Minulý týden jste si mohly přečíst o mých peripetiích s překladem německého návodu na šaty. Nakonec jsem uzel musela vyřešit po svém a doteď si nejsem úplně jistá, jestli popis v časopisu je napsaný dobře, či ne. Jedna ochotná čtenářka mi daný návod i přeložila (viz komentáře pod prvním článkem), ale ani tak jsem z toho nebyla dvakrát moudrá.
Ale pěkně popořadě… Když nemáte návod, je třeba vše předem promyslet a až pak se pustit do šití.
O zkušebním modelu a přípravných pracích již také byla řeč, dnes vám ukáži, jak jsem postupovala při šití z vybrané látky – hedvábného krepdešínu z EOS.
Podle upraveného střihu jsem šaty nastříhala. Stříhala jsem 2x zadní díl sukně, jeden přední sukňový díl, 2x přední díl živůtku, levý a pravý zadní díl živůtku, šikmý proužek na začištění.
Na nastříhané díly jsem nažehlila proužky elastické výztuhy. Tu jsem stříhala šikmo, pod úhlem 45 stupňů, abych ji mohla pohodlně natvarovat. Kvůli jemnosti látky jsem výztuhu dávala hlavně proto, aby se nevytrhaly švy a aby se v šikmém směru látka hodně nevytáhla. Tužila jsem průkrčník na jednom předním díle, průkrčník na zadních dílech, místo všití zipu a horní okraj zadních dílů sukní.
Na zadních dílech jsem šikmým proužkem olemovala průkrčník a průramky. Okraje obou dílů, které tvoří odhalená záda, jsem dvakrát přeložila do rubu a prošila. Zadní šev, v jehož místě se pak tvoří uzel, jsem …
