?
Určitě jste se v nějakém návodu setkaly s doporučením použít materiál například s 30% nebo 50% strečem. Ale co to vlastně znamená? Existuje na to jednoduchá praktická pomůcka, kterou si doma snadno vyrobíte a já vám nyní ukážu, jak na to. Potřebovat budete přibližně 20 cm pevnějšího papíru, pravítko a tužku. Ke zkoumání pak vzorky látek o šířce 10 cm.
Na šablonu z pevnějšího papíru si naneseme centimetrové měřítko – jako první si od okraje odměříme 10 cm (takhle velký bude náš vzorek) a poté si vyznačíme rysky vždy po centimetru.
Vzorek pak položíme na vyznačené místo, na jedné straně přidržíme souběžně s okrajem (já použila kancelářskou svorku, abych mohla druhou rukou fotit) a druhou rukou opačnou stranu vzorku natáhneme podél vyznačených rysek. Když se látka natáhne o jeden centimetr, pak můžeme říct, že má 10% streč. Když se natáhne o 3 cm, pak máme streč 30%. Takhle je to jednoduché. 🙂
Mám na hraně stolu přilepený metr, takže stačí vzít úplet, chytit jednou rukou na nule a druhou na desítce, pak natáhnout a odečíst výsledek.
Přesně tak 🙂