Požádaly jsme Vendulu, výherkyni naší soutěže, jestli by nám nenapsala alespoň krátký článek o tom, jak šila svoji úžasnou bundu. Máme radost, že bleskově dodala skvělý a obsáhlý text a věříme, že v něm najdete mnoho inspirace!
✂
Taky znáte ten pocit, kdy toužíte po nějakém kousku oblečení a v obchodě na něj nemůžete narazit? Já už takhle několik let hledala koženou bundu nebo kabátek v podobném stylu. Ne že by v obchodech nic nebylo, bundiček a kabátků je tam spousta, ale když už se mi nějaký kousek líbil, tak mi byl většinou malý přes prsa a ve větších velikostech zase v ostatních partiích velký. Když jsem pak zahlédla v jedné šicí diskuzi model, který měl ten správný střih, volba byla jasná – tuhle bundu musím mít taky!
Střih je ze staršího čísla Burdy 6/2005, model 131. Látku jsem vzala ze svých zásob, je to vlněná kabátovka se zažehleným efektem, kterou jsem asi před rokem koupila ve slevách v Evi látkách. Látka je poněkud tužší, díky zažehlenému efektu se z určitých úhlů leskne, jindy zas trochu připomíná semiš.
Střih jsem nejprve musela vzhledem ke své výšce trochu prodloužit v trupové partii, pak už nic nebránilo ušití zkušebního modelu. Moc mi neseděl, na zádech látka odstávala, přes prsa zas pnula, značky pro linii ramen nebyly na správném místě. Začala jsem s nápravou v oblasti ramen a použila úpravu pro rovná záda, pak následovala oblast prsou. Hned poté jsem se pustila do úpravy zad, což bylo poněkud náročnější, protože jsem neměla k dispozici ani krejčovskou pannu, ani pár šikovných rukou navíc. Po několika kolečkách odšpendlování látky, zkoušení a kontrolování se v zrcadle jsem byla konečně spokojená. Zkusmo jsem našpendlila rukáv, který seděl vcelku dobře, a tak jsem se mohla pustit do samotného šití. Později jsem však litovala, že jsem nazkoušení rukávu nevěnovala víc pozornosti, ale k tomu se dostanu.
Látku nelze prát, proto jsem ji pro jistotu chtěla vysrážet pomocí páry. Bohužel jsem tento krok uspěchala a nečekala při posouvání látky na její úplné zchladnutí, takže se mi podařilo na ní vytahat několik bouliček. Navíc jsem zjistila, že je látka na několika místech upatlaná. Dodnes netuším, kdy, kde, jak a čím se mi podařilo ji takhle ušpinit. Doslova mě polilo horko, naštěstí se mi po hodinách přerovnávání podařilo všech osmnáct (krát dva) střihových dílů položit na látku tak, abych se vyhnula všem boulím i flekům.
Přestože je látka spíš tuhá a pevná, měla velkou tendenci se při žehlení vytahovat, lepit a nechtěně tvarovat, proto jsem se rozhodla veškeré střihové díly podrazit tenkým bavlněným batistem. Díky podražení látka naštěstí i při žehlení docela poslouchala, navíc jsem si mohla vše potřebné označit z rubu mizícím fixem. Podsádky jsem podrazila silnějším plátnem a do oblasti zipu pro jistotu ještě nažehlila proužky vlizelínu. Aby se kapsový otvor nevytahoval a neměl tendenci se moc rozevírat, podložila jsem oblast kapes žíněnkou. Ramenní a horní rukávové díly jsem podložila tenkým vatelínem.
Vzhledem k množství střihových dílů bylo vlastní šití časově náročné, ale nečekaly mě žádné záludnosti. Na odstřižku látky jsem zkusila prošít rozžehlený šev, prošití se mi zalíbilo, a tak jsem jej aplikovala prakticky na celou bundu, čímž jsem si proti návodu ke střihu přidělala trochu práce. Nejde o nic těžkého, chce to jen trpělivost a o něco více času. Na prošívání jsem použila základní patku s vyznačenou linií, která mne vedla při zachování stejných odstupů od švu. Možná jsem mohla na prošívání použít trochu silnější nebo výraznější nit, ale žádná lepší nebyla zrovna po ruce, takže jsem zůstala u běžné.
Přestože by švové přídavky měly díky prošívání držet hezky na místě, pod vlivem žehličky se zvláštně kroutily a lepily, proto jsem je pro jistotu ještě přichytila krokvičkovým stehem k batistu. Předtím jsem ale švové přídavky nastřihla a ve větší části bundy navíc vytvarovala do obloučků.
Na této bundě jsem poprvé v životě ušila rukávový rozparek se zipem a podkrytem. Měla jsem z něj obavy a byla jsem v pokušení zjednodušit si práci tím, že rozparek nebo alespoň podkryt jednoduše vynechám, ale po chvíli odhodlávání jsem se do něj pustila. Obavy byly naštěstí naprosto zbytečné, nejde o nic složitého, jen je pro hezký výsledek důležité značit a šít opravdu přesně.
Jak jsem již naznačila výše, trochu se mi vymstilo, že jsem odbyla úpravy padnutí rukávů. Rukáv v oblasti rukávové hlavice neseděl, a tak jsem dodatečně musela měnit tvar rukávové hlavice a tvar průramku, aby rukáv jakžtakž vypadal. Celá procedura mi zabrala několik hodin a přiváděla mě k zoufalství, takže i když výsledek není dokonalý, jsem s ním vcelku spokojená. A jedno vím zcela jistě – nikdy, ale opravdu nikdy, už neodbydu nazkoušení rukávu! Pro lepší padnutí jsem rukávovou hlavici ještě vypodložila pruhem kabátovky na pletenině (moje náhražka icewoolu) a oblast ramen podložila tenkými ramenními vycpávkami ze žíněnky.
Před samotným všíváním podšívky jsem ještě perličkovým stehem zajistila švové přídavky k podsádkám, našila ozdobnou paspulku a v krajích přichytila podsádky k batistu. Původně jsem měla v plánu udělat si vlastní paspulku v nějaké kontrastní barvě, ale ve svých zásobách jsem našla zbytek hotové paspulky, která dokonale ladila ke vzoru na podšívce. Podšívku jsem do bundy všívala ručně. Tady se mi opět vymstila moje nedůslednost při nazkoušení rukávu, protože jsem si zapomněla označit provedené změny ve tvaru průramků a rukávových hlavic do střihu na podšívku. Takže mě opět čekalo kolečko úprav, i když tentokrát mi to šlo rychleji.
Přestože vše nešlo jako po másle, opakovaně jsem upadala do stavu zoufalství a několikrát odložila bundu na čas do kouta, mám z ní opravdu radost. A navíc jsem bohatší o nové zkušenosti a ty jsou, jak známo, k nezaplacení :).
Autorka: Vendula
Šít mě naučila již v dětství maminka. Už jako malá holka jsem si doplňovala šatník vlastními výrobky, které s postupujícím věkem začaly v šatníku převládat. Po mnohaleté šicí pauze jsem znovu objevila svůj dávný koníček a opět mu propadla. Baví mě objevovat, zkoumat a zkoušet různé šicí techniky a postupy, hledat zajímavé střihy a v neposlední řadě také nakupovat krásné látky.
Kategorie: Příběhy našeho šití, Šijte s námi, Vyšší krejčovina, Zdarma
Děkuji, krásný článek, krásná bunda.
Mám mnohdy podobné zkušenosti: všechno, co třeba jen trošku odbydu, protože trpělivost a pečlivost nejsou moje silné stránky, se mi pravidelně vymstí :-).
Nádherná práce, děkuji za sdílení zkušeností máte můj velký obdiv !
Paráda všech parád. Moc pěkný.
Mohl by mi prosím někdo objasnit, jaká je výhoda zastřihávání přídavků do obloučků (a kde jste to vzali)? Já to nedělám, přijde mi, že když budou přídavky jen nastřižené a přichycené krokvičkovým stehem k podražení, tak bude síla materiálu rovnoměrnější, nebudou tam “vykousaná” slabší místa.
Ale vím, že se ty obloučky dělávají, tak mě zajímá, jaký to má smysl. Dík.
Ono se to pak o dost snadněji přišívá, protože tam nezavazí ty růžky. Ty obloučky pak ničemu nevadí, jen je potřeba, jako každý přídavek to sestříhat postupně a na líc se nic neprožehlí, pokud máte obavu o toto.
Já jsem za tím žádný hlubší smysl nehledala, jen mi to připadá trochu hezčí 🙂 a navíc jsem v tomto ohledu někdy “hračička” 🙂 . Prožehlení se obávat nemusíte.
Klobúk dole, krásny výsledok a tá cesta k nemu… uf, ja by som to asi nedala 🙂 Bunda vyzerá naozaj profesionálne!
So strihmi z Burdy mám rovnaký problém – široký chrbát, úzke cez prsia a nesadnúce rukávy. Mám otázku – aká je to úprava strihu pre rovný chrbát?
Úpravy pro oblast zad jsou popsány v tomto článku https://stehzastehem.cz/2016/06/10/sijte-s-nami-saty-burda-101-22011-upravy-strihu-na-postavu/
Děkuji všem za milé komentáře, velmi mě těší 🙂
Vendulool, gratuluji. Máte můj obdiv.
To muselo dát tedy práce. Výsledek je skvělý, jste fakt dobrá.
Krása, jaký je trik na pěkné přišití paspulky/přeloženého šikmého proužku u podšívky? Mně se nedaří a nedaří, aby byla hezky rovnoměrná, šířka se mi poněkud mění v průběhu švu, ale nešiju to v ruce, to je pravda.
Paspulku si nejdřív nachystejte – vložte do ní vhodný provázek a proužek sešijte zipovou patkou.:-)
ale to ano, ale když přišiju podšívku/další díl, tak to co kouká není pravidelné, ať měřím jak měřím a snažím se šít “rovně”
Pokud máte paspulko pěkně napevno ušitou, nemůže se vám její šíře hýbat. Paspulku přišpendlíte/přištehujete k podsádce a podšívku přišíváte přesně na šev paspulky. Pokud paspuli vsazujete mezi dva díly, nejprve si ji přišijte na jeden tak, aby její šev ležel přesně na švové linii dílu a přišijte ji. Následně přišpendlete/přistehujte i druhý díl a sešívejte ze strany, kde již strojový šev je, přesně po něm.
To je krása, jste moc šikovná!