20.8.2018 | Barbora | 9 komentářů

Jak dopadla soutěž?

Minulý týden přinesl deadline v přihláškách do letní soutěže. Tedy vlastně dvou soutěží. V té první mohly předplatitelky přihlásit své letní kalhoty ušité podle seriálu společného šití. A druhou soutěž jsme vyhlásily i pro čtenářky, které předplatné nemají a rády by se s námi o své výtvory také podělily.

Kalhotová soutěž

Byly jsme příjemně překvapené, kolik z vás s námi letní kalhoty šilo. Popravdě jsme tak velkou účast ani nepředpokládaly, protože přeci jen toto parné léto ručním pracím příliš nepřeje. Když pak máte šít něco na povel, do čeho se vám třeba ani moc nechce, je to o to horší. A navíc kalhoty jsou pro většinu z nás velkým strašákem, protože přeci jen jejich fitting je poněkud složitější. My jen doufáme, že naše články o fittingu vám alespoň trochu pomohly a i díky nim jste své modely opravdu vyladily.

Poměrně dlouho jsme diskutovaly nad vašimi modely, ale nakonec se nám podařilo jednomyslně shodnout.

Na třetím místě se umístila Šárka a její culottes. Takhle nám popsala příběh jejich šití:

“Šití kalhot je pro mě stále strašák číslo jedna a nepočítám-li dvoje džíny (z konfekce) ani žádné opravdu padnoucí nemám. Loni na podzim jsem objevila střih na Velo culottes od Sew this pattern a říkala jsem si, že by to nemusel být s šitím a hlavně fitováním takový boj. Měla jsem doma dokonce i látku, takže jsem se hned pustila do práce. Látka byl tenký vlněný kepr v zářivě červené barvě – nic, co bych běžně měla v šatníku. Střih jsem nakonec nijak výrazně nemusela upravovat, rovnou jsem na základě obvodů střihla kombinaci dvou velikostí – v pase menší a přes boky a nohavice větší, na zkušebním modelu jsem pak ještě prohloubila záševky na zadním díle. Kapsy jsem střihla ze zbytků květované košiloviny, prošila preličkovým stehem jejich okraje a stejně tak kolem zipu. Švové přídavky jsem začistila saténovým šikmým proužkem v barvě ladící ke květům na kapsách. A dopadlo to tak, že jsem je uložila do skříně a chodila se na ně celou zimu jen dívat. Nějak jsem ‘neměla koule’ si je obléct a někam vynést. Na jaře pak přišlo rychle teplo a vlněné kalhoty byly pasé. Když pak začal na Stehu běžet seriál o kalhotech, vytáhla jsem opět střih na culottes a žluto-okrový buret ze zásob a pustila se do druhé – letní – verze. A tu už vesele nosím a je to nejpohodlnější letní oblečení! A snad jsem se už tak ‘otrkala’ a na podzim vytáhnu i červené.”

 

Druhé místo získává Zuzana, která se pustila dokonce do pánských kalhot pro svého muže. Dejme prostor jejímu příběhu:

“Ráda bych přispěla svým projektem do vašeho letního šití kalhot. Sice jsem nešila pro sebe, nýbrž pro svého muže, ale to se snad taky počítá 🙂
Manžel měl s přáteli naplánovanou dobrodružnou cestu starou dodávkou z Prahy do Dakaru, tedy do Afriky. Nevím, proč si to ti blázni naplánovali na léto, každopádně se dalo čekat, že jim tam bude velké vedro. Když jsem si koupila červnové číslo Burdy a viděla pánský lněný komplet (Burda 06/2018 #128 a  #129), ještě focený na poušti, řekla jsem si, že to je snad znamení, a rozhodla se, že ho svému milému ušiji. Chladivý len bude příjemný, navíc podle našich zkušeností jsou lidé v těchto zemích spíše konzervativní a dlouhé kalhoty určitě na domorodce zapůsobí lépe než kraťasy.
Nějakou chvíli jsem hledala ten správný materiál, až jsem nakonec objednala košilový 100% len z obchodu sijemdetem.cz, protože u šití je pro mě důležitá i etická stránka oblékání a tady se snaží o eko-bio-lokální a šetrný přístup k výrobě kvalitních přírodních látek. Bohužel nebyl moc výběr barev, takže volba padla celkem jasně na tmavší béžovou.
Můj muž zrovna v době šití nebyl doma, musela jsem se proto spolehnout na jeho míry a velikostní tabulku Burdy. Podle té má mít 46, nejmenší velikost v časopise byla 48, čekalo mě tedy “smršťování” střihu. To se nad očekávání povedlo pěkně, díly na sebe seděly a i výsledný produkt padne jako ulitý (což je dobrá zpráva pro manžela, kterému jsou konfekční kalhoty většinou někde velké, pro mě už méně, jelikož odteď mu budu muset všechny kalhoty šít :)).
Samotné šití šlo také celkem dobře, poctivě jsem sledovala návod Burdy, kterým jsem se nějakým zázrakem už naučila slušně rozumět. Výzvou byla především oblast poklopce – byl to můj druhý v životě, první jsem vytvořila pod vedením zkušené krejčové na kurzu, což mi v mnoha detailech pomohlo. Pár chybiček by šlo samozřejmě vylepšit, zadrhávala se mi prošívací nit, zapomněla jsem navolnit přední díl kalhot v horní polovině krokového švu, napojení poklopce na sedový šev jsem zase ze zoufalství nad svou neschopností jej hezky začistit prostě projela hustým entlem a tak dále. Nicméně mmyslím, že se mi naopak mnoho prvků povedlo a jsem s kalhotami spokojená. Ještě když jsem je celé stihla vytvořit za jeden víkend. (Ladící košili jsem pak smolila po večerech po práci přes týden.)
Můj muž je ze svých lněných kalhot více než nadšený a na své cestě je velmi často nosí. Prý už jsou tak onošené, že snad ani po návratu nepůjdou pořádně vyprat.
Určitě mě tenhle projekt povzbudil do dalších. Mám pocit, že šití pro druhé je mnohem uspokojivější, než když šiju pro sebe.”

A první místo získala Daria. Její cigaretové kalhoty bychom i my v redakci v našich šatnících stoprocentně potřebovaly.

Šila jsem „cigaretové” kalhoty z Burdy 11/2013, model 110. Chtěla jsem pro začátek kalhoty zcela jednoduché, bez záhybů a jiných prvků. Mým hlavním cílem bylo pokusit se kalhoty nafitovat tak, aby mi aspoň trochu padly, já v nich nevypadala jako krabice, a aby sloužily ke každodennímu nošení.

Látka je vlna s 2% elastanu z BP látek. Nevím, zda se jedná přímo o vlnu „tropical”, o které se v jednom z článků zmiňujete, ale určitě je to látka příjemná, tenčí, splývavá a vhodná na letní kalhoty.

Celkový proces byl náročný. Vlastně ten fitting mi, myslím, ani nezabral tolik času, to spíš se šitím jsem pak hodně bojovala. Především jsem ale upravovala délku, zvyšovala pas a různě upravovala křivku v rozkroku. Výsledkem byl docela fajn zkušební model. Když jsem ale kalhoty ušila z finální látky, vše bylo dost jinak. Jak píše Jana v jednom z článků, že nemá ráda šití z látek s podílem elastanu, tak se mi to přesně vymstilo. Vše na mě bylo moc široké a plandalo. Musela jsem odpárat pásek, kalhoty po celé délce zúžit na každé straně cca o 1,5 cm, pásek taktéž. To byl asi ten hlavní problém, ale ne jediný – dá se říct, že není na nich část, kterou jsem nepředělávala. Takže to byla i velká zkouška vytrvalosti.

Výsledkem jsou kalhoty, které zcela určitě nejsou dokonalé ani v provedení, ani v padnutí, ale nosím je moc ráda, nikde mě netlačí ani neškrtí, a v podstatě co jsem je ušila, jiné nenosím. Nutně potřebuji další, protože když se ted’ navleču do konfekčních, tak je mi v nich strašně nepříjemně!”

Letní soutěž o předplatné

I do této soutěže jsme dostaly několik přihlášek. Výherkyní se mohla stát ale pouze jedna z vás, proto bylo rozhodování poněkud těžší. Nakonec jsme vybraly Martinu a její jedenáctero šatů. Oceňujeme výkonnost a preciznost, hravou práci se vzory i vtipný příběh:

“Posílám vám fotky a příběh mého letního projektu. Začal vlastně už loni v srpnu, kdy jsem si objednala na tissus.net (francouzská verze latka.cz) dva úplety – tmavě modrý s bílým puntíkem a modrobílý proužek. K šití jsem se nakonec nedostala, protože jsem tak dlouho váhala, jestli je mám šít “bezstřihovou” metodou, kterou jste použily v seriálu o šití úpletů, až už bylo na šití letních šatů pozdě. V zimě jsem procházela všechny svoje Burdy a vypisovala jsem si zajímavé střihy. Takže když zase nastalo léto, v zápiscích jsem objevila střih z Burdy 05/1991, který byl jemně projmutý v pase a měl dokonce prsní záševky. Jako první jsem se pustila do puntíkované látky, abych se trochu potrénovala v šití, protože to byl můj první velký projekt na overlocku a coverlocku, které dosud doma zahálely. Lem u výstřihu je řešen pouhým přeložením, jak bylo uvedeno v návodu. Z výsledku jsem byla nadšená, šaty mi výborně sedí (nejsou ani moc volné, ani moc upnuté), tak jsem se hned pustila do proužků. Tam nastal zádrhel v podobě složení, protože puntíky byly 95% bavlna a 5% elastan, zatímco proužky 95% viskóza a 5% elastan. Látka utíkala, proužky se ve švech rozbíhaly, výstřih se rozlezl, takže nebylo možné použít pouhé zahnutí. Vzpomněla jsem si, jak jsem četla, že při použití nápletu/úzkého proužku se musí obvod zmenšit o 10%. Už jsem si to znovu neověřovala a rovnou jsem si ustřihla proužek ze zbytku látky. Na koncích jsem ho sešila, přehnula, našpendlila do výstřihu a přišila na overlocku. Výstřih se krásně zmenšil a hlavně zpevnil. Neplánovaně jsem si tedy vyzkoušela další techniku, které jsem se tolik obávala, a přitom se ukázala tak jednoduchou. Až následně jsem si uvědomila, že jsem mohla také zpevnit náramenice tenkou silikonovou gumičkou, ale zatím šaty z ramen nekloužou. Až to nastane, přišiju jí dodatečně. Hlavně, že jsem si jí pro tyto účely už před několika měsíci koupila…

Další šití šatů má na vině moje zamilování se do puntíků, sleva na úplety na tissus.net a taky Mistrovství světa ve fotbale, respektive vítězství Francie, protože za každý vyhraný zápas Francie nabízel tissus.net při objednávce za min. 20 euro poštovné zdarma. Na jejich stránkách mě zaujala látka s úpravou, která umožní změnu barvy látky při osvícení sluncem. Když jsem pak naživo viděla, jak se mi před očima vybarvují plameňáci a palmové listy, bylo mi jasné, že si musím objednat i druhou látku s květy, které mi připomínaly kresby Stanislava Holého (Jů a Hele). Jedním s posledních koupených úpletů byl šedý s hvězdičkami svítícími ve tmě (nic infantilního mi není cizí 🙂 ).
Měla jsem obavy, jestli ve svých zásobách najdu vhodné odstíny nití pro vrchní prošití barevných látek, ale zásoby nití pořízených v Lidlu se ukázaly jako dostačující (nakoupila jsem si tehdy po dvou špulkách od každého dostupného odstínu).

Celkově jsem nakonec ušila jedenáctery šaty podle stejného střihu (nevadí mi koupit si trička nebo kalhoty stejného střihu v různých barvách), liší se pouze v celkové délce a délce rukávů, vše se odvíjelo od množství materiálu (někdy mi přišlo o 5 cm, jindy až o 10 cm látky více). V současných vedrech točím šaty pořád dokola, takže ani jedné koupě látky nelituji. Nejvíc pyšná jsem na pruhované šaty, hlavně na relativně povedené sesazení proužků a vyřešení výstřihu. Nemůžu se ale stále nabažit změny barev na látkách Magic UV. Stejně tak mi přijdou originální černé cákance nebo černé kroužky, které mi připomínají kolečka od postaveného kalíšku s barvou.”

Jako zatím každá soutěž, i tahle nám udělala velkou radost! Těší nás, jak jste šikovné, že se nebojíte překonávat samy sebe a pouštět se do nových šicích výzev. Všem účastnicím moc děkujeme a výherkyním se ozveme mailem ohledně výher.

Článek pro Vás napsala Barbora (20.08.2018/5:34)
Kategorie: Odstřižky..., Zdarma

9
Leave a Reply

Please Login to comment
4 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
PetraTrinityPetraHVendulaDaria Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Daria
Člen
Daria

Jééé, jsem zaskočená a příjemně šokovaná! Další důkaz, že radostné věci se dějí, hlavně když to člověk vůbec, ale vůbec nečeká. Moc děkuji, především ale i za to celé téma šití kalhot, ze kterého jsem byla od začátku nadšená. Budu to muset oslavit tím, že se co nejdřív pustím do dalšího modelu!

Vendula
Člen

Gratuluji všem oceněným a skládám poklonu, všechny modely mají své kouzlo. Úplně jste mě navnadily si taky nějaké kalhoty ušít. Šárka: po tomto střihu už nějakou dobu pokukuju, je vážně moc pěkný. U mě vedou spíš v té delší verzi, ty červené jsou opravdu velmi šik, je škoda je nechat zahálet ve skříni, obzvláště když vám tak hezky sluší. Zuzana: máte můj velký obdiv, že jste se pustila do pánských kalhot, tím spíš, že dopadly na jedničku. Daria: přesně takové kalhoty bych taky potřebovala. Vítězství je zasloužené, vychytat střih u úzkych kalhot je pořádna fuška. A moc se mi líbí… Číst vice »

Daria
Člen
Daria

Vendulo, děkuji! Top je šitý, střih je z Patrones 384, jen v detailech upavený. Taky jeden z mých oblíbených kousků 🙂

fac746e6068f032c1eecce2c70fe7805.jpg
PetraH
Člen

Dario, gratuluji! 🙂 Tenhle top mám taky v seznamu “must have”, ráda slyším, že sedí dobře.

Vendula
Člen

Děkuji. V časopisu mě podle té fotky vůbec nezaujal a přitom oblečený vypadá tak úchvatně. Přidávám si ho na seznam do svých plánů :-).

Sarka B.
Člen

Vow, moc děkuji! Hlavně za to, že motivujete ostatní se pouštět do neprobádaných témat 🙂

Darii kalhoty jsou super a stejně tak vestička, jak píše Vendula. Takové bych taky potřebovala. Neměly být původně z nějakého težkého krepdešínu – něco jsem tu o tom zahlédla v diskuzi, pokud se nepletu.

A pánské kalhoty vypadají extrémně pohodlně, ten střih se mi moc líbí a dělám s ním teď pokusy taky. Mě tedy moc nebaví šít na někoho jiného, ale na mužovi si můžu zkoušet různé postupy a fitování, protože je ‘pořád po ruce’. Jen nevím, jestli z toho má takovou radost jako já.

Daria
Člen
Daria

No ty z krepdešínu (růžového:-) měly být v podstatě hodně podobné těm Tvým.. Taky culottes. A doufám, že se k nim někdy dostanu. Ale já vždy až do poslední chvíle svádím vnitřní boj o to, co šít. Na jednu stranu mě lákají výrazné modely, na druhou stranu pro každodenní nošení pak nemám co na sebe. Stejně jako píšeš ty, visí mi to pak ve skříni. Takže jsem se nakonec donutila k tomuto praktickému modelu.

Trinity
Člen
Trinity

Výhra v soutěži o předplatné je asi největší překvapení mé celé šicí kariéry. Dodalo mi to chuť a elán do dalšího šití. Nejspíš je načase přejít od drobného šití (kostýmy na karneval nebo refashion) k nějakému opravdu velkému projektu 🙂

Petra
Admin

To nás těší!