11.1.2018 | Jana | 4 komentáře

Vínový kabát s volánky

Zhruba od roku 2011, kdy jsem se už asi podesáté opět pustila do šití, tentokrát hlavně do tradiční krejčoviny, dodržuji tradici, že každý podzim šiji alespoň jeden kabát. Ten úplně první byl duffle coat pro mého muže, celý podražený organzou a vyteplený icewoolem. Jako takový byl hrozně těžký, teplý a zůstal téměř nenošen. Kabát jsem navíc šila zhruba 5 měsíců (od září do února), jeho fotky najdete na mém starém blogu.

Další kabát už jsem šila podstatně kratší dobu, ale díky atestaci v listopadovém termínu jsem s ním začala pozdě, takže hotový byl také až v druhé půlce zimy. Pak už šly jednotlivé kabáty rychle v řadě za sebou a díky postupnému zrychlování jsem dokázala ušít za sezonu dva a jednou dokonce i tři.

Letos jsem minimum jednoho kabátu splnila rychlokabátem se včelkami a říkala jsem si, že se tentokrát konečně budu věnovat šití obyčejnějších věcí, abych měla vůbec co na sebe. Náš říjnový kurz šití kabátu mě ale donutil změnit názor. Klasicky šitý kabát prostě aspoň jednou ročně musí být!

Původně jsem se zamilovala do střihu kabátu s krovkami z Patrones č. 377.

Nebyla jsem si ale moc jistá kulatými okraji, jejichž nevhodnost pro můj typ potvrdil zkušební model. Navíc mi cestu zkřížila další láska – kabát Burberry v pánském stylu, ale s volánkovými kapsami.

            

Nakonec jsem vyšla z původního střihu, okraje jsem však narovnala a výrazně rozšířila klopy a límec. Jako u všech střihů z Patrones jsem musela kabát rozšiřovat v oblasti boků (střihy Patrones jsou oproti Burdě obecně velmi úzké v bocích, kalhoty rovnou stříhejte o číslo větší s tím, že je budete zužovat v pase), prodlužovala jsem i délku kabátu asi o 7 cm. Úpravou prošel průramek (zúžení ramenního švu) i rukávová hlavice, kterou jsem prodlužovala a rozšiřovala. Možná to vypadá jako hodně práce, ale jedno odpoledne navíc věnované tomu, že nebudete mít o číslo menší kabát s rukávy, v nichž se nebudete moct hýbat, a klopami, které nesvědčí typu postavy, za to rozhodně stojí!

Při úpravách tvaru klop a límce můžete postupovat způsobem popsaným zde, nicméně límec s velkou pravděpodobností poté nebude sedět, takže je potřeba ho dopředu nazkoušet. (V tradičním šití bespoke kabátů a sak ostatně střih na límec neexistuje, tvaruje se z kousku šikmo střiženého materiálu. Spodní límec se stříhá šikmo, horní límec se pak stříhá podle toho spodního.)

Třetí lásku – finální materiál – jsem potkala v BP látkách při bleskové návštěvě po návratu ze Skotska. Má nádherný, ale totálně nevyfotitelný odstín, který je něco mezi  Pantone 19-2430 a 19-2431. (Pro ilustraci přídávám obrázky těchto barev z internetu, ale opět na monitoru neodpovídají  úplně realitě mého Pantone vzorníku.)

Celý kabát je šitý tradičními metodami, které jsme mapovali v našem seriálu v loňském roce. Popis šití celého kabátu by byl zase na 10 článků, proto bych ráda pouze vypíchla věci, které jsem dělala jinak. S kabáty totiž nikdy nejsem úplně spokojená a šití každého dalšího kabátu mi umožňuje předchozí chyby napravit.

Jako výztuhu těla  jsem použila kabátovou výztuhu od italské firmy Zorloni, která jako jedna z posledních tká své materiály v Itálii, spolu s prsní výztuhou Sanremo a tužícím pláténkem od téhož výrobce.

Vzhledem ke krovkám, které se na zadním díle překrývají, jsem musela šít kabát trochu specifickým způsobem. (Celé by se to dalo vyřešit podsádkou horní krovky, ale neměla jsem na ni dost materiálu.)

Po napikýrování a olemování předního dílu jsem k němu přišila většinu krovky (až na posledních cca 5 cm).

Poté jsem vypracovala dvouvýpustkové kapsy. Jak jsem psala loni, celková šíře dvou výpustek by měla být 1,5 cm, tj. jedna výpustka by měla mít 0,75 cm. Vzhledem k tloušťce materiálu to pak znamená mocné odstřihování přídavků a poněkud složitější práci s materiálem, proto jsem se rozhodla zkusit udělat výpustku o něco širší. Při přišívání výpustky jsem volila šířku odpovídající šíři patky, takže asi 9 mm. I tak malý rozdíl způsobil, že se s výpustkami mnohem lépe pracovalo a ve výsledku celková šíře nebyla o tolik větší. Z toho plyne poučení, že je potřeba prozkoumávat nové možnosti a někdy neuposlechnout rad zkušenějších, i kdyby to byl největší šicí guru. (Takže když nám napíšete, že jste něco podle nás zkoušely a toto a toto funguje lépe, rády se poučíme.)

Po přišití kapes jsem vyztužila záložku a okraje krovek tužícím pláténkem. Celý díl tužení jsem vystřihla z jednoho kusu materiálu. Každý díl pak vypadal nějak takto:

Abych kabát mohla sešít a poprvé vlastně vyzkoušet, jak všechno dohromady funguje, bylo potřeba přišít podsádku předního dílu,  založit všechny okraje a vypodšívkovat horní krovku.

Jak jste už mohly vidět na našem Instagramu a Facebooku, zvolila jsem zase poněkud bláznivou podšívku.

Jako velký nedočkavec jsem zkusmo našpendlila kabát na pannu.

Pro časovou představu: kabát jsem začala stříhat 30.listopadu a k tomuto stavu se dostala 16. prosince.

V příštím díle se dozvíte, jak jsem kabát dokončila, jaké jsem měla dilema s kapsami a samozřejmě se můžete těšit na fotky celého kabátu!

Článek pro Vás napsala Jana (11.01.2018/11:40)

4
Leave a Reply

Please Login to comment
2 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
JanaR.NielaD Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
NielaD
Člen
NielaD

Krásný den, jedno velké Ách a hlasím, že máme zřejmě stejný vkus na barvy… já z něj chystám modifikaci těchto dvou a bude to kabát do slabší zimy. Jako je nyní. Daniela

Screenshot_20171205-182535.png
Screenshot_20180106-092123.jpg
IMG_20171215_143056_098.jpg
R.
Člen
R.

Tak já už mám s kabátem letos splněno a můžu se v klidu vrhnout na ty základní kousky šatníku. Jani, je prosím nějaký významný rozdíl mimo tuhosti mezi prsními výztuhami San Remo a Crinone?

PS: Nemám ráda tyhle seriály na pokračování. To čekání na další díl je k nevydržení 🙂