Vínový kabát s volánky II.

V minulém článku jste se dozvěděly, jak jsem si vybrala a upravila střih na kabát a jak jsem tužila přední díl a krovky kabátu. Dnes už vám představím hotový kabát, ale nejdřív se vrátíme k samotnému šití.

Po zkompletování celého těla přišel na řadu límec a prošívání okrajů.

Původně jsem si chtěla objednat nit Gutermann buttonhole twist, která je dostupná jen ve dvou anglických e-shopech, z nichž jeden má poštovné asi 18 liber za zásilku. Proto jsem nakonec zvolila osvědčený Kenton Trimmings (tyto nitě jsou trochu silnější než klasické dírkové hedvábí od Hedvy). Tam zase mívají dlouhou vánoční pauzu, takže jsem objednávku posílala na poslední chvíli, abych druhý den zjistila, že jsem ji asi nepotvrdila a bez nití (a knoflíků) budu minimálně do půlky ledna.

Nakonec jsem se rozhodla použít o něco tenčí dírkové hedvábí také od Gutermann ve stejném odstínu, které mají třeba na latka.cz. (Hedva podle vzorníku nevyrábí ani vzdáleně odstín, který by se mohl hodit). Pořídila jsem zde i klasické rohovinové knoflíky.

Prošívání jsem chtěla mít trochu dál od okrajů a proto jsem si vzala na pomoc šikovné udělátko, kde jsou vyražené nejčastěji používané vzdálenosti. (Moje měřítko je od Prymu, podobné, ale kovové, můžete najít v našem e-shopu. Máme i plastovou variantu v palcích, která je super, pokud používáte zahraniční střihy.) Měřítko jsem využila i k tomu, abych udržela stejný rozestup stehů. Šila jsem předním stehem a používala jsem stehovací jehlu, která práci dost urychlila.

Límec je vyztužený speciální lněnou výztuhou, která je velmi tuhá, přesto poměrně hladká. Tato výztuha se stejně jako spodní límec stříhá v šikmém směru.

Dále přišly na řadu rukávy. Pokud rukávy všijete a stále se tvoří drobná zvrásnění či nedokonalosti, nebojte se vzít žehličku a hlavici vysrážet  z rubu znovu. Je potřeba mít přídavky sestřihlé opravdu jen na jeden centimetr, jinak hlavice bude dělat neplechu. Zejména u vlněných materiálů jste schopné přídavky rukávové hlavice sežehlit do hladka. Do samotné hlavice zajíždějte jen na vzdálenost max 2 cm. Jste po vysrážení nedočkavé, jestli pomohlo? Výsledkem se pokochejte, až bude látka zcela suchá a vychladlá (to je obecná zásada – oděv nechte vždy po žehlení při šití vystydnout na prkně).

Opět malé časové okénko: stav k 26.12. (Rukávy zatím jen přistehované.)

Jako výplň do rukávové hlavice jsem použila pásku, která se ve Francii nazývá cigarette, zřejmě podle struktury filtru.

Pokud si nechcete šít vlastní vycpávky, poohlédněte se v zahraničních e-shopech po těch vícevrstevnatých – většina žen má totiž jedno rameno níž a druhé výš, což vykompenzujete právě nestejně vysokými vycpávkami. Okraj kupované vycpávky je pak potřeba vystřihnout do tvaru vašeho konkrétního průramku (proto já osobně dávám přednost vycpávkám doma šitým, protože pracnost je ve výsledku úplně stejná).

Jak už víte z inspiračních fotek a podle nadpisu, originální kabát má volánkové kapsy. Vychytat tvar a velikost kapes byl poměrně oříšek, protože ze začátku mi kabát s kapsami připadal trochu jak Ronův společenský oděv z filmu Harry Potter a Ohnivý pohár. 🙂

Z filmu Harry Potter a ohnivý pohár

Základem střihu je volán s poloměrem asi 30 cm a  šíře 8,5 cm, jen s mírným zaoblením v rozích. Patka je tedy nařasená, ale s větším dolním okrajem, než kdybych vystřihla prostý obdelník. Pokud byste se do podobného stylu pouštěly, kapsu udělejte jen o málo delší, protože v kabátovce objem ještě nabyde. Kapsu nazkoušejte z nějakého poměrně tuhého materiálu. (Já jsem použila tužící pláténko. )

Někdy ve fázi ladění střihu na kapsu nastalo moje trápení. Z kabátu jsem byla opravdu hodně nadšená, ale v té chvíli jsem také váhala, jestli nařasená patka není už moc barokní. Zkoušela jsem kapsu jen ze zkušebního materiálu, pak ještě na něj dát kousek kabátovky a stále jsem byla bezradná. (Samozřejmě jsem se ptala Báry a Petry, přičemž jedna říkala, že určitě s volánkem a druhá, že určitě bez volánku. 😀 ) Nakonec jsem zkusila na kabát přišpendlit knoflíky, které celému oděvu dodaly větší nádech pánského stylu, všechno si sedlo a já se rozhodla pokračovat v původním plánu.

Dilema s kapsou vrcholilo na Silvestra.

Další problém nastal s tím, že kvůli nařasení kapsy je vidět na rub patky. Originální kabát to řeší podšívkou v identickém odstínu, což bylo v případě mého modelu dost nereálné. Z toho důvodu jsem se rozhodla udělat patky ze dvou vrstev kabátovky a vyztužit je výše zmíněným plátýnkem.

Při šití sak a kabátů rády používáme netradiční a vtipné podšívky, které však v drtivé většině případů nevybíráme v oddělení podšívek. Abychom nezruinovaly svoje rozpočty, nakupujeme hlavně hedvábné látky vhodné na podšívky v různých akcích či slevových koutcích – a ve chvíli, kdy něco šijeme, saháme pro ně spíše do zásob. Díky tomu někdy podšívka úplně neladí k vrchní látce, což se dá doladit použitím té správné barvy paspulky/šikmého proužku.

I v tomto případě podšívka tak úplně neladila. Původně jsem však myslela, že by vhodným doplněním mohla být smetanová paspulka, nakonec jsem se rozhodla pro ostře růžovou. Ve zbytcích jsem objevila kus habutaje perfektní barvy a rozhodla se, že jej na okraje použiji.

Ačkoliv se můžete občas dočíst, že mezi podšívku a vrchní látku se dává pouze paspulka (tj. šikmý proužek se šňůrkou uprostřed), použít můžete i samotný šikmý proužek přežehlený napůl. Při všívání šikmý proužek lehce natahujte, pokud ho budete držet volně, bude hrozně tancovat, a tudíž pak bude nerovnoměrný, zvlášť pokud ho budete mít stejně jako já z hedvábí.

Jak už víte z minulého dílu, jeden díl podšívky jsem v této chvíli už měla všitý v kabátu, takže jsem sešila všechny ostatní díly a na tento poslední díl jsem našila zbytek podšívky.

Pevnost podšívky byla přezkoušena různými sofistikovanými nástroji.

A už mě čekal jen poslední krok – vyšití knoflíkových dírek a našití knoflíků.

Spousta z vás má z dírek strach. A je pravda, že střihnout do kabátu, který jste šily hodiny a hodiny, chce notnou dávku odvahy. Kromě panáka něčeho tvrdšího vám ke krásné dírce může pomoci i takový drobný podvod – pokud máte doma stroj, který vyšívá dírky s očkem, můžete dírku vyšít obyčejnou nití na stroji, tu pak vystřihnout a obšít dírkovým hedvábím. Strojová dírka bude takový mustr, aby dírky byly stejné a stejnoměrné.

A jakto celé  dopadlo? (Kabát jsem došila 7.1.)

Původně jsem doufala, že fotky budou alespoň trochu zasněžené nebo ojíněné, ale bohužel nasněžilo až druhý den po focení.

P.S.: V průběhu šití kabátu vyšel článek s videem o našem oblíbenci Thomasi von Nordheimovi. Když se na konci usmíval na obrazovce, moje dvouletá dcera se na něj otočila, řekla mu ahoooj a poslala mu několik pusinek. Mně se pak následně zdálo o tom, že Thomas vydal druhou knihu, tentokrát zaměřenou čistě na šití kabátů. Takže doufám, že to bylo znamení a budeme se moct od něj opravdu těšit na další porci tradiční krejčoviny!