3.1.2019 | Barbora | 12 komentářů

Bangladéš

Jednou za čas se mi stane, že si oblíbím nějaký střih. Ušila jsem celkem velký počet Ginger džínů a také šatů Inari, i Kiela mám několikatery. U každého dalšího pokusu se snažím případně vylepšit nějaké nedostatky ve fittingu, přidat nějaký zajímavý detail, zkrátka střih „vytunit“. Ale občas se stane, že už všechno odpovídá mým požadavkům, takže už ani není potřeba něco zdokonalovat.

Loni v létě za mnou přišla má sestra, že má jedny černé oblíbené šaty z COSu, ale že je mají už jen v nepěkné barvě a jestli bych jí tedy ty samé neušila. Že by ráda nějaké zelené nebo modré nebo úplně jiné. Nechala jsem si tedy šaty přivézt domů, že se na ně podívám. Sama mám značku COS ráda. Mají příjemné a celkem kvalitní materiály a jejich design se mi líbí. Vzhledově se jedná o jednoduché modely, které ale mají většinou nějaký zajímavý detail či designový přesah, jsou nevšedně nadimenzované apod. Tyto konkrétní šaty jsou úplně jednoduché, hladké, áčkové s délkou cca do půlky lýtek, s krátkým rukávem, na předním díle poměrně dost ke krku a vzadu pro změnu s hlubším kulatým výstřihem. (Pokud byste sebraly dost odvahy, dají se obléknout i obráceně, s velkým výstřihem dopředu.) V pase jsou přepásány páskem ze stejného materiálu a jako bonus mají kapsy. Vlastně nic složitého, takže jsem v zápalu sesterské lásky souhlasila.

Původní černé šaty z COS

Zádrhel ovšem byl sehnat látku, která by kvalitou odpovídala té z COSu. Jestli máte s jejich oděvy zkušenosti, pak jistě víte, že jejich úplety jsou opravdu příjemné. Pro ty, které je neznají, bych je asi nejlépe popsala slovy hladké a pevné. Není to prostě klasický tahavý a měkký bavlněný nebo viskózový úplet. Vyrazily jsme proto k panu Pavlačkovi do B.P. látek, který většinou dokáže zalovit ve svých pokladech a vytáhnout tu správnou látku. Ani tentokrát nezklamal a vyndal roli lyocellu v krásné tyrkysové barvě. Lyocell je celkem zajímavá věc, jedná se o prakticky o viskózu, ale je vyráběný trošku jiným způsobem. Chová se i podobně jako viskóza, takže když jej namočíte, hodně ztěžkne, zdrsní, má tendenci se vytahávat a lámat. V suchém stavu je hladký, pevný a pružný. Látku jsme tedy měly vybranou.

Zreplikovat střih nebylo nic složitého. Na střihový papír jsem přenesla okraje dílů. Šaty jsou ušity z předního dílu, dvou zadních se švem uprostřed zad, rukávů a kapes. Na ušití jsou tedy velmi jednoduché. Stačí jen přišít kapsové váčky na přední a zadní díl. Poté boční švy včetně kapes a ramenní švy, pak sešít rukávový šev a rukáv vsadit. Začistit výstřih. Založit délku rukávu a celých šatů, ušít pásek a hotovo.

Na spotřebu jsou tyto šaty trochu náročnější. Jsou k dolnímu okraji poměrně dost rozšířené, takže není možné dát díly vedle sebe – je na ně tedy potřeba dvě délky šatů, plus rukáv a pásek. Tedy přibližně skoro 3 metry látky, záleží i na vaší výšce.

Střih na šaty

Šaty se vylouply prakticky stejné jako originál.

A protože sestra v šatech měla úspěch, zkusila mi navrhnout, jestli bych jí nespíchla ještě jedny. Že když už mám střih a vím, jak na to, tak je to přeci banalita… Opět jsem byla asi v nějakém milém sesterském rozpoložení, takže jsem souhlasila a při další příležitosti jsme nakoukly do Evi látek, kde si vybrala bavlněné piké v modré barvě s červenými citrónky. Měla jsem z toho tedy trochu obavy, protože látka nebyla pružná. Znamenalo to udělat určité úpravy, hlavně co se týče úzkých rukávu. Ty jsem rozšířila o přibližně 3 centimetry tak, že jsem je rozstřihla podél středové osy a o požadované centimetry rozevřela. Šití probíhalo prakticky stejně, kromě začištění výstřihu. Protože byla tato látka nepružná, nepoužila jsem na začištění proužek, ale podsádku o šíři 5 cm. Šaty jsme tentokrát udělaly o něco kratší. Jako pracovní poznávací jméno dostaly název spidermanské díky barvám látky.

O mých šatech z červeného merina jste se mohly dočíst již zde. Ano, jedná se o ten samý střih. Možná vám od začátku vrtá hlavou název dnešního článku, Bangladéš. Možná jste si pod ním představovaly čtení o šicích továrnách či o produkci bangladéšských švadlen. Pokud jste však četly náš článek Ohlédnutí za listopadovými kurzy, pak jste jistě zaznamenaly mou záblibu v hlášce kurzistky Gábiny. Ano, i já jsem si při šití šatů z červeného merina už připadala skoro jako ta pověstná “děcka v Bangladéši”. Takhle jednoduché šaty můžete už šít prakticky poslepu. A to jsem ještě netušila, co mě čeká.

Moje sestra se totiž zúčastnila našich druhých listopadových společných nákupů před kurzem. A jelikož jsem jí něco dlužila, přáním za to bylo ušití šatů. Ano, jistě je vám jasné, že se jednalo o ty samé. Tentokrát měly být slavnostní na vánoční večírek. K panu Pavlačkovi tedy vtrhla se slovy, že by chtěla tmavězelené šaty, takové trčavé, třeba jakoby “šusťákové”… No, nedivila jsem se jen já, ale i pan Bedřich měl tentokrát co dělat, aby požadavku vyhověl. Jeho první reakcí bylo, že šusťák nemá, načež sestra zalovila v rohu, kde stály role tuhých hedvábných taftů, jednu vytáhla a vítězoslavně mu odvětila, že má, že to je přesně ono. Takže jsme „šusťák“ vzaly včetně podšívky a aby toho nebylo málo, vybrala si ještě jednu materiálově podobnou látku, pro změnu však v měňavé růžovofialové barvě. Prý má letos večírků hodně…

Výhodou střihu, který už nemusíte vůbec upravovat, je to, že jej nakreslíte na látku, střihnete a rovnou šijete. Ušití takových šatů vám pak v klidném tempu s přestávkou na uvaření oběda a podobné potřebnosti zabere přibližně jeden den. V pátek večer jsem nastříhala šaty i podšívku, v rychlosti jsem sešila boční a ramenní švy a počkala do sobotního poledne, kdy dorazila sestra a polotovar na sebe oblékla, abychom případně doladily hloubky výstřihů. Pak jsem na průkrčník našila podšívku a prošila ji společně s přídavky, abych zabránila jejímu vylézání do lícové strany. Trochu práce bylo se všitím rukávů, protože tato látka nechtěla se žehličkou zrovna moc spolupracovat a srážet se. Rukávy jsem proto nejprve vestehovala a až poté přišívala napevno. Podšívku jsem do nich už nedávala, aby nebyly objemné. U průramků jsem ji tedy jen zahnula a v ruce přichytila za švový přídavek. Pak už zbývalo pouze začistit délku. Na šatech jsem ji dvakrát zahnula a v šíři 2,5 cm přišila. Na podšívce jsem použila dvakrát zahnutý úzký okraj. Jako poslední jsem ustřihla pásek. Ten je v hotové šíři deset centimetrů široký a vyztužila jsem jej lehkou kabátovou žíněnkou Lilla, aby mašle z něj uvázaná opravdu dobře držela.

Růžovofialové šaty jsem pak šila úplně stejným způsobem, ale tentokrát jsem do nich přidala i kapsy a v porovnání s tmavě zelenými je zkrátila. Jak jsou šaty v pase převázané páskem, jsou velikostně celkem variabilní, proto si je můžu kdykoliv půjčit a také proto jsem už asi definitivně přišla o ty své jediné červené.

Výhodou takové spousty podobných šatů třeba je, že se můžete k vánočnímu stromečku vyladit stejně :).

Článek pro Vás napsala Barbora (03.01.2019/2:10)
Kategorie: Příběhy našeho šití

12
Leave a Reply

Please Login to comment
7 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
BarboraPetraHAnitaTEEKWhitehorse Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Mata
Člen
mata

Báro, všechny kousky vypadají skvěle. V jednoduchosti je krása. Shodou okolností jsem zrovna dnes prikupovala látku na ty puntikate, které mám v plánu ušít skoro stejné. Taky jsem prekreslila s jednou obmenou šaty z Cosu a výsledek bude.. no tvoje kopie :-). Ty jsi jak továrna v Bangladéši a já jak Číňan, který kopíruje :-). Jen doufám, že kvalitou usiti bude o trochu lepší než z Číny.

Vendula
Člen

Krásné jsou všechny a sluší Tobě i sestře. Jen stěží bych z nich vybírala nejhezčí :-).

Whitehorse
Člen
whitehorse

jednoduché a slušivé. a na rozdíl od toho dítěte z bangladéše můžete mít skvělý pocit z hotového výrobku, který budete s chutí nosit až do roztrhání.

TEEK
Člen
TEEK

Ty s citronky jsou dokonale, opravdu Model. Moc vám Sluší!!!

Anita
Člen
Anita

to je nádhera. Ještě bych si netroufla, šaty takhle okopírovat. Ale už jsem to zkoušela s tričkem podle tvého návodu a vyšlo to! Jo a vtipně napsaný:)

PetraH
Člen

Ten zelený taft je nádherný… Teda všechny vypadají krásně…
Jak kopíruješ rukávy? S tím mám vždycky problém? Složíš na polovinu a překreslíš každou zvlášť?
A stejný dotaz na rukávovou hlavici. Dík, P.

trackback

[…] a určitě bych vynosila i jedny obyčejnější. O střihu bylo rozhodnuto okamžitě. Šaty typu „Bangladéš“ v černé barvě se prostě neztratí. Musela jsem se ale vydat do obchodu, protože další […]