ROZHOVOR: Látky Mentalist

Jestli mám ráda něco stejně jako šití, jsou to nákupy látek. Objev každého nového obchodu je pro mě něco jako Vánoce a narozeniny dohromady. Když jsem před měsícem a půl zahlédla informaci o novém obchodě s látkami Mentalist v Brně a na e-shopu prostudovala zboží, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Při první příležitosti jsem se tam rozjela. V obchodě je oproti jiným limitovaný počet látek, ale díky tomu, jak jsou krásné a kvalitní, nevěděla jsem spíš, kterou koupit dřív. Obchod je otevřený teprve pár měsíců, a protože nás zajímá, jak se vlastně člověk dostane k tomu, že prodává luxusní italské látky a jak vypadá takový start, poprosily jsme majitelky obchodu, maminku a dceru Romanu a Denisu Kočkovy, o rozhovor. 

Začneme od začátku – jak jste se dostaly k látkám, jak vznikl vůbec ten nápad?

RK: Moje kamarádka Sylva vystudovala textilní školu a já jsem se s ní potkala před téměř 30 lety v zaměstnání. Už tehdy jsme sledovaly obchody s látkami, ona si šila různé modely, které se mi líbily. Měly jsme podobnou postavu, takže jsme vždycky šly pro látku a to, co si ušila pro sebe, ušila i mně. Později jsme se viděly míň a míň, ale když jsme se potkaly, téma číslo jedna byly látky.

DK: Sylva je neskutečně originální člověk. Když ji potkáte, tak přímo studujete, co má na sobě. Nosí i naše látky a pokud se chcete inspirovat, její modely můžete vidět třeba na našem instagramu. Abychom se ale dostaly k tomu, jak to celé vzniklo – mamka se Sylvou začaly tvořit…

RK: Sylvu jsem oslovila, že čas utíká a že je jí škoda, protože pracuje v jiné oblasti. Přesvědčila jsem ji, že to ještě stihnem, a tak vznikla značka RoSy – spojení našich jmen.

DK: Když jsem byla na mateřské a dívala jsem se, jak mamka se Sylvou tvoří, říkala jsem jim, že by do toho měly vnést něco mladistvějšího. Nenápadně jsem se k nim připojila a zároveň se rozhodla jít na kurz šití. Hrozně mě to bavilo. V té jsem začala vnímat, že v běžných obchodech na sebe pomalu nic neseženu, navíc to oblečení moc nevydrží. Tak jsme se začaly zajímat o látky a dlouhou dobu jsme za nimi i jezdily. Pokaždé jsme něco objevily a nadšeně koupily, ještě tady máme obrovskou krabici nespotřebovaných látek z té doby. Jsme ale obě bez vzdělání, co se látek týče, takže začátky byly těžké… Teď už je to lepší. Dneska jsem schopná ušít základní věci jako trička, sukně nebo kalhoty.

Váš obchod se jmenuje Mentalist, jak vznikl tento název?

RK: Denisa si vymyslela a ušila šaty s obměnitelnými kapsami na suchý zip. Na základě jejich úspěchu se rozhodla vydat se svojí cestou a v hlavě jí uzrála myšlenka na vlastní značku s tímto názvem – nebylo za tím nic hlubokého. Název našeho obchodu je ale vlastně příhodný – tím, jaké vozíme látky, bychom chtěly otevírat svým zákazníkům obzor a i mysl.

Kdybych si chtěla založit obchod s látkami, nevěděla bych, kde začít. Jak jste hledaly kontakty?

DK: Nebylo to vůbec jednoduché, protože každý si svoje zdroje chrání. Nakonec se mi ale podařilo najít na sociálních sítích kontakt na jednu továrnu v Itálii. Když jsme tam pak poprvé jely, dali nám i další kontakty a tím se otevřely další možnosti. Dá se říct, že je potřeba se dostat k alespoň jednomu kontaktu a pak už se to rozjede samo.

Takže nakupujete látky jen v Itálii?

RK: Do Itálie jsme byly vtažené už při tvorbě naší značky RoSy – látky z Itálie a výroba v České republice. Ale nejradši bychom byly, kdyby se ale našli výrobci originálních a kvalitních látek u nás a my je mohly pro náš obchod nakupovat.

Jak nákupy probíhají, prostě vezmete dodávku a jedete do Itálie?

DK: Přesně tak. Teď naposledy jsme jely jen samy dvě a myslím, že jsme si tu cestu i užily. Navíc ty látky bych tam nenechala – vybereme je, zabalíme a ihned odvezeme. Neměly jsme touhu mít tradiční obchod s velkým množstvím zboží, je to pro nás víc srdeční záležitost než byznys. Když tam jsme, tak ani nevím, jestli bych byla schopná vybrat třeba 50 nebo 100 látek. Vybíráme jen to, co se nám opravdu líbí.

RK: Pokud by ale přišel někdo s nějakým konkrétním požadavkem, tak bychom ho byly schopné splnit, i kdyby se nám ta látka moc nelíbila. Když jsme v těch skladech, potkáváme různé lidi z různých zemí. A to, co si nesou nebo co mají vybrané, někdy moc nechápeme. Ale zase v Itálii je to hodně inspirativní, takže jsem například viděla jednoho skvěle vypadajícího pána a přemýšlela, co s tou rolí, co nese, bude dělat. On už samozřejmě musel mít nějakou vizi, protože měl model a šel cíleně po téhle látce.

Třeba musí vybírat podle toho, co si myslí, že si hodně lidí koupí. Když jsem k vám přišla poprvé, tak jsem se hned ptala, kde je černá, protože jste v černé měly snad jen jednu podšívku…

RK: My jsme chtěly z Česka vytěsnit černou. Což se nám asi hned tak nepodaří, takže jsme teď něco přivezly a já si na černou pomalu zvykám. Chodí k nám ale paní, která měla obchod s látkami před mnoha lety. Myslela si, že dovozem kvalitních a barevných látek předělá společnost, ale nakonec zákazníci předělali ji, takže vozila látky, které jí připadaly hrozné a nekvalitní, protože po nich byla poptávka a ona potřebovala vydělávat. Pevně ale věřím, že to tak s námi nedopadne.

V segmentu luxusnějších látek máme v Brně oproti Praze co dohánět a na menších městech chybí úplně. Takže věřím, že vám zákazníků bude přibývat…

RK: Když se k nám vracejí zákazníci a mají na sobě model z látky od nás, mají k němu úplně jiný vztah, než kdyby si ho koupili v řetězci. Když půjdu do obchodu a koupím si něco nového, je to něco jiného, než když si koupím látku a mám z ní ušitý model, který jsem si sama vymyslela, protože ten je prostě můj. Mně se na jedné paní líbily šaty a chtěla jsem ty samé. Samotné zákaznici by to nevadilo, ale dcera mi to zakázala. A na té zákaznici bylo najednou vidět, jak je pyšná na to, co má ve skříni za poklad.

Vraťme se k samotným látkám. Když je jedete vybírat, máte nějaký seznam, že potřebujete tolik a tolik kabátovek, látek na halenky atd.?

RK: Nikdy nevíme, co nás tam čeká. Když přijedem a pustí nás dovnitř, kam právě přivezli balíky látek, jsme tím úplně stržené a seznam nepotřebujeme. Spíš se bojíme, že za námi jdou další lidi a že nám z toho balíku něco vykoupí.

DK: Příště ale chceme jet vybírat trochu více cíleně. Takže pokud mají třeba čtenářky nějaký tip, co by si rády koupily, tak jej určitě uvítáme.

Látky nabízíte opravdu krásné. Hrozně se mi líbí i uspořádání obchodu, zákazník si díky němu vybere věci, kterých bych si v obchodě, kde mají látky třeba na hromadách, nevšiml….

DK: Tohle se mi moc nelíbí, mám ráda pořádek a než bych se měla látkami přehrabovat, tak jdu raději pryč. Nerada bych to tady přeplnila, tak uvidíme do budoucna, jak nám stávající prostory budou stačit.

Několikrát jste se zmínily, že nemáte žádné textilní vzdělání, jaké jsou vaše původní profese?

DK : Moje vzdělání i původní práce se týkala stavebnictví. Ač se zdá, že stavby a látky jsou úplně z jiného soudku, trošku stejného se přece jen najít dá… Vždycky mě bavil design, ať už staveb či oděvů. Takže i výběr látek je u mě jakousi vizí geometrických tvarů, materiálu, či střihů.

RK: Mám vzdělání v ekonomickém směru, takže se starám o účetnictví.

Prozradíte našim čtenářkám, jaké jsou kromě látek vaše koníčky?

DK:  Momentálně je to šití, navrhování oblečení a ráda sleduji, co bude trendy, což je součástí mojí práce. Z uměleckého světa je to klavír a zpěv. Život si neumím představit bez cvičení, za což vděčím mámě. Když jsem byla malá, prošla se mnou snad každý sportovní klub, ať už  to byla gymnastika, plavání, běh, volejbal, balet, aquabely nebo tenis…

RK: Z těch tvůrčích věcí je to pletení, šití a móda, baví mě jak interiérový design, tak zahradní architektura. Ráda cvičím jógu a zajímám se i o různé přírodní produkty pro zdraví.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zákazníků, kteří se budou pravidělně vracet. Já určitě budu.