Několik posledních let se v “módě z ulice” prosazují dva výrazné trendy: minimalismus, který zbavuje oděv všech příliš zdobných prvků, a normcore, kdy oblečení vypadá naprosto průměrně a často až unisexově. Při pohledu na streetstylové fotky těchto trendů si říkávám, že bych si měla šít více nenápadného jednobarevného oblečení, zároveň ale nikdy neodolám krásným látkám s výraznými barvami a vzory (typicky květinovými). Vzory jsou prostě moje vášeň a poslední dobou se mi daří touto vášní i trochu nakazit své redakční kolegyně.
Při šití výrazných vzorů ale musím řešit problém, jak se s nimi poprat. Samozřejmě, že v ideálním světě bych všechno perfektně sesadila, ale ženské křivky to ne vždy umožňují. Navíc se velice často potýkám s problémem, kdy si koupím poměrně drahý materiál, třeba i počítám s nějakou rezervou, ale podle Murphyho zákona látky prostě není nikdy dost na dokonalé sesazování.
Končím pak s milimetrovými přídavky, nadávám si a pak si stejně znovu při nákupu řeknu o 3 metry látky s tím, že mi na rozevláté maxišaty nutně musí stačit.
S velkými vzory, které nejsou pravidelné (jako třeba proužky nebo čtvrtečky, jimž se dnes v článku věnovat nebudu), je navíc možné pracovat různě, podle konkrétního vzoru a střihu.
A jak lze postupovat?
- Ignorování vzoru
Zcela ignorovat můžete vzory, které jsou velmi drobné, nejsou v nich výrazné kontrasty nebo jednotlivé objekty nejsou od sebe jasně odděleny. Pro ukázku, co tím myslím, přikládám fotky látek, u kterých bych vzor nijak neřešila.