Šijte s námi letní kalhoty – úpravy střihu na postavu

Občas dostáváme dotazy na téma, co je obecně nejtěžší věc na ušití. Nemáme většinou jak odpovědět, protože každému jde a baví ho něco něco jiného, a tak se někdo vyžívá v šití šikmo střiženého saténu, někdo jiný zase šije s lehkostí saka a kabáty a nepovažuje ani takto náročné projekty za “těžké”. Ale zároveň se všechny shodujeme, že ušít dobře padnoucí a slušivé kalhoty je obecně dost velká věda.

Šily jste si už někdy kalhoty? Jak to dopadlo? Máte dobré zkušenosti s vlastním střihem kresleným na míru, nebo raději používáte svůj oblíbený upravený střih z módního časopisu?

Fitování kalhot patří snad mezi nejsložitější úpravy střihu na postavu. Nejen, že vám musí pěkně padnout v oblasti pasu i boků a někdy je třeba v těchto místech zohlednit opravdu velké rozdíly v poměru těchto dvou obvodů. Také se musíte vypořádat s několika křivkami u rozkroku předního a zadního dílu, které ovlivňují vzhled kalhot i od rozkroku dolů. A věřte, že samy na sobě tyhle úpravy opravdu těžko našpendlíte, takže strávíte dost času tím, že budete zkušební model neustále svlékat, přešpendlovat a opět oblékat.

Kalhoty totiž kopírují spoustu křivek a křivky na střihu a těle musí odpovídat. Sukně se dá tak nějak zprůměrovat, aby dobře padla na více postavách, ovšem kalhoty jsou díky množství křivek, ve kterých je musíte pohlídat a vědět, jak se vzájemně ovlivňují, docela oříšek. Jedna z našich učitelek šití to přirovnávala k hraní šachů ne v ploše šachovnice, ale v 3D prostoru :).

Protože je úprav pro správné padnutí kalhot opravdu hodně, rozhodly jsme se sepsat jen ty nejdůležitější, ale zároveň vás naučit rozpoznat, co je za problém a kde ten problém vlastně je. K tomu je třeba se naučit “číst” a vyhodnotit vrásnění, které na modelech vzniká. Obecně při špatném padnutí oděvu vznikají dva druhy vrásek. Vrásky z toho, že někde něco táhne, tedy je tam málo látky, a na druhé straně oděv vrásní i proto, že je příliš volný, tedy v místech, kde je látky moc.

Pokud máme málo látky, vznikají příčné vrásky, které se mohou sbíhat do místa s největším tahem (ale nemusí, pokud je tah plošnější). Pokud je materiálu moc, vznikají podélné vrásky, kdy přebývající materiál můžete vzít do ruky. Toto je základ celého fittingu, který zní vlastně velmi jednoduše. Kdyby to ale tak jednoduché opravdu bylo, mohl by dnešní článek na tomto místě skončit.

Vše se komplikuje tím, že není tak jednoduché identifikovat, jestli se jedná o příčné či podélné vrásky a co by mohlo být jejich příčinou. Proto vám nabízíme jednoduchá schémata a návody na to, jak hlavní problémy v padnutí kalhot vyřešit.

Hned na úvod je třeba zdůraznit, že nejen komerční střihy, ale i střihy na míru jsou v základu kreslené na nějakým způsobem tvarovanou zprůměrovanou paní. Tato paní může být Němka, Španělka, Italka nebo třeba i Japonka, záleží jakou střihovou školu daná společnost používá. V podstatě ale žádná ze střihových škol nepoužívá jako svůj předobraz Slovanku, což je jeden z důvodů, proč nám obecně kalhoty tak strašně nesedí. Slovanské tvary navíc jsou přímo synonymem křivek, čímž se situace ještě víc komplikuje.

Tvůrce střihu tedy vezme průměrnou Neslovanku, podle některé ze škol udělá střih opět na základě nějakých empirických pouček, ale až na nás je, abychom ten střih z průměru upravili do invididuálního tvaru.

Jeden příklad za všechny: obvod boků.

Obvod boků je asi nejdůležitější rozměr, podle kterého vybíráme velikost kalhot. A teď zkušební otázka, která ze dvou žen na obrázku má větší obvod boků/sedu?

Byl to chyták. Z čelního pohledu sice ta vpravo vypadá útleji, ale ve výsledku klidně mohou mít obvod stejný, nebo dokonce ta pravá paní větší,  protože může mít mnohem výrazněji klenuté pozadí než paní vlevo.

Vzhledem k tomu, že se střihy kreslí na ženu vlevo, bude mít paní vpravo problém s tím, že se jí boční šev bude klenout dozadu. Úprava je v tomto případě primitivní, na zkušebním modelu někoho požádáte, aby vám na boku nakreslil rovnou linku, která by měla být kolmá k podlaze.