Opáčko ze šití kabátu

Ačkoliv se mi to zdá jako včera, je tomu dva roky, co vznikl jeden z nejrozsáhlejších seriálů na Stehu vůbec – seriál o šití sak a kabátů. Nakonec měl celkem 12 dílů a speciálně pro tuto sérii vzniklo i několik videí. Některé věci se jednak od té doby změnily, jednak mi přišlo šikovné napsat seriál jen o pár dílech pro ty z vás, co třeba už kabát šili a jen potřebují rychlou referenci. Nebo případně pro ty, kdo by si jako motivaci chtěli přečíst přehlednější verzi, než se pustí do samotného šití, při kterém následně mohou zabřednout do detailů v původním seriálu. A v neposlední řadě se téma šití kabátu často objevuje na našich kurzech, takže i pod vlivem aktuálních otázek našich kurzistek jsem se rozhodla vyrobit takový malý kabátový “tahák”.

Občas na nás na internetu vykouknou ostré proklamace, že šití kabátu, obzvlášť tradičním způsobem, je hrozně těžká a komplikovaná záležitost. My naopak tvrdíme, že to tak strašné není. Nesmíte se ale na celý proces dívat globálně, musíte postupy vnímat po jednotlivých krocích, které obsahují prakticky jen šití rovným stehem, pár druhů ručních stehů a hlavně poctivé a důkladné žehlení. Nebudeme vám lhát, první kabát budete šít třeba půl roku a nevyhnete se nedokonalostem, ale s každým dalším získáte na zkušenostech a rychlosti.

Při šití kabátu určitě začněte zkušebním modelem. Já osobně pak nejdřív nazkouším jen trup, abych se mohla co nejdříve pustit do stříhání a samotného šití a rukáv a límec zkouším až na polotovaru kabátu.

Z materiálů vybírejte ty kvalitnější. Je jasné, že do prvního kabátu nechcete investovat zas tak moc, ale doporučuji se vyhnout flaušům, které jsou nejnáročnější na to, aby pak výsledný kabát vypadal dobře. My na kabátovky chodíme například do B.P. látek, Evi-látek, Delsynu, Solidusu nebo nově i do látek Mentalist.

Největší změna se pro nás v uplynulých dvou letech udála v segmentu tradičních všívacích výztuh. Staly jsme se výhradním dovozcem jednoho z posledních výrobců těchto výztuh přímo v Itálii, díky němuž můžeme v e-shopu nabídnout superkvalitní výztuhy, které jsou sice dražší než běžná nabídka obchodů u nás, ale kvalitativně jsou úplně jinde (obsahují například více zvířecích vláken než ty běžně nabízené).

Na kabát, který vás bude tímto návodem provázet, jsem vybrala vlněno-kašmírovou kabátovku Max Mara z látek Mentalist. Tato kabátovka je poměrně tenká a měkká (díky kašmíru se ale nebojím o výhřevnost), zároveň jsem si chtěla ušít zavinovací typ kabátu, takže mi naše kabátová výztuha přišla moc silná, žíněnka Lila určená na saka zase tenká. Zrovna jsme potřebovaly doobjednat nějaké žíněnky, takže jsme na zkoušku vzaly i výztuhu typu “něco mezi”. V běžné nabídce e-shopu ji zatím mít nebudeme, ale v případě zájmu nám napište.

Kromě žíněnky, která se dává do téměř celého předního dílu, je potřeba o něco silnější žíněnka na zpevnění prsní části, výztuha na záložky (můžete použít tužené bavněné plátno či hedvábnou organzu v šikmých pruzích) a výztuha do límce. Límcová výztuha je ze lnu, ale pokud byste ji neměly, lze použít i žíněnku.

Vrchní látku stříhejte s přídavky 2,5 cm, s výjimkou záložky, která by měla mít 4-7 cm, a průramků, kde stačí 1,5 cm. Na jednu stranu si všechny linie vyznačte křídou. (Nejraději používám chaconer, který se nezadrhne na žádném materiálu. Objednaly jsme je i do e-shopu, ale než je tam Bára stihla dát, zaprášilo se po nich už na našich kurzech.) Linie pak prokličkujte i na druhý díl.

Kličkování může být někdy zdlouhavé a pokud jej chcete urychlit, můžete dělat dva vpichy dlouhou jehlou naráz a kličku nechat jen každý druhý steh, stehovka se po roztažení obou vrstev rozloží stejnoměrně. Záleží ale na vašich zvyklostech, já osobně dávám přednost dělání smyčky za smyčkou, protože si pak ukazováčkem levé ruky kontroluji, že smyčka má správnou výšku.

Žíněnka by v dolní sekci měla být o několik cm širší než budoucí podsádka. Nahoře pak směřuje do středu dolní části  průramku. Veškeré švy a záševky se převedou do jednoho. Na žíněnku je třeba si tento záševek překopírovat pomocí radélka a kopírovacího papíru, stejně jako linii přehybu. Jak střihnout žíněnku a prsní výztuh je téma na mnoho hodin, protože každý krejčí ji stříhá jinak, stejně jako každá z nás používá různé postupy. Neberte proto tyto informace dogmaticky, pokud narazíte někde na způsob, který se vám bude pozdávat lépe, určitě jej vyzkoušejte.

Na každém kurzu se potkáváme s mnoha různými ženami, v podstatě kolik účastnic kurzu, tolik jedinečných osobností. Na posledním kurzu nám jedna z účastnic říkala, že byla na jiném kurzu, kde jí profesionální krejčová poradila, aby neznačila švové linie, ale přímo do střihu si zanesla švové přídavky 1,5 cm. Ale protože je tahle kurzistka přepečlivá bytost, nesnesla pomyšlení, že by se měla řídit jen okrajem látky, takže její příprava spočívala v tom, že kompletně střih podžehlila výztuhou, všude si udělala přídavky 1,5 cm a pak ještě kopírovacím radélkem překreslila na látku všechny švové linie, protože to chtěla mít přesné. Tím nechci říct, že se někde stala chyba, ale je vždycky dobré si uvědomit, že je to především o vás. Vy rozhodujete, jaký se vám líbí za střih nebo látka, vy rozhodujete, jestli chcete lepenou či všívanou výztuhu, vy rozhodujete, jaké postupy vám sedí nejvíce. Všichni okolo mohou být maximálně průvodci a rádci na cestě vašimi šicími životy. 🙂

Na předním okraji žíněnky nechte přídavky 3 cm, na ramenním švu 4 cm, v průramcích 1,5 cm, dolní okraj 1-2 cm (je třeba mít nazkoušenou i délku). Boční okraj žíněnky se stříhá bez přídavků. Pokud položíte oba díly proti sobě jako na následujícím schématu, ušetříte dost materiálu (žíněnka totiž nemá rub a líc).

Prsní výztuhu stříháte jen do pasu, na dolním okraji o trochu kratší než hlavní výztuhu. Dosahovat by měla k linii přehybu.

Než obě výztuhy sešijete, uzavřete záševky na obou dílech tak, že záševek nastřihnete až po špičku, přeložíte přes sebe a přikrokvičkujete.

Při spojování obou vrstev žíněnek je potřeba, aby na sobě seděly vrcholy záševků, zároveň žíněnky měly stejný směr vlákna a linie přehybu byly paralelně vedle sebe (na sobě být nutně nemusí). Obě vrstvy sešijte velkým tužícím stehem.

Obě vrstvy nespojujte na plocho, ale v křivce, která imituje povrch těla. Ideální je na to obrovský žehlící polštář, ale já ho mám teprve rok, všechny předchozí kabáty jsem šila bez něj.

Prsní žíněnka bývá občas s podílem tvrdších vláken, třeba naše výztuha Sanremo obsahuje velké množství koňských žíní, díky čemuž je neskutečně tenká, ale zároveň drží tvar. Nevýhodou může být, že u citlivější kůže mohou okraje trochu píchat, z toho důvodu je potřeba je olemovat šikmým proužkem. Standardně se lemuje dolní okraj a v pozdější fázi i linie přehybu, já vzhledem ke své opravdu citlivé kůži lemuji všechny okraje kromě ramenního, který bude skrytý pod ramenní vycpávkou.

Výztuha nachystaná na všívání vypadá nějak takto.

Pokud chcete tvarovat parou, v této fázi přichází ten pravý čas. Nejdříve začínejte vrchním materiálem – žíněnka se totiž tvaruje vždy dobře, u vrchního materiálu to taková jistota nebývá. Přední díl z vrchní látky tvarujte s nesešitým záševkem, sešívejte dopředu jen v případě, že má oděv princesový šev.

Po natvarování sešijte záševky na předním díle a sešijte ho s bočním, po rozžehlení konečně přichází chvíle, kdy stehovkou spojíte vrchní látku se žíněnkou. Při spojování musí na sobě opět ležet vrcholy prsních záševků, musí sedět směr vlákna a zároveň linie přehybu má být paralelní. Po našpendlení na ploše je dobré zkontrolovat ještě na sobě či na panně, že díl visí volně a všechno je hladké, protože později se chyba nedá moc dobře opravit (rozdílný směr vlákna se nedá opravit už vůbec, respektive jen za cenu rozpojení obou vrstev).

Spojovat můžete buď tužícím nebo předním stehem, a to ve třech liniích popsaných na videu níže. (Celý zevní okraj od ramene až dolů, přední okraj vně od linie přehybu a od předního středu. Třetí linie se šije jen v prsní části od středu ramene směrem k první linii.)

A můžeme se vrhnout na pikýrování!

Začíná se jednu až dvě řady před linií přehybu tak, že máte přední díl položený na plocho. Tím k sobě zafixujete žíněnku a vrchní látku. Šijete tužícím stehem tak, že vezmete jehlu do šikovnější ruky a prstem druhé ruky zespodu kontrolujete, jestli nejdete skrz. Používáte tužící steh, kterým vždy z vrchní látky zachytíte jen pár vlákének. Zásada číslo jedna je, že vše kontrolujete jen pohmatem. Každý má tendenci jednotlivé stehy ze začátku neustále kontrolovat, ale to opravdu nedělejte. I když se stane, že jehla a nit projde na pár místech skrz, vůbec to nebude vidět. (Jedním z dalších pravidel je, že pokud něco není vidět z jednoho metru, můžete nad tím v klidu mávnout rukou, zvláště pokud něco šijete poprvé nebo podruhé.)

Při pikýrování nešijete až do kraje, ale končíte zhruba 3-4 mm od okrajů, které máte vyznačené na vrchní látce (kontrolujete opět pohmatem, což vám umožní nakličkované okraje). Pamatujte, že okraje vyznačené na žíněnce a na vrchní látce se liší.

Od druhé řady látku ohýbáte přes prst méně šikovné ruky.

Ideálně byste na konci pikýrování měly mít z klopy roličku.

Po dokončení celé klopy je třeba ji olemovat. Zde existuje také velké množství variant, nejčastěji používané je lemování keprovkou/krajinkou/tkalounem. Okraje se na stužku navolňují, obvykle o 1 cm na jedné polovině. Keprovka nemá žádnou vůli, takže je třeba si ji přesně odměřit, aby byly oba díly stejné.

Já raději používám šikmý proužek zbavený pružnosti složený v poměru 1:2. Žíněnku odstřihávejte několik mm od vyznačených okrajů (opět na vrchní látce) a špendlete na ni šikmý proužek, aby jeho okraj byl cca 1 mm od vyznačené švové linie. Zároveň jej natahujete, především na klopě, čímž dojde k navolnění okrajů. Lemuje se od sesazovací značky pro límec, celý přední a dolní okraj žíněnky.

Oba okraje pak přišijete v ruce.

To samé udělejte na linii přehybu, kde natahujete opravdu hodně. Bude to mít stejný efekt, jako u výstřihu do véčka – klopy budou pěkně přiléhat k tělu. Čím větší prsa, tím více stahujete.

V této chvíli je čas na vypracování kapes a pokud jste se rozhodly pro výpustkové knoflíkové dírky, tak i na ně.

Chcete si o kabátových technologiích číst podrobněji? Obsah dnešního článku si můžete rozšířit  v prvním, druhém, třetím,  čtvrtém a první polovině  pátého dílu původního seriálu.

Příště se vrhneme na podsádku a límec.

P.S.: Vzhledem k dlouhodobějšímu redakčnímu plánu příští díl nevyjde za týden, ale až 10.12. To je dost času na to, abyste i vy své dávno zamýšlené kabáty nastřihli a napikýrovali si přednice :).