Abychom vás neochudily o nějaké konkrétní řešení šicího pokoje, kde je třeba se vypořádat se spoustou individuálních požadavků a s konkrétními prostorovými možnostmi místnosti, připravily jsme spolu s Janou návrh jejího pokoje v novém domě.
Jana měla velmi konkrétní požadavky, které si během své obrovské praxe vysnila. V pokoji mělo být samozřejmě místo pro šití, Jana vlastní tři přenosné stroje a plánuje ještě stroj průmyslový. Bylo tedy třeba vyřešit místo pro ukládání přenosných strojů a stůl pro jejich používání.
Dále měla požadavek na střihačský stůl o šířce 90-100 cm a délce 180-240 cm a místo pro žehlení na stole, nikoli na prkně. A chtěla místo pro uložení parního generátoru v pojízdném vozíčku pro lepší manipulaci.
Další z požadavků bylo místo pro přespání jedné osoby na posteli nebo pohovce, pokud se vejde, nebo křesílko pro ruční šití. A samozřejmě úložné prostory všeho druhu.
Něco z požadavků se splnit povedlo, něco jsme musely trochu zredukovat, ale obrázky z návrhu asi poví více než další povídání.
Janin pohled
S manželem jsme toužili po domě delší dobu, ale při jeho hledání jsme museli skloubit požadavky na polohu, cenu a velikost domu. Zároveň jsem měla už od začátku jasno, že bych v domě chtěla šicí místnost důstojné velikosti. Nakonec se podařilo sladit všechny naše požadavky a možnosti a já si hned v hlavě začala spřádat plány, jak celý pokoj uspořádat.
Když se blížila dostavba domu a můj šicí pokoj začal nabývat reálných obrysů, začaly jsme shodou okolností se Šárkou domlouvat seriál o šicích prostorech. Slovo dalo slovo a Šárka mi slíbila navrhnout ten můj.
Kromě šicího prostoru jsem do pokoje chtěla umístit i pohovku, na které by mohla případně přespat návštěva. Přišlo mi to ze začátku téměř nemožné, ale jak jsem se o něco později přesvědčila, zejména v situacích, kdy je opravdu málo prostoru, není od věci konzultace/návrh od odborníka.
Nejprve jsem dostala od Šárky tři varianty, z nichž by se jedna rozpracovala dál. Musím říct, že mě navrhované uspořádání překvapilo, protože já jsem to v hlavě měla úplně jinak a samozřejmě Šárčiny návrhy dávaly mnohem větší smysl.
Všechny varianty mají svoje výhody a nevýhody a já se nakonec rozhodla pro třetí z nich, ale s úpravami – pohovka zvítězila nad úložnými prostory (látky do vestavěné skříně dáte na chodbu nebo na půdu, ale babička nebo kumpáni se na chodbě vyspí úplně stejně, jako by se vyspali na gauči v obýváku, tj. bez špetky soukromí).
Zároveň jsem si další shodou okolností vyhlédla úžasnou tapetu. Jedna z absolventek našich kurzů, Daria, je totiž architektka a mimo jiné navrhla sérii tapet pro ta-pe-ty.cz . A tahle byla láska na první pohled.
Šárka navrhla umístit tapetu do klidové zóny za pohovkou, čímž se pokoj rozsvítí, ale podklad pro šití zůstane v neutrálních barvách. Sama jsem fanynka spíše severského stylu, takže bílý nebo šedý nábytek v bíle vymalovaném pokoji bude pro mě přesně to pravé! A teď pohledy na jednotlivé stěny pokoje:
A jak dopadla realizace?
Zatím nijak. 🙂 Místnost jako taková už je hotová včetně elektroinstalací a podlahy (ta je stejně jako v celém domě vinylová v dekoru dubu), ale vybavení ještě nemá skoro žádné. Pokud nás sledujete na sociálních sítích, víte, že mám v pokoji prozatimní stůl na šicí stroj, ale už koncem roku bych se mohla dočkat prvních přírůstků vybavení. Jedním z nich bude určitě průmyslový stroj (jednojehla rovnosteh). O jeho koupi jsem začala uvažovat od chvíle, kdy jsem ho poprvé viděla naživo v akci. Nejde ani tak o rychlost, jako spíš o komfort v šití (ani moje Janome 6600 se nemůže srovnávat). Pokud vás udávané rychlosti 4000-5000 stehů za minutu spíš děsí, nemusíte se bát, protože nejnižší rychlost se u jednotlivých strojů pohybuje od 100 do 200 stehů za minutu, což je šití krokem.
Když jsem si pak u kamarádky zkusila šití na stroji Texi Tronic, bylo rozhodnuto. A byla jsem přesvědčemá i o tom, že si koupím právě tuhle značku. Ale pokaždé, když jsem viděla následující video, kde jedna z krejčových hned na začátku šije na průmyslovém Juki, trochu zahlodal červíček, jak říká Bára.
Nakonec jsem si domluvila i na předvedení Jukiho, na které ale čekám, protože průmyslové stroje této značky se u nás neprodávají tak často. Takže ani zde zatím nemám jasno.
Nábytek bude vyrábět můj muž na míru. Alespoň se zúročí hodiny sledování Franka Howarda na Youtube.
Prioritu mají ale stoly a pokud na police a skříně nebude čas, vyhlídla jsem si v Ikei systém Algot.
V Ikei jsem vybrala ale i jiné produkty, například vozík Raskog, který budu používat na parní generátor (vejde se pod střihačský stůl) nebo pegboard ze série Skadis.
Po dokončení se určitě můžete těšit na další článek. Pokud ale nechcete tak dlouho čekat a chcete vidět i nějaké fotky z budování, sledujte nás na Instagramu nebo Facebooku.
Kategorie: Odstřižky..., Příběhy našeho šití, Zdarma
Jani, vypadá to moc dobře a už se těším na skutečné obrázky z tvého šicího pokoje.
Taková velikost pokoje by se mi taky líbila. Zatím takovou velikost pokoje máme leda u obývacího pokoje 😀 A jak je vidět, vyplatí se myslet už při stavbě domu na to, že chce i paní domu mít svůj koutek, kde nebude muset neustále věci odklízet, ale mohou být stále připraveny a čekat na tu (i malou) chvilku volného času.
On ten pokoj zas tak obrovský není, dosahuje velikosti běžné panelákové ložnice, ale Šárka je prostě kouzelnice. 🙂
Ložnici v paneláku mám 3×3,5m takže opravdu o 3×5 si mohu nechat jen zdát. Ale šikovné a praktické uspořádání siciho pokoje a ještě i s posteli je opravdu skvělé.
Já nedávno řešila novější vybavení šicího koutku v místnosti o velikosti 7 x 7m a taky to nebylo úplně snadný. Nastal i takový ten dospělý okamžik, kdy si člověk musí připustit, že na to piáno po babičce fakt už nikdy nebude hrát a je čas ho poslat dál, aby se mu vešel do pokoje relativně šikovný stůl…
Stejný problém jsem měla i já – jen piano zůstalo :-); a systém Skadis z Ikey můžu vřele doporučit, konečně mám po ruce nůžky, tužky, pravítka atd. a spoustu místa na stole …. Do svého šicího koutku jsem ještě začlenila stojan na rozešité věci (taky Ikea – MULIG) – mám je tak na očích a přidávám si k ramínku i papír s poznámkami, jak pokračovat, abych snáze “chytla slinu” ….jinak díky za praktické příklady i celou sérii článků, téma osvětlení mě pálí neustále a žehlící deska mě hodně zaujala.
Ty návrhy jsou super, také bych nejspíš vybrala tu třetí variantu. Ta odborná pomoc je u malých prostor (s ohledem na to, co se tam musí vejít) vždycky znát. Těším se na článek s fotkami hotového pokoje :-).
Já se taky moc těším, až bude hotovo nebo aspoň na střihačský stůl, kterým se mi splní mnohaletý sen. 🙂
Moc pěkné návrhy. Zaujala mě žehlící deska na stěně. Jestli tomu dobře rozumím, deska se při žehlení pokládá na střihačský stůl. Zajímalo by mě, co žehlící desku tvoří a jak složitá je manipulace s ní. Je nějak na stůl připevněna nebo jen položena? Děkuji Jitka
Deska je zavěšená na stěně a při žehlení se pokládá na na střihačský stůl. Deska se vyrobí na míru tak, aby měla po stranách přesahy a dala se osadit na stůl “jako víko” a nepohybovala se. Pokud by byla deska menší než rozměry stolu, dala by se pod ní dávat protiskluzová gumová podložka, pak by se deska prostě jen položila na libovolné místo na stole. Základem desky je vodovzdorná překližka, výplň a plátno na žehlící desky – myslím že o konstukci samotné desky už tu někdy psala Petra? Vím, že jednu takovou menší desku má.
Moje deska je hodne DIY – základ je dřevěná deska uřízlá v Bauhausu, několik vrstev bavlněné teplákoviny přibité po stranách malými hřebíčky a na tom teflonový potah na velké prkno. Jistě se to dá vyřešit mnohem sofistikovaněji, já to brala jako nouzovku, ale funguje, tak jsem to nechala tak 🙂
Kdykoliv procházím Hornbachem, tak se nikdy nezapomenu zastavit v oddělení pro zařízení do dílen a okouknout všelijaké organizéry a boxy. Docela mi přijdou šikovné šuplíčkové systémy od Mars Svratka, nemáte s nimi některá zkušenost? Kdyby je vyráběli i v bílé (mají jen varianty modrá nebo červená, v těch barvách vypadají industriálně), asi bych si už dávno pár těch závěsných šuplíčkových skříněk pořídila.
http://www.mars-svratka.cz/kategorie-produktu/boxy-na-naradi/?v=928568b84963
Z odkazu jsem nevyčetla, z jakého jsou materiálu, ale zřejmě jsou to ty, co jsem si před nějakými lety koupila já, tehdy byly v bílé a šedé barvě…ale plechové, uvnitř plastové šuplíčky a plastové přepážky, které nedržely – to by byl problém nejmenší, ale designově podle mého názoru se spíše hodí na hřebíčky, matičky….no skončily u mého bratra v dílně s nářadím…ale možná tyto ve skutečnosti vypadají lépe, nevím….
Tyhle jsou taky plechové, tak to bude nejspíš to samé. Mně by se něco takového hodilo, ale nelíbí se mi ten industriální vzhled. Škoda, že není něco podobného v “bytové” verzi, budu muset ještě hledat. Stejně mi přijde nespravedlivé, že je spousta běžně dostupných specifických možností, čím a jak prakticky i hezky zařídit chlapskou dílnu, ale na nás šicí (a jim podobné hobbíky) už výrobci nemyslí.
A až něco objevíte, dejte vědět!
Budu na to myslet 🙂
já mám tento typ z Hornbachu, jsou celoplastové a každý šuplíček je výklopný- viz spodní šuplíček s modrými nitěmi. Jsem s tím spokojená.
Třeba na nitě by se určitě hodily tyhle nádobky na tu ikeáckou nástěnku https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/80335909/ .
Mně přijde jako docela elegantní řešení obyč. kovová tabule a na ni magnetické dózy. Buď takové ty “kořenky” s okýnkem z Ikea (Grundtal) nebo Tescomy nebo Orionu, nebo klidně i hranaté krabičky od čaje, do kterých se dá silný neodymový magnet, a voila, člověk si vyskládá organizér dle libosti (a třeba přestříká plechovky na bílo, přičiní kaligrafické nápisy, co v tom je…). Ikea taky dělá magnetické klipsy (Kungsfors), koupit se dají magnetické háčky, prostě dá se s tím pohrát.
Zrovna tyhle šuplíčky má táta u sebe ve firmě a má je opravdu naplněné různými šrouběčky, odpory a jinými součástkami na plošné spoje. Takže to právě není jen pro hobíky, což je asi ten kámen úrazu… Zvlášť když my holky všechno potřebujeme mít pěkný. 🙂
Zkušenost nemám, ale je pravda, že designově tyhle boxy budou vždycky trochu moc “dílenské”. Pokud to není záměr, hledala bych něco podobného pod heslem ‘kancelářský zásuvkový box’ nebo vybrala nějaké Ikea organizéry do zásuvek.
Já mám tyto o kterých je tu řeč, mám je pověšené pod policí, tak mi tak industriální ani nepřijdou a jsou praktické. Jsou staré asi 30 let, tak už jsou spíš žluté než bílé