Podzimní must have… merino rolák

Již v jednom loňském článku jste si mohly všimnout naší záliby v úpletu z merina. Já mu zůstala věrná i letos a s příchodem chladného počasí jsem objednala v Moraviatexu poměrně velkou zásobu. S loňskou tunikou jsem maximálně spokojená. Merino sice lehce zežmolkovatělo, ale zjistila jsem příčinu – praní v běžném prášku společně s ostatním oblečení na 40 stupňů. Při použití pracího gelu na vlnu a šetrného programu jsem takový problém zatím neměla. A protože moje tunika má poměrně velký výstřih, rozhodla jsem se letos pro další základní kousek – rolák.

Kdysi jsem v nějaké knížce četla, že každá žena by kromě bílé košile, černé kožené bundy, velkých slunečních brýlí a červené rtěnky měla vlastnit i přiléhavý černý rolák. Já ho přitom letošní jaro vyřadila z šatníku. Byl to takový obyčejný akrylový kousek z Manga, který se po prvním vyprání lehce rozšířil na úkor délky, ale jeho límec nikdy nepřestal nepříjemně škrtit. Každé jeho nakombinování s čímkoliv mne po pár minutách rozhodilo, protože se mi neustále vykasával a navíc okolo krku nepříjemně táhnul. Když jsem si uvědomila, že jsem jej už opravdu nějaký ten rok neměla na sobě, tak jsem se s ním rozloučila a rozhodla se, že si ušiju nějaký lepší.

Merino byla jasná volba. Je příjemné, hebké a nekouše. Je poměrně dost pružné, takže může být šité opravdu na tělo.

Použila jsem částečně osvědčený střih z Burdy. Jedná se o model č.104 ze zářijové Burdy roku 2012.  Podle podobného střihu (č.123) jsem kdysi šila i triko, takže vím, že je opravdu  přiléhavé a pěkně kopíruje postavu. Dokonce jsem si i myslela, že budu mít střih na triko ještě uložený ve složkách, ale bohužel jsem jej nenašla. Rolák jsem ale nechtěla u krku tak velký, proto jsem si rozměry upravila.