Ano, uznávám, není to nic originálního, ale jestli alespoň některé z vás mají v chladném počasí rády teplo a pohodlí, článek zajisté ocení.
Rolák z černého merina se stal stálicí letošního podzimního šatníku. A protože jsem při objednávání merina z Moraviatexu narazila i na červené, které navíc bylo kvůli vadám ve slevě, neodolala jsem a jedno kilo také objednala. Odstínem červené jsem si nebyla moc jistá, protože monitor může dost zkreslovat, ale riskla jsem to. Domů mi dorazil poměrně velký kus, na kterém byla nalepena cedulka s nápisem „velká ažura“. Látku jsem rozbalila a ažura (rozuměj díra) byla fakt velká a přímo uprostřed. Ale věřila jsem, že při stříhání se jí nějak vyhnu.
Rozhodla jsem se pro šaty. A nakonec vyhrál střih, podle kterého jsem v létě již dvoje šaty šila. Ty ale nebyly tenkrát pro mě, oboje skončily v šatníku mé sestry. Střih jsem totiž kopírovala podle jejích stávajících šatů značky COS, které měla v oblibě. Jedná se o jednoduché šaty s mírně rozšířenou sukní, tříčtvrtečním rukávem a větším kulatým výstřihem na zádech. A samozřejmě s kapsami.
Měla jsem trochu obavy, jak šaty na látku naskládám. Nakonec jsem musela, stejně jako u originálu, ponechat zadní středový šev. Na kapsy jsem použila zbytek červeného hedvábného saténu.
Přímo uprostřed celého kusu látky je ona velká ažura. Na fotce je sice těžko viditelná, ale věřte, že tam díra a puštěná oka jsou 🙂
