6.10.2018 | Jana | 18 komentářů

Proč investovat do látek

Už od začátku existence tohoto webu se nezabýváme jen samotným technickým šitím, ale snažíme se na tento koníček dívat ze širšího záběru. V minulosti jste se mohly dozvědět, že se šití vyplatí mimo jiné z hlediska psychologického a že není třeba až tak přemýšlet nad ekonomickou stránkou věci, protože je to prostě koníček. Na druhou stranu jsou ženy většinou praktická stvoření a pokud si před někým potřebujeme obhájit drahé nákupy, jsme to hlavně my samy. Z toho důvodu se k tématu ekonomiky šití vracím ještě v dnešním článku.

Jako spousta mých vrstevnic jsem začínala svoje dospělé šití za pomocí malé zásoby látek, které nakoupila moje maminka. Byla to opravdu skromná zásoba, která rychle zmizela, takže jsem musela přistoupit k věci, která se o dvě desetiletí později stala mojí největší vášní – k nákupu látek. Možnosti byly skromné, vzhledem ke kapesnému čerstvě náctileté slečny i tehdejší nabídce látek. Všeho jsem kupovala strašně málo, například 1,2 metru PES saténu, u kterého jsem předpokládala, že z něj vystříhám celou košili. Když jsem pak objevila obchod s italskými materiály do stovky za metr, byla jsem v sedmém nebi, ale i tak jsem si občas dopřála něco “lepšího”. První zlomový moment pro mě a moje nákupy nastal ve chvíli, kdy jsem sehnala bavlněný gabardén na trenčkot naprosto skvělé barvy za cenu 70 korun za metr. Trenčkot jsem ušila a nikdy nenosila, protože i přes veškerou pečlivost vypadal prostě šíleně. V té době jsem šila na sebe už asi deset let, takže mojí nešikovností to úplně nebylo. Po téhle zkušenosti jsem se rozhodla si kupovat látky kvalitnější, i když to znamenalo, že toho budu šít méně. Po nástupu na vysokou a pak po nástupu do zaměstnání přišly pro mě krušné chvíle, které zcela upozadily šití. Ke tomuto koníčku jsem se vrátila vždy po třech letech a druhý návrat znamenal zároveň i druhý zlom. Díky internetu jsem objevila svět možností nákupu látek z mnohem více zdrojů a zároveň nevyčerpatelný informační kanál. Začátky byly vcelku skromné, můj strop byl někde kolem 20 dolarů za yard (při kurzu z roku 2011), později začal narůstat, s tím, že jsem byla ochotná platit více za kvalitní materiály. Spolu s tím stoupal i můj zájem o kvalitní zpracování – i když vlastně těžko říct, co bylo první. Když něco šijete měsíc, chcete, aby byl výsledek naprosto perfektní a tudíž se snažíte investovat do materiálu tolik, kolik si můžete maximálně dovolit.
Zároveň jsem však přestala nakupovat v konfekci. Finanční krize poslala kvalitu konfekce na nové dno a s objevováním luxusu ve formě hedvábné podšívky a jiných vymazleností tyto dva světy nemohly být vzdálenější.

Stěhováním zmuchlaný, ale stejně krásný brokát od Valentina. Zanandrea Tessuti, 39 euro/metr.

Určitou nevýhodou je samozřejmě finanční náročnost. Pravdou je, že nikdy nemůžete cenou konkurovat řetězcovému oblečení a zvláště, když je ve slevách. Proto moc nemá cenu (ve smyslu ekonomické výhodnosti) kupovat levné látky a šít z nich nepadnoucí oblečení, kdy danou věc můžete po dvou praních vyhodit, jako je tomu u konfekce.

Vlněná kabátovka Marni, Evi látky, 1700Kč/metr.

Pokud chcete, aby vaše šití mělo i ekonomický smysl, věnujte mu více času. Času stráveného třeba s tím nenáviděným zkušebním modelem (já ho taky nedělám ráda, kdo by se vyžíval v šití kalika?), nebo si pořiďte právě ten lepší materiál. Díky těmto krokům, které jsou v očích mnoha začínajících jakoby navíc, se vám šití začne vyplácet i po materiální stránce. Šaty, které si ušijete z kvalitní látky a perfektně vám padnou budete nosit až do roztrhání a ne jen jednu sezonu, jak tomu u konfekčních věcí bývá. Prudce se tím sníží cena za jedno nošení a i při pomalejším šití si postupně vybudujete šatník kompletně složený jen z vlastnoručně ušitých věcí.

Když při stěhování zjistíte, že máte látek dvakrát tolik co oblečení…

Možná si pořád říkáte, že materiál za pět, šest stovek za metr či snad za tisícovku je hrozně drahý, když za takovou cenu koupíte šaty v Háemku. Jenže z těch drahých materiálů šijí značky, u kterých jsou ceny hotových modelů i v řádu desítek tisíc. Sice utratíte stejně, budete do toho muset dát tu práci, ale za tu cenu budete mít nesrovnatelně kvalitnější oděv. A to se vyplatí

Uložit

Uložit

Článek pro Vás napsala Jana (06.10.2018/3:19)
Kategorie: Odstřižky..., Psychologie šití

18
Leave a Reply

Please Login to comment
4 Comment threads
14 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Comment authors
JanaJana K.VendulaAlexandraR. Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Alexandra
Člen
Alexandra

Veľmi rozumná úvaha – súhlasím. …tá hora látok Vám musí vydržať roky :)))

Barbara
Člen
barbara

O tom tedy něco vím…takové zásoby mají ovšem jedno mínus…chci-li cokoliv šít, nejdříve jdu do zásob, jenomže ta nová látka, kolem které brousím, je prostě jedinečná, takovou opravdu nemám – no a zásoba se rozrůstá….a pak – skladování…..máte látky podle materiálu, barvy….a na roli nebo poskládané…ve skříních nebo šatně? ….nebo v těch ikeáckých boxech?

R.
Člen
R.

Postupem času jsem se dopracovala k tomu, že když už člověk vynaloží to úsilí a čas na šití, chce, aby to vydrželo co nejdéle hezké. Bohužel mi přijde, že ani cena 500-600 korun za metr není úplně vždycky zárukou kvality. Dokonce jeden z mých nejlepších nákupů bylo bavlněné cosi s malou příměsí polyesteru za 150 korun metr. Byly z toho kraťasy pro muže a vydržely snad úplně všechno (celodenní a každodenní nošení do práce. Kdyby se mírně nevyšisovala barva na stehnech, byly by hezké víc než dvě sezony).

Jana K.
Člen
Jana K.

Do teď jsem měla pocit, že kvůli mým šesti krabicím plným materiálů moje nákupy hraničí s obsesivním shromažďováním… 🙂