Mám ráda zvláštní střihy. A proto když letos na začátku června vyšla nová kolekce Sakura od novozélandských indie designérů Papercut Patterns inspirovaná japonskou kulturou, zalíbily se mi dva střihy. Nejprve jsem váhala a s objednáním otálela, ale když jsem je občas na nějakém blogu zahlédla ušité, pokaždé jsem měla nutkání střihy zakoupit. Nakonec jsem tedy neodolala kabátu Sapporo a šatům Kobe.
Látka na tento kabát byla vlastně náhoda. Po zakoupení střihu jsem nic konkrétního neplánovala, rozhodně se mi nechtělo vyrazit ihned někam do obchodu a shánět v červnu kabátovku. Ono se to vždycky nějak vyvine… To jsem se takhle, začátkem července, vracela z karlovarského filmového festivalu a když už jsem jela domů přes Prahu, vzala jsem to s malou zastávkou přes vinohradské Bermudy. Znáte to… Látek plné skříně, nic urgentního nepotřebujete, prakticky to nemáte už dál kam dávat a hlavně máte před sebou tolik zamýšlených projektů. Ale stále je ve vás to nutkání, které vás táhne do obchodu s látkami. Co kdyby se tam našel poklad, co kdybych něco zásadního prošvihla… Takže šup na Vinohrady! Nejprve se mi podařilo ukořistit pár zvláštností ve slevách v Evi. Adrenalin stoupá, euforie z dobrého nákupu pracuje na plné obrátky, tak jsem si ještě řekla, proč nezajít do BP látek, když už jsou vlastně za rohem a já „potřebuji“ ten bílý len. Kromě bílého lnu jsem tam ještě pořídila černý úplet, protože ten je potřeba mít v nějaké zásobě doma stoprocentně, a ještě jednu krásku v lilkové barvě (ze které, když o tom tak teď při psaní článku přemýšlím, bych mohla ušít zkrácenou variantu šatů Kobe). S výběrem jsem tedy byla velmi spokojená, skoro jsem šla už nákup zaplatit, když jsem si ve spodní části regálu hned u dveří všimla moc krásného odstínu pomněnkové barvy… Kabátovka… Vlna s kašmírem… Docela dobrá cena… To tu přeci nenechám… Takže jsem si nechala odměřit 2,5 metru jen tak, bez zvláštního úmyslu. Prostě na nějaký kabátek…
