12.2.2018 | Petra, Barbora a Jana | 6 komentářů

Výsledky soutěže

Děkujeme za všechny přihlášky do soutěže, udělaly jste nám velkou radost, jak jste šikovné! A vaše modely jsou tak skvělé, že pro nás bylo strašně těžké rozhodnout, koho postavit na pomyslné stupně vítězů (když nám to tak hezky padlo do té olympiády :)).

Nakonec jsme se rozhodly na prvním místě ocenit projekt, u kterého si moc vážíme odvahy, se nímž se autorka pustila do šití mnohem obtížnějšího, než na jaké si kdy před tím troufla – byla to pro ni ohromná výzva, která dopadla skvěle (a vyhrává předplatné na 1 rok). Na druhém a třetím místě jsme pak ocenily dva opravdu nádherné, “vymazlené” kabáty – jsou každý úplně jiný, takže jsme nemohly rozhodnout jinak, než cenu rozpůlit (a každou z autorek ocenit předplatným na půl roku). A tím ještě nekončíme: prostě vám nemůžeme neukázat další dvoje krásné šaty, takže jsme se rozhodly udělit ještě dvě čestná uznání pro modely z posledního společného šití.

Velmi nás těší, že jste se oproti loňskému roku pustily do daleko složitějších projektů – je vidět, jak vám šití dělá radost a jak se díky zkušenostem posouváte dál.

A protože vám chceme ukázat nejen fotky modelů, ale i nasdílet šicí příběhy výherkyň, je dnes článek trochu delší. Ale věříme, že si příběhy přečtete se stejným zájmem a radostí, jako jsme je četly my.

 

  1. místo: Martina Novotná, chanel kabátek 

Se šitím jsem do teď neměla velké zkušenosti: pokusila jsem se o několik triček, jedny neúspěšné kraťasy a několik polštářů, na kterých jsem se naučila šít rovně. Webové stránky Steh za stehem mě ale bavilo sledovat – vždy jsem se zaujetím četla články a říkala si, že jednou chci umět ušít něco složitějšího.

Pro společné šití jste vybrali kabátek a la Chanel, který jsem prostě musela mít a zároveň jsem se toho tolik nebála, protože jsem věděla, že se bude šít v ruce. Se strojem jsem do té doby nebyla moc kamarádka a bála se, že se někde zasekne niť, nebo že si neuhlídám šev.

Vybrala jsem si střih z časopisu Burda 2/2017, který jsem si půjčila v místní knihovně. Zkušební střih jsem musela upravovat v zadním švu, aby mi kabátek „netrčel“ od krku, a hlavně jsem zužovala rukávy a rozšiřovala ramena, která mám širší. Kvůli látkám jsem si poté udělala výlet do Prahy, prošla jsem obchody od Sartoru, kde jsem koupila hedvábnou organzu, přes Evi látky až do látek Marija, kde jsem nakonec koupila buklé červené barvy a podšívku. Nákup mě vyšel asi na dva tisíce korun i s kráčející patkou ke stroji, kterou jsem si pro jistotu pořídila a která mi velice pomohla.

Celý kabátek jsem šila podle vašeho návodu na Stehu a na Módním pekle, žádné jiné informace jsem nepotřebovala. Práce mi trvala něco přes tři měsíce, a kromě nových šicích technik jsem se naučila také trpělivosti. Snažila jsem se nešít zbrkle: když mi něco nešlo, klidně jsem práci na dva týdny odložila a když jsem se k ní znovu vrátila, všechno šlo mnohem líp.

Dokončení tohoto kabátku považuji za svůj veliký úspěch a zároveň motivaci k dalšímu šití.

 

2.-3. místo: Jaroslava Karenová a Sherlock coat

Začátek zimy, uklízení letních, hledání zimních oblečků.

Jeník (15 let, 193 cm, žížala): „Mami, kde mám kabát?“ (Mluví o kabátu, který jsme pár sezon zpátky koupili v sekáči a který, přestože – pšt – měl dámské zapínání, Jenda docela unosil. Ale to měl tehdy o dvacet centimetrů míň…)

Já: „Vyhodila jsem ho. Už byl hroznej, ani jsem ho nedávala čistit.“

Jeník: „Jé, tak to mi ušiješ novej, že jo? Slíbila jsi to. Že mi ušiješ kabát, až vyrostu. Tak já ti ukážu, jak má vypadat.“

V době, kdy jsem začala hledat střih, jsem vůbec netušila, o čem mluví. Nicméně původní zdroj byl Google, Pinterest a posléze i všemožné blogy a heslo „Sherlock coat“. V jednom blogu jsem našla odkaz na střih Vogue V8940. Tak jsem z něj také vyšla. Úpravy poměrně velké. Snad jsem trefila všechny detaily. Jediná vědomá změna: oproti kabátu, který nosí Benedict Cumberbatch, má zadní „sukně“ sice sklady, ale už se áčkově nerozšiřuje. Materiál: 100% broušená černá vlna s jemnými šedými chloupky od Kalců (ta černá byla vytoužená, nic angličtějšího neprošlo. Stejně jako nějaká zajímavější podšívka.)

Na zkušebním kabátu jsme doladili velikost – hlavně nasazení rukávů a šířku zad. Je počítáno s tím, že Jeník ještě poporoste a snad i trochu přibere na šířku. (Zkušební kabát na fotografiích je ještě před úpravami – ale Jenda trval na tom, že si ho chce nechat, takže po zanesení změn do střihu se vše odšpendlilo do původního stavu.)

Je to můj třetí kabát. První dva jsem šila s lepenou výztuhou, tento je ztužený všívanou žíněnkou a flanelem. Vzhledem ke složitosti střihu a množství dílů (jen vrchní látka má 27 kousků), bylo i dílů výztuhy požehnaně. Například spodní díl kabátu je dole vyztužen šikmo střiženou žíněnkou. Ale v zadním, „sukňovém díle“ je výztuž rozdělená na 9 kousků – v každém místě, kde se látka skládá, mezi sebou výztužné kousky mají cca půlcentimetrovou mezeru, aby zlomy byly pěkně ostré. Žíněnkou jsou vyztužené i všechny drobnosti jako ohnuté manžety a zadní pásek a kapsy. Pásek a kapsy jsou pak v ruce podšité podšívkou, aby držely tvar, ale byly tenké.

V rukávech je všitá podpora rukávová hlavice ze šikmo střižené svrchní látky (zkoušela jsem původně ještě i se žíněnkou, ale to bylo moc). Ramenní vycpávky jsou na míru podle střihu kobátu – taky tady jsem využila odstřižky ze svrchního materiálu. Límec je připikýrovaná žíněnka na filc – pak je šitý podle Alison Smith, která mu říká Melton collar. V původním Vogue střihu je límec dvojdílný, je předělaný na jednodílný podle Jany návodu. Kabát je ještě zateplen vrstvou tenkého vlněného úpletu, který mi doma zbyl ze šatů – je zevnitř neviditelně přišitý jen tam, kde nejsou švové přídavky nebo podsádka pd.

Knoflíkové dírky jsou výpustkové, z vínové tenké vlny (a nepovedly se mi všechny úplně, jak bych si představovala…)

Podšívka je všitá ručně, na červený šikmý proužek. Přední díly podšívky jsou přišité klasicky, zadní díl je volně. Uvnitř kabátu je sedlo z vlněné kostky. Vnitřní kapsička je na zip.

pozn.:   Vím, že je kabát na fotografiích pomačkaný mnohem víc, než by měl být po několika měsících nošení – omluvou budiž majitelův věk a má pochřipková neschopnost s tím něco před focením udělat.

 

2.-3. místo: Petra Hajská – kabát s kožíškem

Jsem ráda, že jste prodloužily soutěž, protože mě to vyhecovalo, abych konečně dokončila červený kabátek. Už jsem ho měla skoro hotový na podzim, ale ve finiši mě trochu táhnul přes boky, což vedlo k tomu, že jsem ho pověsila na ramínko a odklidila z očí… 🙂 Teď jsem tedy vypárala podšívku, povolila zadní boční švy a je to v pohodě.
Designově není nijak omračující (jen jsem si dovolila malou ozdůbku v podobě králičí kožešinky kolem límce) ale mám z něj fakt radost, protože to je můj první kabát šitý klasickou technikou, se kterým jsem opravdu spokojená! A že najdu mouchy skoro všude!  
Střih je z Nahtrends/Patrones 12/2016 – kabát Tommy Hilfiger, materiál 100% melírovaná vlna, komplet podražená tenčím kalikem. S žíněnkama jsem trochu experimentovala, v náprsní části mám i “domette”, vycpávky vyráběné atd…

 čestné uznání: Martina Janíková – plesové šaty 

Ve chvíli, kdy jsem si na Stehu četla úvodní článek k šití společenských šatů, jsem byla přesvědčená, že zcela určitě žádné společenské šaty nepotřebuji, ale ještě než jsem se dostala k příspěvkům do diskuse, už mi bylo jasné, že tentokrát budu muset zabojovat, protože 24.2. má můj syn maturitní ples. Málem bych na tuto událost zapomněla. 

Uchvátily mě šaty, které objevila Bára (kombinace střihu Vogue 8789 na živůtek a McCalls 6706 na sukni), ale už jsem měla na cestě střih Voque 2903 z kolekce Voque Vintage, tak jsem pro tentokrát i vzhledem k časovým možnostem zbrzdila svoji rozmařilost a zůstala u něj. Protože jsem se v létě vytrápila šaty z hedvábného saténu s podšívkou ze stejného materiálu, chtěla jsem tentokrát užít šití z materiálu poslušného. Volba padla na hedvábný dupion. Na Etsy jsem neodolala úžasnému ručně tkanému modrému duhovému dupionu, který z Indie dorazil v rekordním čase (snad ani ne 2 týdny) a dokonce k mé radosti prošel celnicí zcela bez povšimnutí. Byl krásný. Na podložení jsem si z Aliexpressu objednala růžovou organzu ladící s dupionem. Od začátku jsem byla také rozhodnutá, že podšívku u těchto šatů, které pravděpodobně obléknu jen pro pár příležitostí, vynechám, tak jsem se rozhodla, že na začištění švů vyzkouším originální začisťovací šikmý proužek z umělého hedvábí (Hug Snug Seam Binding). To byl panečku nápad! 🙂 V původním plánu jsem měla také vyztužení spodního lemu krinolínovou páskou. 

Šaty jsem oproti originálnímu modelu šila bez sedla a bez rukávů. Začala jsem zkušebním modelem, který prodělal v oblasti výstřihu a živůtku celou řadu úprav. Musím přiznat, že oblékat na sebe zkušební model je pro mě vždy za trest. Pohledu do zrcadla na příšeru v bílém se vždy upřímně děsím. Upravený zkušební model jsem tedy okamžitě pomstychtivě rozpárala a pak už spokojeně pečlivě vyžehlila s použitím škrobu ve spreji, aby se mi díly při kladení na látku nevytahovaly a nekroutily.  

Na internetu jsem hledala informace o zkušenostech s praním dupionu. Nakonec mě přesvědčily obrázky dupionu před praním a po (ztráta lesku), tak jsem nakonec ani svůj vlastní vzorek neprala. Dupion i organzu jsem dle vašich rad jen pečlivě propařila žehličkou s parním generátorem. Že jsem se rozhodla správně se ukázalo už v tomto kroku. První kapka vysrážené vody, která spadla z žehlicího prkna na vyžehlený dupion na zemi na něm okamžitě udělala kaňku (z toho důvodu se už dopředu děsím i čistírny a doufám, že jsem nevyrobila šaty na jedno použití).   

Dlouho jsem pak vymýšlela, jak to udělat, abych si při stříhání organzy a dupionu a jejich značení co nejvíce ušetřila práci. Výsledek byl vzhledem k mé omezené představivosti a nezkušenosti samozřejmě úplně opačný. Když jsem skončila s vystřiženými a sešpendlenými díly v pořadí zkušební střih, organza, dupion a chtěla začít se značením za pomoci rádýlka a kopíráku, myslela jsem, že se vzteknu. Na líc dupionu jsem samozřejmě čmárat nechtěla, a tak začala řada předělávek a oprav, který se mě držel až do konce. U ručně tkaného dupionu jsem při stříhání dílů musela ohlídat nespočet nepravidelnosti v podobě pruhů a řadu různých kazů, kterých bylo a látce více, než mi bylo milé, aby se k sobě na pasovaly a nedostaly se na nepatřičná místa. Vyšlo to jen tak tak. 

Výstřih a průramky jsem prošila podél švové linie a ještě zpevnila pevným okrajem organzy. Pak jsem sešila švy a po rozžehlení je podle návodu začistila šikmým proužkem. Jak už jsem naznačila, byla to výhra tak na půl. Rovné švy na sukni byly OK, ale na živůtku se mi okraje švů protiskovaly při žehlení nevzhledně do líce a navíc při mém klenutějším hrudníku a linii boků nebylo možné švy pěkně položit. Došlo tedy na párání a stříhání osvědčených obloučků. Zip jsem použila skrytý a až na poslední 3 cm jsem jej i skrytě přišila. Ty poslední 3 cm jsem přišila jako obyčejný zip, aby bylo možné schovat jezdec s přívěskem, a na konec přidala na zajištění háček s očkem. Průramky a výstřih jsem začistila šikmým proužkem a spodní lem 10 cm širokým šikmým pruhem. Na krinolínovou pásku nakonec nedošlo, protože mi zdálo, že sukně se pěkně nese i bez ní. 

Přestože jsem si se zkušebním modelem dala docela práci, došlo na další úpravy na skoro hotových šatech. Zabírala jsem přední princesové švy nad pasem a nad prsy. Vůbec tomu nerozumím, ale výsledek je to lepší, než u mého prvního pokusu s halenkou, mým prvním výrobkem šitým zkušebně postupy vysoké krejčoviny, která šla před dokončením rovnou na hadry, protože jsem se do ní už nevešla (více vrstev látky oproti jedné zkušebního modelu udělalo své… :-)) 

Musím se přiznat, že šaty nejsou uvnitř ještě úplně hotové a široký šikmý pruh dolního lemu jsem před focením jen přichytila špendlíky. Do plesu to ale musím stihnout… 

čestné uznání: Andrea – červené Anny

Anna dress jsem objevila už dřív na blogu s vtipným názvem Zruční práce :). Díky Stehu vím o Evi látkách a ten samet tak frčí a líbí se mi víc a víc. Posledním postrčením byl váš článek o práci se sametem. Na Evi webu jsem si vyhlédla krásný ostře růžový bavlněný samet a rozhodla jsem se ho jet okouknout (a jasně, že hned koupit). Byl krásný prosincový den, na trzích na Jiřáku jsem si koupila výbornou kávu, která mi vždycky zvedne náladu (funguje to jako droga) a rozhodla se poslední zbytky špatného svědomí kvůli ceně látky zničit telefonátem s manželem, kterému jsem s nadšením vyprávěla o nezvyklé látce, ze které bude “hustý” šít, a že jestli “můžu”? On byl tak zaskočený tou otázkou, že mi koupi nejen “dovolil”, ale i doporučil s tím, že bude mít ale na šaty monopol a v tom slunečném prosinci z toho byl prostě úplně radostný rozhovor. V Evi jsem postavila batole v kočáru ke knoflíkům, a nechala ho všímat si jich a taky loupáku z Antonínova pekařství.
Růžový samet neměli, ve Zlíně prý taky není a že neví, proč je ještě na webu… Zato měli červený. Byla jsem zklamaná, červené oblečení ani látky si nekupuju. Ale chvíli jsem u něj postála, ten odstín červené byl tak skvěly, veselý, sametová látka tenká a příjemná a měli zbytek přesně na krátké Aninky a vůbec, takže jsem s ním odjela, doma vyprala “na vlnu” a od té doby se jen kochala. Sice mě čekala třetí verze Anna šatů, ale tentokrát jsem chtěla udělat všechno co nejlíp, tak jsem znovu udělala zkušební živůtek s mým prvním FBA. Šití šlo celkem rychle, s bavlněným sametem je to snadné, živůtek jsem podšila oblíbeným ba+hed batistem a sukni jsem si vysnila trochu strukturovanou, tak jsem díly podložila červeným plátnem s bílými vánočními stromečky (které jsem kdysi koupila jako dekorační, ale já tu červenou nemusím ani na vánoce…), které nemělo být vidět díky podšívce. (Sukně není podšitá dodnes). Moc jsem si užila poloruční všívání podšívky, a nejvíc obšívani zipu korálky – to je fakt super, diky, Stehu 🙂 Záložku jsem nakonec vyřešila tak, že jsem od budoucí hrany prehybu díly zase příslušne zúžila, našila šikmý proužek, přehnala, napařila a přišla k podkladu. (Poprvé rychle a nepřesně 23.12., tak je to na fotkách, před pár dny jsem záložku opravila.)
No a materiál zbyl, samozřejmě, na jedny mini šatičky. Já si prostě nemůžu pomoct. Navíc jsem jako vánoční pozornost od Evi látek objevila krajku s červenou stužkou uprostřed. Posílám i ty malé, protože oboje šaty prostě patří k sobě.

 

Článek pro Vás napsala Petra (12.02.2018/1:13)

Leave a Reply

6 Komentáře "Výsledky soutěže"

  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Barbora
Admin

Všem vítězkám se ozveme i meilem:-)

Melenam
Člen

Krásné kousky! Ten pánský kabát je naprosto luxusní! A paní Andrea je v červených Annách nádherná (červenou bych na Vašem místě rozhodně vzala na milost)..

Spaci
Člen

Děkuju 🙂 Ona je ta červená fakt krásná sama o sobě.

Vendula
Člen

Radost pohledět na všechnu tu krásnou práci, gratuluji všem oceněným. Vůbec porotě to rozhodování nezávidím 🙂.

Monika
Člen

Jsem ráda, že vyhrál ten červený kabátek Martiny. Je to přesně ta motivace, která se mi občas hodí (díky za příběh z výroby;) a konečně se tu objevil typ, kde nejsou FBA úpravy ale naopak má slečna širší ramena:)).
Přestože kabát na dalším místě i plesové šaty jsou snad ještě náročnější na ušití a taky moc parádní.