Všechny samozřejmě máme nejraději dlouhé a pomalé šicí projekty, komplikované střihové modelace, plošné podrážení organzou a pikýrování. Tedy většinou. Pak ale přijde ten okamžik, kdy dostaneme chuť ušít něco bleskového a úplně jednoduchého, co nám zabere jen pár hodin a radost z hotové věci přichází téměř okamžitě. A v ideálním případě ta rychlošicí věc není tričko nebo sukně na gumu, ale něco efektního… jako třeba kožešinová vesta.
Návodů na ušití vesty z umělé kožešiny najdete na internetu plno, protože se chlupatice pořád drží mezi trendy a jejich pořizovací cena bývá i v konfekci poměrně vysoká. Některé ty návody a youtube videa přitom jdou až tak daleko, že šití vynechávají úplně. Prostě jen do kusu chlupaté látky vystřihnou na vhodných místech průramky a na přepnutí třeba použijí nějakou vintage brož. Umělé kožešiny při stříhání i další manipulaci ale poměrně hodně pelichají a navíc jejich vnitřní strana nebývá na dotek úplně příjemná, takže až takto rychlý projekt vám nedoporučím.
Jeden z návodů kolujících internetem. Obavám se, že ale až takhle lehké to není. Zdroj: http://www.psimadethis.com/diy/fashion/faux-fur-vest
Má verze je podšitá a má trochu tvarovaný límec. Vychází z jednoduššího střihu podobné vesty, kdysi zakoupené v Zaře, na kterou nedám dopustit. Vypadá totiž dobře jak přes obyčejný upnutý svetr a džíny, při vrstvení přes oversized svetry, dá se vzít i na kožený křivák, ale také je možné ji v zimě přehodit přes kabát jako další izolační vrstvu. Z rychlého nákupu ve slevách, tak trochu s otazníkem „kam tohle budu nosit“, se prostě stala stálice šatníku.
Původní vesta ze Zary
Základem je obdélník z lehčí umělé kožešiny o rozměrech cca 60 x 110 cm s vystřiženými otvory na ruce (elipsy o vnitřních osách cca 22 x 12 cm, od sebe vzdálené 30 cm a od horního okraje 3 cm), celý podšitý popelínovou podšívkou. Přední okraje obdélníku ležérně padají v záhybech dolů.
Pro svou verzi jsem udělala několik změn. Zvolená látka – vlněná pletenina s vlasem z tibetské kozy z Delsynu je výrazně splývavější než vzorová vesta, takže nová vesta mohla být celkově větší a mít po stranách výraznější cípy, aniž by působila moc mohutně. Zároveň jsem chtěla využít co nejefektněji ombré barevnost. Obdélník v původní velikosti 85 x 140 cm jsem proto rozdělila na horní světlou část (cca 22 cm), kterou jsem celou podšila kanvasem a v půlce přehnula do límce a přichytila. Stejně tak jsem na nějakých 5 cm založila a krokvičkou přišila spodní okraj. Cca 3 cm od límce jsem odměřila průramky – od ruky nakreslené elipsy, stejně velké jako u první vesty, ale vzdálené od sebe 35 cm, což by mělo dobře fungovat pro velikosti cca 36-44. (Pokud si ale nejste jisté, přeměřte si oblíbené vesty, klidně i sportovní.) Protože jde o pleteninu, průramky jsem raději obšila řetízkovým stehem a pak až vystřihla a přichytila švové přídavky do rubu krokvičkou. Stejně jsem vyznačila a vystřihla průramky na podšívce (zbytkový hedvábný serž z Evi látek), odměřila vzdálenost k založeným okrajům a podšívku všila ručně k horní a spodní záložce a k průramkům (perličkovým stehem). Nakonec jsem přichytila podšívku i k předním okrajům.
Srovnání obou vest: vycházejí ze stejného střihu, jen mají jiné poměry stran.
Stabilizace a vystřižení otvorů na ruce
A takhle vypadá výsledný medvěd:
S tím množstvím ručního šití to sice nebyl úplně projekt na jedno odpoledne, ale samozřejmě je možné podšívku z větší části přišít na stroji (v jednom sledu po obvodu: límec/horní okraj, jeden přední okraj celý, spodní okraj a druhý přední okraj jen ze 2/3 kvůli otočení – ručně se pak odšije jen tak zbylá 1/3 a přichytí se průramky.) Manipulace s umělou kožešinou vyžaduje trochu trpělivosti, čím delší vlas, tím obtížnější je stříhání (snažíme se stříhat nebo řezat jen pevnou část látky a vlas případně nechat přesahovat) a tím více celá věc pelichá. Proto je dobré při stříhání podložit látku třeba prostěradlem, které zachytí ten největší nepořádek, a mít neustále po ruce lepicí váleček.
Zároveň s tímto střihem můžete dál experimentovat – výchozí tvar nemusí být obdélník, ale klidně kruh či elipsa, lze posouvat průramky nahoru a dolů (tím zvětšovat či zmenšovat límec a padavé „klopy“), hrát si s různými materiály, přidat pásek, kapsy či zapínání. Prostě jednoduchost základního střihu vesty není třeba brát jako omezení, ale jako možnost si s ním dále hrát.
Líbí se vám umělé kožešiny? Máte nějaké zkušenosti s jejich šitím? Napište nám do komentářů.
Díky za super článek! Že bych dala tomuhle výstřelku taky šanci? Je pravda, že už je k vidění několik let… Ale než se rozhoupu, tak bude určitě out 🙂
Obrázek je asi z webu http://www.psimadethis.com
http://www.psimadethis.com/diy/fashion/faux-fur-vest
Jestli Vás to láká, určitě jděte do toho! Já se neoblékám nijak moc extravagantně a vloni na podzim jsem zjistila, že tu první vestu nosím skoro stejně často a ráda jako “seriózní” trenchcoat. A děkuji za doplnění odkazu, přidám to do článku.
Už vím, co udělám s kusem té chlupatice, co byla původně na kabátek ke svatebkám! 🙂
😀 To je jasné!
Umělou kožešinu nemám moc ráda, ale ta vaše vesta je opravdu skvělá a vypadá dobře. A ten hedvábný serž od Etro z Evi mám taky 🙂 – je nádherný, ještě zvažuji, jestli padne na košili nebo na podšívku.
Díky! Já ho mám ještě větší kus schovaný na halenku, je fakt hezký.
Koukám, že jsem poprvé špatně četla, že vesta není z umělé kožešiny ale z pleteniny s kozím chlupem. To zní zajímavě, napište pak prosím po nějaké době nošení, jak jste s tím materiálem spokojená.
Zatím můžu potvrdit, že je to opravdu teplé a příjemné na dotek, i když výrazně těžší než klasická umělá kožešina z ropy. Jak to bude odolné teprve zjistím, ale věřím, že ty vysokohorské kozy musí vydržet dost :)!
Vesta vypadá moc zajímavě! Kde se dá koupit takovýto materiál?
Už jsem to v článku našla, omlouvám se 🙂 Delsyn látky. Neznám, snad se tam někdy podívám.
Je to menší obchod, ale návštěvu určitě doporučuji, sortiment je hodně zajímavý a za velmi slušné ceny.
Na té vestě ze Zary je v horní části nějaký háček na zapínání? Aspoň mi to tak z fotky rubu vesty připadá. S vestou jste mi nasadila brouka do hlavy. Koupila jsem na bleším trhu kožich z umělé kožešiny (za 5 euro) s tím, že si z něj třeba udělám krátký kabátek nebo ho prostě nechám na nějaký maškarní. Protože má ale relativně krátký chlup, tak si myslím, že na vestu by to nebylo. Také je relativně mohutný (přes podšívku cítím hrubou tkaninu, nevím, jestli je to výstuha nebo přímo základ kožešiny), budu se nejdřív muset podívat, co se pod… Číst vice »
Ano, je tam háček na předním okraji klopy a očko na straně u průramku, takže se teoreticky můžete do toho jakoby zabalit. Ale nikdy to moc nefungovalo, chtělo by to buď víc háčků, nebo nějaké jiné udělátko.
Kožich trochu rozpitvejte a uvidíte, pokud by to bylo na takovouto vestu moc tuhé, klidně najděte v Burdě jednoduchý střih bez těch klop, i taková vesta nebo kabátek vypadá dobře, jen to chce počítat s tím, že ty kožešiny prostě vždycky budou opticky přidávat kila.
[…] a čím se mohu obalit. Takže letos frčím na chlupaté vlně. Na podzim jsem si ušila, podle Petřina návodu, vestu z tibetské kozy, která se mnou tráví dny v kanceláři. Ale na ven to chtělo něco […]