Tento kabát vás provázel celou sérií opáčka ze šití kabátů, ale i když jste tedy viděly celý proces jeho tvorby, říkala jsem si, že by byla škoda se k němu nevrátit a nepopsat trochu víc celý jeho příběh a detaily vypracování.
Na začátku byl materiál. Jako každý rok jsem i letos totiž hlásala, že velký kabát nešiju, ale objev krásné kabátovky ze směsi vlny a kašmíru od Max Mary v látkách Mentalist mě přesvědčil. Z nabízených barev nakonec padla volba na klasiku nejklasičtější a to béžovou.
A co z klasické látky jiného než klasický kabát? Jednou z inspirací byl opravdu ikonický Manuela coat od Max Mary, ale z několika důvodů jsem se rozhodla, že zvolím malinko odlišný styl. Originální kabát je z roku 1998 a i když střih prošel modernizací, devadesátkový feel z něj pořád sálá na sto metrů, což není úplně můj šálek kávy.
Z toho důvodu jsem zachovala pouze dva nosné prvky kabátu a to zavinovací efekt a výrazné prošívání okrajů.
Vyšla jsem ze střihu z časopisu Nähtrends 9/2017 (Patrones 377) a až na rozšíření přes zadek (které bylo potřeba zatím u všech, na koho jsme střihy z Nähtrends fittovaly) a mých oblíbených úprav jako je zkrácení zad a úpravy pro rovnější ramena jsem nemusela upravovat nic.
Na stránce https://rukodeli-irina.blogspot.com/ můžete najít fotografie všech modelů z Patrones několik let zpět.
Nemusela, ale chtěla – u tvaru klop a límce jsem se inspirovala úplně jiným kabátem a když už jsem byla v tom, předělala jsem i kapsy.
