Ohlédnutí za čtyř(apůl)denním kurzem

Před dvěma týdny jsme v sobotu ráno opět netrpělivě čekaly v Animice na účastnice našeho dalšího kurzu, který tentokrát poprvé trval čtyři dny v jednom zátahu za sebou. Kurzu navíc ještě předcházel jeden kratší workshop o “electronic wearables”, kde jsme se pod vedením lektorů z okruhu připravovaného kutilského festivalu Prague Maker Faire, kteří jsou zběhlí v technologických vychytávkách, učili propojovat textilie s diodami a dalšími elektro-prvky. Mezi šitím vodivou nití jsme stihli také okouknout 3D tisk na textilie a díky FutLabu si i vyzkoušet, že lze tvary vytvářené z plastových strun tiskout i na hedvábnou organzu… Využití obojího na nositelné oděvy je sice pro nás ještě hudba budoucnosti, ale moc nás baví sledovat, co se v této oblasti děje, a vymýšlet, jak bychom to naše tradiční šití mohly posunout zase trochu jinam. Pokud byste měli chuť 3D tisk sami vyzkoušet, určitě se můžete na Futlab obrátit, a mimo jiné v jejich nabídce najdete jak kurzy 3D tisku, tak i tradičnější kurzy šití pro začátečníky.

Součástky, které se dají všít do oblečení. To kulaté uprostřed (pod cívkou s vodivou nití) je tzv. LilyPad, prostřednictvím nějž se dají programovat diody, aby třeba blikaly v nějakém pořadí či rytmu nebo reagovaly na nějaký podnět (např. změna teploty těla).

Jednoduchý všitý obvod s diodou.

Druhý den po zábavě s diodami nás čekal náš klasický šicí kurz. Tedy klasický… naše dosavadní kurzy byly povětšinou víkendové, ale téměř vždycky jsme nakonec skončily s pocitem, že času na šití je za dva dny strašně málo. Rozhodly jsme se proto kurz tentokrát protáhnout na o něco delší víkend. Z našich zkušeností už prostě víme, že dvoudenní kurz bleskově uteče. První den bývá u většiny účastnic a jejich modelů skoro kompletně zaměřený na fitting. Doladit zkušební modely tak, aby opravdu pěkně padly, a naučit se zanést všechny změny zpátky do papírového střihu je poměrně časově náročné. Možná si říkáte, co je na tom za vědu – hodit na sebe zkušební model, někde něco trochu odšpendlit či pro změnu přidat, maximálně zarovnat délku a hotovo… Ale kdo již na kurzu byl, jistě nám dá za pravdu, že to zas tak jednoduché není. Málokdo má opravdu konfekční postavu, může nastřihnout například šaty z Burdy a bez větších úprav se do nich pustit. Často řešíme asymetrie postavy, kterých si běžně při domácích úpravách střihů nevšimnete, i když padnutí ovlivňují naprosto zásadně (např. rozdílná výška ramen či ramena vtočená dovnitř). A o úpravách pro slovanské postavy a hlavně FBA (úpravách pro větší prsa) bychom už mohly i na základě zkušeností z kurzů pomalu sepsat nějaký souborný manuál…  Teprve druhý den kurzu se pak stříhá, tuží a šije již konkrétní věc. U všech účastnic pak projdeme ve zkratce různé techniky, které jsou použitelné na jejich látkách a modelech. Došívání pak ale většinou nastává až mimo kurz, s našim vzdáleným dohledem a radami zasílanými přes internet.

A i když to obvykle dopadne skvěle a účastnice předchozích kurzů úspěšně zvládly rozešité věci dokončit samostatně, opravdu jsme si přály uspořádat vícedenní kurz, kde bychom mohly na 100% došít začaté modely od začátku do konce a těšit se z našeho koníčku i v pomalejším rytmu, než dovolují obvykle velmi hektické dva dny. Využily jsme tedy jeden volný den státního svátku a tradiční víkenďák prodloužily o pondělí a volné úterý. I pro tentokrát se nám podařilo pronajmout si prostory Animiky, což je naprosto úžasné a inspirující místo v Karlíně.

Foto Animika Hub.

Již v pátek před kurzem jsme se opět s některými kurzistkami sešly na Vinohradech při společných nákupech. Tentokrát jsme jako hlavní úkol měly vybrat látky na korzetové šaty s přiznanými košíčky pro naši kurzovou stálici Martinu a doplnit již vybrané látky o vhodnou podšívku do sáčka pro novou kurzistku Marii, která za námi přiletěla až z dalekého Finska. Vše jsme zdárně zvládly v “bermudském trojúhleníku” ohraničeném obchody Evi látky – B. P. látky – Aped.

V sobotu ráno jsme tedy stály na značkách v Karlíně a napjatě čekaly na nové tváře. Máme asi velké štěstí, ale na naše kurzy šití přicházejí úžasně milé a inspirativní osoby – a i tentokrát všechny nově příchozí dorazily s úsměvem na tváři, plnou náručí energie a s dobrou náladou. Po vzájemném představení, kdy každá účastnice předvedla i vybrané střihy a látky, jsme se pustily do práce.

Čekalo nás nafitování korzetových šatů, krátkého sáčka, pouzdrové sukně, saka podle střihu kresleného na míru, půlkolové sukně se sedlem, hedvábné halenky s vázačkou a tvorba střihu podle oblíbených šatů. V průběhu kurzu se k nám přidala i další účastnice předchozích kurzů, Radka, která chtěla podpořit při nastříhání šatů z nádherného brokátu od Valentina se stromovým vzorem a holoubátky. A povedlo se jí to skvěle, jak ukazují následné mobilovky z procesu.

Sesazené šaty, nad kterými se nám úplně zatajil dech.

Mimo fittingu, stříhání látek a šití jsme ještě zvládly probrat minulost i budoucnost Stehu, zkonzultovat a navzájem vyzkoušet všechny přítomné šicí stroje, prolistovat přivezené inspirační knihy o šití, vysvětlit si úpravy FBA, představit zboží z našeho eshopu včetně všech možných výztuh a ještě mnohem víc.

Radka si také vede pečlivé zápisky do šicího deníčku, jak jsme vám radily v článku o šicí prokrastinaci (zde).

A jak to celé dopadlo? Přiznáváme, že se naše představa, že všichni vše stihnou za ty čtyři dny došít, zase nenaplnila. Ještě den dva by to chtělo… Ale u většiny modelů jsme se dostaly téměř do finále, mohly jsme celý proces opravdu sledovat mnohem déle a zároveň přitom vidět i ty ohromné pokroky, které účastnice během kurzy dělaly, protože zároveň získávaly větší kontrolu nad projektem a obratnost v tom, co dělaly. Zároveň tempo kurzu bylo mnohem příjemnější, našly jsme v něm vedle intenzivního šití a vyprávění o něm i čas na kávičky a zmrzlinové sendviče z vedlejší kavárny…

Takže to pro nás to bylo prostě báječné a děkujeme všem, které toho byly součástí. (A pokud jste s projekty pokročily, budeme rády, když se pochlubíte pod textem.)