5.11.2018 | Petra | 27 komentářů

Šití a styl

Už nějakou dobu mluvíme v redakci o tom, že bychom daly rády dohromady nějaký větší seriál na téma, jak šití ovlivňuje hledání vlastního stylu. Původně nás k tomu inspiroval systém Wardrobe Architect, který začal na populárním blogu Colette vycházet v roce 2014. Wardrobe Architect byl celoroční experiment, který čtenářky provedl procesem zhodnocení šatníku a postupně je nasměroval při hledání a jasném definování vlastního stylu. Pokud jste jej zkoušely, víte, že je to intenzivně sebezkoumavý program, ve kterém si postupně ohledáváte, kdo vlastně jste, co se k vám hodí a uvědomujete si, co od oblečení očekáváte i jak o něm běžně (ne)přemýšlíte. A je to americky důsledné, takže si po dobu několika měsíců každý týden vyplňujete docela obsáhlé dotazníčky, které vás postrčí dopředu v hledání vlastního stylu a k vytvoření co nejkompaktnějšího a vašim potřebám nejlépe odpovídajícího šatníku. Přiznám se, že jsem tenhle sebezpyt aktivně vzdala někdy v bodě, kdy se mě v jednom z prvních týdnů v dotazníku zeptali, jak moje životní filozofie, spiritualita nebo náboženství ovlivňuje moji osobní estetiku či nákupní zvyklosti. Tohle pro mě prostě bylo už moc, a to jsem byla zvyklá i na práci v amerických institucích a pravidelné zodpovídání podobně pitomě napsaných otázek v strategických analýzách :).

Díky téhle zkušenosti tak trochu tuším, že pro většinu z nás cesta tudy nevede. I tak si ale myslím, že jakmile začnete šít, zároveň vás to učí přemýšlet o oblečení a oblékání jinak. Osobně nešiju nijak rychle, přesto od doby, co pravidelně šiji, mnohem méně nakupuji oblečení a mnohem víc promýšlím, co si koupím. Má to několik důvodů – začalo to tou asi pro všechny z nás známou situací, kdy si něco zkusíte v obchodě a hned vás napadne, že „si to radši ušijete“. Třeba jen proto, že je vám líto za daný kousek dát tolik peněz, nebo si jej představujete z lepšího materiálu, nebo tušíte, že když přidáte prsní záševek, bude lépe sedět. Prostě přestanete kupovat věci, které jsou „docela dobré“, když si je dokážete představit lepší, nebo dokonce dokonalé. (Kdesi v internetové diskuzi jsem dokonce zahlédla přiznání někoho, kdo si takovou věc koupí, doma z ní vytáhne střih a další den ji jde vrátit.)

Přiznejme si nicméně, že „Radši si to ušiju“ většinou nefunguje a třeba v mém případě daná věc téměř nikdy nevznikne. Postupně jsem tuhle větu spíš začala chápat jako brzdu, která mě chrání před neuváženými nákupy, než opravdu jako příslib ušití podobného kousku. V nákupech mě pak vědomě či nevědomě brzdí i plno dalších věcí – (ne)kvalita materiálu a šití, kterou teď v konfekci samozřejmě víc vnímám, stejně jako mi teď díky šití mnohem víc vadí, když mi něco nesedí, když oblečení nemá sesazený vzor nebo tisk vzoru ujíždí mimo směr vlákna.

Šití nás často ovlivňuje při vytváření šatníku i proto, že při něm automaticky vědomě vybíráme a ze škály možností prioritizujeme, co a proč budeme šít. Většina šití nefunguje bezmyšlenkovitě a vytrženě ze souvislostí (jako tomu může být u kompulzivních nákupů). Věnujeme-li šití čas, nedovolí nám to o výsledku předem nepřemýšlet. Nevytváříme proto jen ten jeden kus, co právě máme pod strojem, ale vždy o něm uvažujeme v kontextu a vidíme jej mnohem častěji v rámci nějakého celku. Většinou navíc nestíháme šít víc věcí, než kolik potřebujeme a zvládneme unosit. Nakupujeme naopak běžně a zcela impulzivně víc věcí, než potřebujeme, málo plánujeme a téměř nikdy nevidíme za nákupy celek. (I proto se tak často musí připomínat poučka, že co kupuji, musí sedět k dalším minimálně 3 věcem, co už mám ve skříni – ale kolik nakupujících ji fakt dodržuje?) Čím promyšlenější naše šití je, tím si zároveň v šatníku vystačíme s méně kousky, tím snadněji se rozhodujeme, co si obléct pro kterou příležitost a tím snáze udržíme styl, který dokresluje naši osobnost. Zároveň, a to je myslím na celém tomhle procesu úplně nejdůležitější, se naučíme neposlouchat „dobré rady“ a všelijaká pitomá doporučení, která na nás každý den chrlí různé časopisy či weby. Představa třeba o tom, co znamená „slušivost“ a „upravenost“, je totiž v důsledcích dobrý sluha, ale zlý pán, který může zabít veškerou kreativitu. Že bychom si zrovna o tomhle tématu řekly něco víc příště?

Chci se totiž tímhle úvodním článkem především zeptat – zajímá vás takto teoreticky, jak o šití a vytváření šatníku přemýšlíme? Máme články o budování osobního stylu zařadit na tento podzim a zimu do edičního plánu, nebo se tématu věnovat raději jen okrajově a držet se víc přímo šití? A pokud vás téma zajímá, které aspekty uvažování o vlastním stylu by vás nejvíce zajímaly? S čím nejvíce bojujete? Co naopak třeba už máte zmáknuté? Ve kterém směru byste potřebovaly trochu postrčit ve vašem uvažování o šatníku a stylu?

Těšíme se na vaše podněty 🙂

Maurice Marinot, Šijící žena, 1904. Tenhle fauvistický obrázek mám moc ráda, protože je na něm svět švadleny úžasně barevný a plný krásných vzorů, i když právě pracuje na něčem úplně monochromatickém.

 

 

 

 

 

0 0 hlasů
Article Rating
Článek pro Vás napsala Petra (05.11.2018/1:33)
Kategorie: Odstřižky..., Zdarma
Odebírat
Upozornit na
27 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
jana.s
4 let

Super článek (s tím nakupováním to mám podobně, poslední dobou toho kupuji fakt málo, “to si ušiju taky” často vyhrává), osobně bych si články na podobné téma ráda přečetla. Snažila jsem se vloni taky zapojit do Build Your wardrobe od Seamwork a taky jsem to po dvou týdnech vzdala…nicméně mám to doma pořád vytištěné, tak až někdy bude čas (což asi nebude)…:)

Trinity
4 let

Článek přišel jak na zavolanou. Protože při šití kápě ze společného šití jsem narazila na jednu francouzskou Youtuberku (a tvůrkyni jednoduchých střihů zaměřených na začátečníky), která se před dvěma lety pustila do výzvy – Rok bez nakupování (a šití veškerého oblečení kromě ponožek). Přitom jsem si uvědomila, že jsem už něco podobného viděla na blogu Goodbye Valentino. Řekla jsem si, že bych se mohla o něco podobného pokusit, samozřejmě s nastavením vlastních pravidel (např. možnost nakupování spodního prádla a věcí v second handech, případně nákupu věci, kterou nejsem schopná ušít s požadovaný, výsledkem). Nebude to nějaká striktní pravidla, jako že… Číst vice »

MarieK
4 let
Odpověď na komentář  Trinity

Ja nad barvou a vzorem vzdycky premyslim. Myslim, ze slusivost barvy ci vzoru, ale i kombinace barev (napr. na sukni a tricku) dost ovlivnuje vysledek. Proto bych si nekoupila latku, ani na sukni, v barve, ktera mi vylozene neslusi. Mam rada barevne obleceni, obcas mam problem s kombinovanim, moje obleceni (i doplnky) je v naproste vetsine pripadu modre, ruzove, fialove nebo cervene. Nejak me to k temhle barvam a vzorum s temito barvami tahne 🙂 Snazim se si obcas usit neco i v nejake neutrani barve, zcela cilene, abych si to kombinovani obleceni usnadnila.

Vendula
4 let
Odpověď na komentář  Trinity

Barvy a vzory miluju, ale je dobré mít v šatníku i základní kousky v neutrálních barvách právě kvůli kombinování. Já se vždycky musím umravnit a říct si “potřebuji černé toto a béžové nebo tmavomodré tamto” a podle toho nakoupit látky, i když mě v obchodě víc lákají a zaujmou právě vzory a výrazné barvy. A je to hodně i o doplňcích, mít i snadno kombinovatelné boty a kabelku k výraznému oblečení, naopak výraznější doplňky si nechat spíš k jednodušším kouskům oblečení.

Trinity
4 let
Odpověď na komentář  Vendula

V šatníku mám i spoustu jednobarevných a univerzálních věcí, ale když já bych si zrovna k tomuhle topu představovala sukni v konkrétním odstínu vínové 😀 Protože u mě se jednobarevné základní kousky nezastavují na jen na černé, bílé nebo tmavěmodré (tu se teď snažím preferovat před černou, ale je to daleko těžší protože odstínů tmavěmodré je hromada a černá je jen jedna (nepočítám vyšisovanou)). Takže to jde ztuha, ale snažím se. A myslím, že kupovat míň a šít víc by mi v tom mohlo pomoci, protože i když nabídka v obchodech s látkami není neomezená, tak je pořád větší šance… Číst vice »

whitehorse
4 let

snažím se nakupovat jen to, co si neušiji – trička, spodní prádlo, rifle (v poslední době nejčastěji dědím po dceři)/kalhoty. šaty si v poslední době zásadně jen šiji, protože kupované mi tolik nesedí, navíc spousta z nich je z polyesteru, čemuž už se snažím vyhýbat. sako/kabát prostě nekoupím, protože mi v konfekci dost nesedí. Steh mně naučil celkově se dívat na materiál a hledat to, co je alespon přírodní, prohlédnout kvalitu ušití i to, jak skutečně sedí. Při nákupu se snažím přemýšlet, zda se mi to bude k věcem, které už mám a nosím, hodit. Paradoxní bylo, když i přesto,… Číst vice »

Vendula
4 let
Odpověď na komentář  whitehorse

Já mám zase ráda, když seriály hezky navazují a neztrácí se nit. Jednou týdně vyloženě o šití a jednou týdně “přidružená” témata mi přijde fajn.

Trinity
4 let
Odpověď na komentář  whitehorse

Oranžovou barvu jsem chtěla citovat jako barvu, kterou absolutně ve svém šatníku nemohu mít, vůbec mi nesluší. Je to snad jediná barva, kterou opravdu nemám. Posledních pár let se snažím při nákupu (látek, hotového oblečení) hledat nejen barvu, která mi sluší, ale přemýšlím i nad jejím odstínem a teplotou (samostudiem jsem přišla na to, že teplé barvy nejsou pro mně (a když už bych si jí měla obléci, tak určitě ne k obličeji), zato studené barvy mi svědčí). Mám dokonce vytištěnou barevnou škálu, jakýsi tahák, který mi ani tak nemá pomáhat ve výběru, jako mě má odradit od nákupu (“Jako… Číst vice »

Vendula
4 let
Odpověď na komentář  Trinity

Já teda oranžovou taky nemusím, v šatníku ji nemám vůbec, ale mám v oblibě středně tmavou červenou s oranžovým podtónem (a vím, že mi sluší). Ale tahle zmiňovaná oranžová kabátovka má tak nádherný a specifický odstín, až mi radostí srdce poskočilo. (Takovou tu klasickou teplou oranžovku bych nesnesla a nenosila, ani mi nesluší.) A co mě dostalo nejvíc bylo, že když jsem si tu látku omotala okolo sebe, krásně vyniknuly zelené oči a rozzářily se mi vlasy. Prostě je oranžová a oranžová :-).

whitehorse
4 let
Odpověď na komentář  Vendula

Mne se ta oranzova max mara moc líbila, ale neměla bych k ní nic do kombinace a aby ležela ve skříni jen tak, to by ji bylo škoda.
Doufám, že se pochlubite, jaký krásný kousek jste z ní vytvořila.

Vendula
4 let

Hlasuji pro seriál. Sice nemám pocit, že bych si se svým osobním stylem nějak nevěděla rady, ale ráda si na toto téma počtu. Vlastně ani o svém osobním stylu vědomě moc nepřemýšlím. Mám ráda stylově rozmanité oblečení, ale když se podívám do svého šatníku, vnitřní logiku má. Nejradši nosím kousky, u kterých si před zrcadlem řeknu “jo, to jsem já”, v takovém oblečení se cítím dobře. A je jedno, jestli to je uniforma typu džíny/ bílé triko/ sako nebo jestli jsou to moje oblíbené avantgardní šaty, které vytáhnu jen párkrát do roka, když mám na ně náladu. Nicméně i tak… Číst vice »

Eliška
4 let

Moc ráda čtu všechny takové teoretické a psychologické články o tématech spojených se šitím, takže hlasuji pro obsáhlejší seriál. Konkrétně by mě víc zajímalo, jak oblečení kombinovat – uvítala bych nějaké tipy jak na výrazné vzory a pestrobarevné kousky. Já osobně o svém stylu moc nepřemýšlím, asi bych ho popsala jako jednoduchý, a mým cílem je, aby byl i elegantní. Nejčastěji nosím jednobarevné kousky, často černou, ale mám ráda i výraznější barvy. Nedávno jsem podstoupila celou proceduru KonMari a pocity z mého šatníku se momentálně pohybují mezi “Mám tak málo oblečení, že nemám co nosit” a “Pořád jsou tam kusy,… Číst vice »

Alexandra
4 let

Áno, som tiež za. Ja napr. skončím takmer vždy pri rovnakých/podobných strihoch, aj keď pôvodne mám ambíciu skúsiť niečo nové. Ak mi nejaký strih sadne, držím sa ho zubami nechtami. Bojím sa možného strateného času pri šití niečoho otázneho, ak sa mi to potom možno nebude páčiť/nebude mi to sedieť. Určite uvítam Vaše detailnejšie pojednanie na túto tému. …na druhej strane ale trebárs taká Kate Middleton tiež nosí dokola jeden strih, čo jej sedí a vyzerá to dobre, takže tento prístup úplne nezavrhujem. Mňa ale šitie motivuje nielen k úvahám o štýle ale najmä k práci na postave (k obmedzeniu… Číst vice »

Trinity
4 let
Odpověď na komentář  Alexandra

Všimla jsem si, že blogerky, které si šijí svoje oblečení, točí dokola několik střihů (dva nebo tři na šaty, jedny kalhoty, několik topů). Jako téma na článek by to mohlo být zajímavé, protože drobnými změnami (délka rukávů, hloubka výstřihu nebo jeho tvar, délka sukně/šatů, kombinace barev (jednobarevné, vrchní část šatů z jiné barvy než spodní)) se může dosáhnout větší rozmanitosti i při jednom střihu.

Daria
4 let

Já jsem taky pro, a i pro mě s tímto tématem jdete jako na zavolanou.. Po všech začátečnických experimentech se šitím a neuváženými nákupy látek jsem se také ocitla ve fázi, kdy už jsem si řekla, že místo srdce, bude muset o tom, co šiju, rozhodovat rozum. Nějaké velké analýzy šatníku mě moc nebraly, ale moc se mi líbí, jak to má zařízené Natalie z thetinycloset.com. Na jednu stranu je lákavé, mít takovou minimální “kapsuli”, ale asi je to dost utopie (nakonec si říkám, proč se tím trápit – pokud ráda šiji kabáty, proč si brát radost a omezovat se).… Číst vice »

Jana
Admin
4 let
Odpověď na komentář  Daria

Myslím, že do toho šití člověka postrčí právě to, že si tak trochu vybere srdcem. K tomu, abych ušila nějaká trička, se donutím jedině tak, že si pak slíbím něco , co mě bude víc bavit. A teda zároveň věci, které šiju ráda, mi tolik netrvají a dám je dohromady za chvíli.

Daria
4 let
Odpověď na komentář  Jana

Souhlasím, a právě ta moje momentální šicí depka způsobená snahou šít “podle plánu” mě o tom přesvědčila, asi je tedy na čase poustit se do nějaké iracionální srdcovky…

Sarka B.
4 let

Také hlasuji pro! Ráda čtu tyhle teoreticko filozofické články. A nějaká challenge v rámci seriálu (jako píše Trinity) by mohla být fajn, propojila by se tím ta teoretická úroveň a praktické provedení třeba opět se soutěží na závěr. Wardrobe architect jsem také ukončila u otázky ohledně spirituality – já prostě tíhnu k nějakému praktickému a názornému řešení problematiky, ačkoli je mi jasné, že každá osobnost to má jinak. Btw. mám moc ráda knížku Osobnosti plus, která mimo jiné vtipně popisuje, jak různé typy lidí řeší různé běžné denní situace a když o tom přemýšlím, tak přesně takhle různorodě určitě přistupují… Číst vice »

R.
R.
4 let
Odpověď na komentář  Sarka B.

Já jsem taky pro články. A líbí se mi i nápad propojení teoretických článků s praxí i nás čtenářek. Nepochybuji, že pro řadu z nás by už tohle mohla být dostatečná challenge :-).

U Wardrobe architect jsem přeskočila spiritualitu a skončila kdesi u vzorů, rozlišovat velké a malé kytičky bylo už moc. Celé mi to přišlo příliš komplikované. Velice podobný je i systém Anuschky Rees (https://anuschkarees.com). Myslím, že i WA je jím dost inspirovaný.

Ilona
4 let

Článek na toto téma by se mi určitě líbil, ale ráda bych ho proložila praktickými příspěvky, společným šití apod.
O tom, co nosím, hodně přemýšlím a je pravda, že počet koupených k počtu ušitých neustále klesá, ale stále mám problém s propojeností jednotlivých kousků,takže za mě je to téma, které mě oslovilo a už teď se těším na vaše članky.
Ilona

Barbora
Admin
4 let

Já jsem Peťu také pošťuchovala, aby se konečně na toto téma rozepsala. Za prvé si myslím, že osobní styl právě u šití je nesmírně důležitý a za druhé bych teoretickou rovinu článku ráda využila k vlastnímu prospěchu:-) Sama jsem zablokovaná ve své komfortní zóně, kdy prakticky pořád nosím tmavé džíny, tmavé tričko a k tomu svetr nebo sáčko. V létě je mi to jedno, to nosím šaty jakéhokoliv střihu a barvy a nebojím se experimentovat. Úplně nejpohodlnější by byly samozřejmě legíny a nějaká tunika, ale vím, že je to cesta do pekel a snažím se tomu vyhnout. Minulý víkend jsem… Číst vice »

Daria
4 let
Odpověď na komentář  Barbora

To zablokování ve své komfortní zóně je docela zajímavý postřeh, a když o tom přemýšlím, tak se mi zdá, že ty systémy typu wardrobe architect vedou k tomu, že si tu komfortní zónu nějak definujete, a pak jste v ní zavrtaní ještě víc. No a v nějaké své komfortní zóně jsme zablokovaní předpokládám všichni, já si třeba v obchodech různé věci ani nezkouším, prostě vždy jdu po tom stejným. Spoustu oblečení ale dědím po mé sestře, která má dost odlišný styl, a všimla jsem si, že některé věci takto získané se dost často stanou mými oblíbenými. Prostě něco, co bych… Číst vice »

Jana
Admin
4 let
Odpověď na komentář  Daria

S komfortní zónou je problém i v tom, že když z ní člověk vystoupí, tak i když mu ta věc sluší, tak prostě jak se v tom necítí dobře… Jednou jsem potkala holku, byla fakt nádherná přirozeným způsobem, opravdu jí to slušelo a když jsem se zaměřila na její oblečení , tak měla na sobě bílé tílko, modré rifle nijak moderního střihu a žabky. Prostě to z ní zářilo a stejně tak to prostě funguje s čímkoliv. Prostě když se člověk v sebelepším oblečení necítí dobře, je to konec.

AlenaK
4 let

Dost mne inspirovala stránka http://www.supervizaz.sk, takže jsem se konečně naučila vybírat barvy k svému barevnému typu i tvaru postavy. Ale na články se těším 🙂

Jana
Admin
4 let
Odpověď na komentář  AlenaK

Když jsem byla ještě v pubertě, tak mě máma vzala k vizážitce na barevnou topologii a ta mi udělala takovou kartičku z odstřižků, kterou mám a používám doteď. Ale ne všechny barvy, které na ní jsou nosím a zároveň si myslím, že mi sluší i jiné odstíny, což je dáno i tím, že moje přírodní barva vlasů je světlejší než nosím. Zároveň jsem čirou náhodou zjistila, že potřebuju teplejší odstíny rtěnek než oblečení, prostě je to taková alchymie. 🙂

trackback

[…] na našem webu vyšly. S tímhle tématem koketujeme už několik let, nadhodily jsme ho třeba tady, nedlouho potom jsme se zastavily u stylového auditu a základního stupně stylu. Na […]

27
0
Děkuji za vaše názory, prosím komentujte.x