Jak šít šaty krásné i z rubu

Když jsem začínala šít, bylo mi tak trochu jedno, jak oděv vypadá. Hlavně, že jsem měla rychle něco nového. Jednou jsem přišla ze školy a protože jsem měla pocit, že nemám co na sebe, ušila jsem si za odpoledne kostkované kraťasy. Dost pochybuji o tom, že jsem sesazovala vzor, a zapínání jsem asi řešila místo knoflíkem a knoflíkovou dírkou spínacím špendlíkem, což bylo pro moje telecí šicí období obvyklé. Naštěstí ale trvalo jen asi tři roky a zhruba někdy ve čtrnácti až patnácti jsem začala mnohem víc řešit kvalitu zpracování. Respektive mi začalo více záležet na tom, jak oděv vypadá zvenku, vnitřky jsem až tolik neřešila. Kombinace mého věku, amatérské roviny šití a faktu, že jsem totální samouk, pak vedla k až úsměvným situacím, kdy jsem vystřihla podsádku vestičky a místo toho, abych ji předšila, podložila jsem s ní okraj a ten dvakrát zahnula a prošila.  Z vnější strany pak vestička už vypadala dobře, ale ten vnitřek! Naštěstí jsem si pak koupila burdovskou knihu Šití krok za krokem, která mi v mnoha věcech otevřela oči. (Návody v samotné Burdě jsem nikdy nechápala a dodnes, když dojde na nejhorší a musím se kouknout, jak se něco má ušít, musím návod číst pětkrát.)

Postupem času jsem se propracovávala nejen k hezčím výsledkům, co se zevní strany oděvu týče, ale i k hezčím vnitřkům. Na vysoké jsem začala hlavně do svrchních oděvů dávat kontrastní a vzorované podšívky a plně se tato moje vášeň (nebo úchylka? 🙂 ) rozvinula po návratu k šití před 6 lety.

Tehdy jsem pomalu objevovala svět couture šití a zjistila, jak skvělá věc je hedvábná podšívka. Už jen to je obrovský skok kupředu, protože hedvábí je nejen ze všech materiálů nejpříjemnější na kůži, ale také vypadá ušlechtile a sofistikovaně, a to i když je třeba nošením požmoulané a různě pokrčené. Nevýhodou je horší manipulace a vyšší cena. Pokud nemáte se šitím splývavého hedvábí velké zkušenosti, je hedvábná podšívka vlastně takovou příležitostí, jak se to naučit. Podšívka vám nějakou tu nepřesnost odpustí mnohem lépe, než kdybyste šily kupříkladu top či šaty, takže si můžete práci s hedvábím osahat a v případě šití celého oděvu se pak tolik nebát (nebo vědět, na co si dát pozor).

Na podšívku samozřejmě nemusíte používat ty nejdražší hedvábné materiály. Levná hedvábí seženete v ZV Silk, brněnském Solidusu nebo Biltexu a v novém, teprve pár měsíců otevřeném obchodě Látky Marija. Rozhodně nahlédněte i do B.P. látek a slevové sekce Evi-látek. (Tipy mimo Prahu a Brno vítáme!)

Na podšívku se hodí splývavá hedvábí, která budou klouzat – v první řadě tedy satén, který ale bývá nejdražší, potom habutaj a krepdešín (tam ale pozor na klouzavost, kupříkladu krepdešíny ze ZV silk se na podšívky nehodí).

Když se nabažíte pocitu, že nosíte na těle hedvábí a že skvěle vypadá, můžete pokročit dále k podšívkám s drápkem. Kontrastní či vzorované podšívky jsou znakem toho, že si s nimi dal někdo práci, a i když podšívka nebude vidět, vy o ní  vědět budete a při každém oblékání se budete kochat (je něco lepšího než uspokojení nad vlastní dokončenou prací?).

Samostatnou kapitolou jsou pak vnitřky svrchních oděvů. Tam si totiž můžete hrát donekonečna – pro méně odvážné jsou tu kontrastní paspulky (či prošití podšívky v kraji), pro odvážnější zářivé barvy a vtipné vzory.

U nepodšitých oděvů je standardem oděvní výroby začištění overlockem. Je to rychlé, je to esteticky přijatelné, ale pokud chcete něco více než vzhled, který neurazí ani nenadchne, můžete použít jiné způsoby začištění. Ačkoliv mám overlock doma, používám ho jen na úplety a šaty bez podšívky zakončuji jinak. Chystáme celý  článek o tomto tématu, takže dnes jen ve stručnosti – v couture šití je i dnes běžné ruční obnitkování (mimochodem skvělá relaxační práce po těžkém dni), v zámoří má velkou tradici obšívání různými proužky (jako třeba páskou Hug Snug).

U šatů s velkou sukní je pak potřeba vyřešit olemování záložky. Můžete ji olemovat šikmým proužkem, krajkou (v případě kolové sukně elastickou), nebo nedělat záložku klasicky z vrchní látky, ale ze samostatného širokého šikmého pruhu.

Kontrastní či vzorované mohou být i kapsy. 🙂

Samostatnou kapitolou jsou pak šaty s korzetovou bází, kde je možné (nebo spíše naprosto nezbytné) se zcela vyřádit. Báze se zapíná na samostatný zip, který nebude vidět, takže může být třeba neonově zelený, to samé platí pro pasovou stuhu. Pokud se šije báze kupříkladu z batistu, je třeba ji na dolním okraji olemovat. V takovém případě ji můžete opět olemovat šikmým proužkem, třeba sladěným s lemováním záložky sukně. Krásně vypadají i patentky potažené barevně sladěným tenčím splývavým hedvábím. (K tématu šatů s korzetovou bází se na našem webu určitě vrátíme, a to nejspíše v období před další plesovou sezónou).

Krásné vnitřky jsou dokonce i nakažlivé. Na následujících fotografiích můžete nakouknout i do šatů mých kolegyň.

Baví vás oděvy s krásným vnitřkem? Pokud ano, je to skvělé, ale nikdy nezapomínejte na to, že prioritu má celkové padnutí a vypracování z líce. Pokud si tedy nejste jisté, že kontrastní frajeřinka bude v souladu s vypracováním na líci, prostě ji vynechte.

Pokud v tom nevidíte smysl, šijte prostě svůj standard a neohlížejte se na nás, co v každých šatech potřebujeme nalézat znovu a znovu tak trochu poklad (a ten je přece vždycky uvnitř! :)).

V případě, že na krásných vnitřcích také ujíždíte (a jsme si jisté, že je vás tady takových víc než dost), budeme moc rády, když se pochlubíte pod článkem nebo v diskuzi – inspirace není nikdy dost!

Uložit