Následující text je určen především začátečníkům, neboť znalost polohování střihů s ohledem na směr vlákna patří k základům šití. Přestože střihové návody zpravidla obsahují i polohové plány ukazující, jak střihové díly umístit na látku, je dobré se v problematice orientovat a připravit se tak na možná úskalí, která vás mohou potkat.
Určení směru vlákna a správného umístění střihových dílů na látku patří mezi nejdůležitější faktory ovlivňující výsledek vzhledu a padnutí ušitého oděvu. Nedodržení správného směru při polohování střihu se nepříznivě projeví například nechtěným samovolným přetáčením švů, krabacením, prověšováním nebo zvýšenou či sníženou mírou splývavosti oděvu nebo jeho částí.
Směr vlákna u tkanin odpovídá podélným vláknům, tedy směru nití v osnově. Střihové díly lze na tkaninu umisťovat třemi způsoby: po směru osnovy, kolmo ke směru osnovy (po směru útku) a v šikmém směru. V každém směru se tkanina chová jinak. Zatímco ve směru vlákna je nejpevnější a nejstabilnější, tak naopak v šikmém směru pruží a splývá. Při rozhodování o tom, v jakém směru položit střih na látku, je dobré vyzkoušet, jak se daná konkrétní látka v jednotlivých směrech chová. Buď je možné látku jednoduše přehodit v různých směrech přes krejčovskou pannu, nebo si stejným způsobem látku přikládat na tělo před zrcadlem.
Polohování střihových dílů po směru osnovy
Prvním a nejběžnějším způsobem je pokládání střihových dílů po směru vlákna tkaniny (rovnoběžně s osnovou tkaniny, šipka vyznačená ve střihu probíhá souběžně s pevnými okraji).
Na obrázku je jeden z polohových plánů z letošní červencové Burdy. Dle polohového plánu je látka podélně přeložená (stříhání z dvojité vrstvy látky), linie předního a zadního středu střihových dílů odpovídají směru vlákna a jsou umístěny na přehybu látky.
Polohování střihových dílů po směru útku
Druhým a méně častým způsobem je pokládání střihu kolmo ke směru vlákna tkaniny (tedy po směru útku, šipka vyznačená ve střihu je kolmá k pevnému okraji látky). Tento způsob se využívá především ke hrátkám se vzorem látky, zejména pokud směr vzoru látky není rovnoběžný s osnovou (např. látky s bordurami podél pevných okrajů). V polohových plánech hotových střihů se s tímto způsobem pokládání střihu můžete častěji setkat u bohatých sukní s rozměrnými střihovými díly.
Látka s jednostrannou bordurou podél pevného okraje a hotové šaty – borduru jsem chtěla mít podél spodního okraje šatů, proto jsem směrové šipky ve střihu pokládala kolmo k pevným okrajům látky.
Polohování střihových dílů v šikmém směru
Posledním způsobem je pokládání střihu v šikmém směru, tedy v úhlu 45 stupňů (šipka vyznačená ve střihu svírá úhel 45 stupňů s pevným okrajem látky). Je důležité dodržet úhel přesně 45 stupňů, v tomto úhlu je látka nejpružnější a nejsplývavější, díl pak působí padavým dojmem. Pro snadnější práci je však výhodné vyznačit si šikmý směr, respektive oba šikmé směry, přímo do střihu. Komerční hotové střihy, u kterých se počítá se šikmým pokládáním střihu na látku, mají tento směr již ve střihu zakreslený. Pak se střih pokládá na látku tak, aby šipky zakreslené ve střihu byly souběžné s pevným okrajem látky. Zmínila jsem, že je dobré vyznačit oba šikmé směry. To proto, že protilehlé střihové díly mají být na tkaninu umístěny k sobě kolmo, aby nedocházelo k samovolnému přetáčení švů u hotového oděvu.
Zakreslování šikmého směru se nejsnadněji provádí pomocí patchworkového pravítka s vyznačeným úhlem 45 stupňů, stejně dobře může posloužit i řezací podložka (ty mívají tento úhel rovněž vyznačen). Černá středová linie odpovídá běžnému směru vlákna, červeně jsou vyznačeny oba šikmé směry. Takto připravený střih se pokládá na jednoduše rozloženou látku (stříhání z jedné vrstvy látky) tak, aby vyznačený šikmý směr na střihu byl rovnoběžný s pevnými okraji látky.
Polohování střihových dílů na látku v šikmém směru – protilehlé díly musí být na sebe vzájemně kolmé (na fotce oba zadní díly jdou kolmo k dílu přednímu), aby se předešlo přetáčení švů.
Odměřování od pevných okrajů
Před polohováním střihových dílů na látku je důležité si látku dobře srovnat. Někdy to může být oříšek, navíc ne vždy prodejci látek ustřihnou látku rovně. U “živých látek” (např. hedvábný satén) je dobré látku srovnat podle nějaké osnovy – např. na velké řezací podložce nebo podle hrany stolu či koberce. Při umisťování střihových dílů na látku není dobré spoléhat se jen na “dobré oko”, ale je lepší si vzít na pomoc pravítko či centimetr a zkontrolovat, že směr nikde neujíždí. I malé vychýlení od správného směru se může negativně projevit na hotovém oděvu.
Správný směr se uhlídá lépe, když jsou směrové šipky na střihových dílech protažené přes celý střihový díl.
Vyznačování směru vlákna přímo na látku
V některých případech se doporučuje vyznačit směr vlákna přímo na látku a to dokonce pro každý střihový díl. Tato metoda je časově náročná a používá se hlavně ve světě couture, kde se dbá na každičký detail. Směr se vyznačuje stehovkou (případně krejčovskou křídou nebo mizícím fixem) tak, že se vybere nit v osnově a podle ní se vyznačí směr na látce. Tento postup radí např. Claire Shaeffer při šití kabátku a sukně chanelovskými technikami. Tam, kde jsou vlákna osnovy hůře viditelná, si můžete pomoci lupou.
Směr vláken osnovy je označen stehovkou, na vyznačený směr na látce je položena linie vyznačeného směru na střihovém dílu.
Jednosměrné a obousměrné pokládání střihových dílů na látku
Střihové díly lze pokládat na látku i obousměrně, ale není to možné u všech látek (např. to nelze u textilií se směrem vlasu nebo se směrem vzoru, ale o tom bude řeč až v dalším pokračování tohoto článku). Základní podmínkou je, že látka bude v obou směrech (zleva doprava i zprava doleva) vypadat úplně stejně. Obousměrné pokládání střihu umožňuje efektivněji rozmístit střihové díly a díky tomu ušetřit na celkové spotřebě látky.
Jednosměrné (šipky střihových dílů jdou pouze jedním směrem) a obousměrné pokládání střihu na látku (šipky střihových dílů mohou libovolně jít i opačným směrem).
V dalším díle tohoto článku se můžete těšit na povídání o tom, jak si poradit se směrem vlákna u některých specifických textilií.
